Jan Peterka: Učme programování

Výuka informatiky na školách nestačí světovému vývoji.

Výuka informatiky na školách nestačí světovému vývoji. Zdroj: Profimedia.cz

...
V Praze 8 se žáci mohou těšit na modernizované učebny.
Ilustrační snímek
...
...
6
Fotogalerie

Do školní výuky informatiky bude zahrnuto programování. Od první třídy. Od roku 2020. Počítá s tím plán ministerstva školství, jehož cílem je zlepšit výuku předmětu, jehož aktuální podoba je na mnoha školách zastaralá a neodpovídá potřebám současného světa.

Názory na to, jestli se mají žáci od útlého věku učit programování, se různí a debata často sklouzává do dvou extrémů. Část veřejnosti vnímá lidi, kteří umí programovat, jako geeky bez reálného života, jiná část zdůrazňuje vysokou poptávku po programátorech a jejich vysoké platové ohodnocení. I milionáři ze Sillicon Valley přece dosáhli slávy a bohatství díky programátorským schopnostem.

Jistě i plat může být motivací, proč se naučit programovat, cílem školy ovšem není – jakkoli se nás o tom spousta politiků neustále snaží přesvědčit – zaplnit mezery na trhu práce. Nejde o to udělat z žáčků vývojáře softwaru, ale podporovat jejich celkový rozvoj. K němu může významně přispět i programování. Aniž by hrozilo, že se z dětí stanou jen bezduší roboti sedící za počítačem.

Robot v bludišti

Pokud má člověk napsat program (ať už v C#, Scratchi nebo blokovém jazyce pro roboty z Lega), musí se nejprve zamyslet nad tím, jaký problém vlastně řeší. Ten pak musí rozdělit na několik částí, které je schopen zvládnout pomocí jednoduchých nástrojů. Podívejme se na konkrétní příklad úkolu, který se na školách objevuje: naprogramování robota k hledání cesty bludištěm a dalším jednoduchým úkonům.

Pakliže chcete, aby se váš robot pohyboval po vyznačené trase, musíte se zamyslet nad tím, jaké informace robot z různých senzorů či z dálkového ovládání má a jak se na jejich základě může rozhodnout. Možná to zní jednoduše, v praxi je třeba strávit hodnou chvíli analýzou a rozvažováním nad tím, jaké všechny situace by mohly nastat a jak je třeba, aby se v nich robot zachoval.

Když vše vyřešíte a pošlete robota na cestu, něco určitě nebude fungovat tak, jak jste si vysnili. To, že se program chová jinak, než jste chtěli, je běžné. Někde jste udělali chybu. Poprvé možná budete mít pocit, že jste selhali a že to nezvládnete. Časem si ale zvyknete na to, že chyby děláte. Že je to normální a že na tom není nic špatného. Zjistíte, kde je chyba a opravíte ji. A každou chybou jste se naučili něco nového. To je otřepená pravda, na kterou při výuce, kde chyba končí spolu s pětkou v žákovské, zapomínáme.

Mimochodem: při hledání chyby jste rozvíjeli také svou schopnost reflexe toho, co se stalo. „Proč se robot zachoval jinak, než jsem očekával. Čím to je?“ Dále schopnost testovat vlastní hypotézy (protože důvodů chyby mohlo být více a je třeba je všechny vyzkoušet) a pravděpodobně i schopnost efektivně vyhledávat informace na internetu. Zároveň získáváte představu o tom, co může počítač zvládnout lépe než člověk a jaké úkoly si lze jeho prostřednictvím snadno ulehčit, třeba třídění fotek do složek podle data nebo úklid knihovny filmů.

Snadno a zábavně od nízkého věku

Někteří rodiče se obávají, že žáky ve škole posadí k Basicu, Pascalu či podobnému programování, které si možná pamatují ze svých mladých let (nebo také nemají představu žádnou). V současnosti však již naštěstí existuje spousta možností, jak se s programováním seznamovat už od nízkého věku snadno a zábavnou formou. Známým příkladem je stránka code.org, která nabízí kurzy pro děti od 4 let. „Programování“ tam probíhá skládáním jednotlivých kroků. Například provádíte kreslenou postavu pomocí několika základních příkazů. Děti se tím nemučí, naopak je to velmi baví a výzvy, před nimiž stojí, se snaží překonat. To, že se jim perfektní postup napoprvé nepovede, je ani v nejmenším nerozhodí.

Programování a řešení problémů pomocí počítačů ve škole určitě má své místo, obzvlášť v době, kdy s počítačem přijde do styku téměř každý. Jeho výuka, pokud je dobře pojata, může být stimulem k rozvoji mnoha schopností. I takových, které s počítačem zdánlivě nesouvisejí, jako je analytické myšlení, trpělivost a schopnost poučit se z chyb. Má proto smysl i pro lidi, kteří se programováním živit nebudou.