Vojenská technika bude v kurzu, říká šéf představenstva Omnipolu | E15.cz

O vojenskou elektroniku a výcvik pilotů bude velký zájem, říká šéf představenstva Omnipolu

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zbrojařská skupina Omnipol, do které patří výrobci pasivních sledovacích systémů, spojovacích prostředků a zčásti také Aero Vodochody, podniká i s technologiemi pro pivovary. V Rusku jí zamrzly dva obchody. Válka rovněž přerušila jednání s ukrajinskou firmou Motor Sich o dodávkách pohonných jednotek pro podzvukové bitevníky L-159. „Na rozdíl od některých jiných českých firem obranného průmyslu nevyrábíme smrticí prostředky. Jsme zaměření spíše na high-tech,“ říká šéf představenstva Omnipolu Jozef Piga.  

Podílí se skupina Omnipol na vojenské pomoci Ukrajině?

Naši zaměstnanci jsou velmi solidární, už uspořádali několik sbírek. Reagovali jsme také na výzvu ministryně obrany Jany Černochové vůči zástupcům českého obranného a bezpečnostního průmyslu, s nimiž nedávno jednala. Darovali jsme Kyjevu různé díly na vojenskou techniku a materiál za deset milionů korun.

O co šlo?

Nechci to upřesňovat. Mohu pouze říct, že to nebyly kompletní výrobky.

Dodáváte do Ruska technologie pro pivovary. Nakolik ruská invaze a s ní spojené sankce zasahují váš byznys?

Co se týče Ruska, platilo pro ně zbrojní embargo Evropské unie už dříve. Žádný vojenský materiál jsme tam tedy nevyváželi. Dotýkají se nás ale současné sankce, které se vztahují na civilní část našeho podnikání. Technologie na výrobu piva dodáváme do Ruska od začátku devadesátých let.

Kolik kontraktů tam teď máte?

Jde o dva obchodní případy. Nyní řešíme, jak minimalizovat dopady. Po vypnutí systému SWIFT bude velký problém s platebním stykem. V tuto chvíli ale nejsem schopen predikovat, co bude dál.

Ruská vládní strana Jednotné Rusko navrhla znárodnit výrobní provozy západních firem, jež ohlásily, že odcházejí ze země. Týkalo by se to i vás?

Nemáme v Rusku žádnou výrobní pobočku ani tam nepůsobí nikdo z našich zaměstnanců. Technologie pro pivovary dodáváme po úhradě plateb poskytnutých dopředu. I proto neočekávám nějaké zásadní dopady na naše obchodování, protože zálohy na výrobky či komponenty jsme už dostali. Teď jde o to, abychom mohli dodávky realizovat a následně zúčtovat zálohy.

Řada evropských zemí včetně Německa chce výrazně posílit výdaje na obranu. Očekáváte zvýšenou poptávku po výrobcích Omnipolu a obecně po nabídce českého obranného průmyslu?

Určitě očekáváme. Prohlášení německé vlády, že postupně přidá armádě 150 miliard eur, a také tlak na členské země NATO, aby dávaly na obranu dvě procenta národního HDP ročně, poptávku akcelerují. To mimochodem také zaznělo na jednání s ministryní obrany. I premiér Petr Fiala říkal, že o tom budou debatovat státy aliance. Otázka je, jestli bude zvýšení výdajů na obranu skokové.

Omnipol na rozdíl od některých jiných českých firem obranného průmyslu nevyrábí smrticí prostředky. Jsme spíše high-tech skupina, která stojí na třech pilířích. Jsou jimi podzvuková letadla z Aera Vodochody, v němž máme od loňska minoritní podíl, pasivní sledovací systémy firmy Era Pardubice a komunikační prostředky společnosti Mesit.

Odhadnete, o co bude největší zájem?

Předpokládám, že poptávka se bude týkat té části našich výrobků, které umožňují nový způsob vedení vojenských operací. Jde o elektronický prostor, v němž lze i v době míru získávat informace výzvědného charakteru. Dále bude určitě zájem o výcvik pilotů nadzvukových stíhaček a dalších letadel. Česko je jednou z několika málo zemí na světě, která dokáže vyvinout a vyrábět cvičné i bojové proudové letouny a má mezinárodně uznávané výcvikové kapacity.

České banky ovládané zahraničními matkami ale zatím nebyly příliš nakloněné tomu, aby poskytovaly úvěry českým zbrojařům. Mohl by se nyní jejich postoj změnit?

Problém je, že české banky, přesněji řečeno jejich mateřské společnosti, se nechtějí podílet na vývozech vojenského materiálu z Česka do jiných zemí. Při snaze financovat naše obchodní případy jsme na to narazili už mnohokrát. Skutečným důvodem může být podpora domácího obranného průmyslu zemí, v nichž vlastníci bank sídlí.

Jde o konkurenční boj, kdy požadované zboží kvůli nezajištěnému financování dodá místo české firmy francouzská nebo belgická?

Myslím, že za tím konkurenční boj být může. Už se proto několik let snažíme o změnu zákona, který upravuje podmínky vývozu. Jde o to, aby obsahoval ustanovení o státní podpoře obranného průmyslu – podobně jako je tomu u průmyslu těžkého nebo u dopravních projektů dodávaných do ciziny. Přesvědčovali jsme o tom i minulou vládu, ale bezvýsledně.

Pokud nebude státní podpora výrobců vojenského materiálu v zákoně stanovena, není nám schopna poskytnout lepší podmínky ani státní exportní pojišťovna EGAP.

Jak to funguje v praxi?

Vyžádáme si nabídku od EGAP, která ji předá ČSOB nebo jiné komerční bance. Ve finále tedy platíme marži jak státní pojišťovně, tak bance, které k tomu přidají aktuální fixní úrokové sazby PRIBOR. Kdyby byla státní podpora obranného průmyslu stanovena zákonem, financování vývozu by pro něj bylo výhodnější. Nyní je to ale tak, že musíme přistoupit na podmínky EGAP. Přitom Omnipol je proexportně orientovaný, vyvážíme 95 procent výrobků. Platíme v Česku daně, zaměstnáváme lidi, ale máme horší úvěrové podmínky než jiné české firmy. 

U provozních úvěrů jsou banky vstřícnější? Budete si brát další půjčky?

Výrobu musíme průběžně financovat, běží nám kontokorentní úvěry. To pro nás představuje další zátěž, protože letadla nebo pasivní sledovací systémy nejsou helmy či neprůstřelné vesty. Plnění kontraktů trvá pět až sedm let, nevyrábíme na sklad.  

Budete potřebovat peníze na pokrytí rostoucích cen energií, surovin a nyní i pohonných hmot?

Dodávky energií máme dohodnuté na dva až tři roky dopředu, ale už relativně brzy se nám růst cen projeví. Úvěrová náročnost a exponovanost budou určitě větší. Předpokládám, že ceny energií a dalších vstupů vzrostou o trojnásobek až čtyřnásobek. Určitou výhodu máme alespoň v tom, že pracujeme na principu záloh.

Pokročila jednání s ministerstvem obrany o dodávce letounů L-39NG pro státní podnik LOM Praha, jež se táhnou už pět let?

Na posledním jednání s ministryní obrany jsme byli ujištěni, že zájem trvá. Letouny mají sloužit k výcviku ve středisku v Pardubicích, které provozuje státní podnik. Je předpoklad, že Aero podepíše smlouvu s ministerstvem na první čtyři L-39NG letos. Součástí kontraktu má být opce na další čtyři stroje.

Příslib jste měli už od bývalého premiéra Andreje Babiše, ale k podpisu nedošlo. Kde berete jistotu, že to vyjde?

Současné vládě více věříme. Souvisí to i s pardubickým výcvikovým centrem, které už nové letouny velmi nutně potřebuje.

Prvním zákazníkem L-39NG se stal Vietnam, který si koupil dvanáct strojů. Kolik dalších byste chtěli v nejbližší budoucnosti prodat?

Řádově by se jednalo o vyšší desítky.

V čem spatřujete hlavní konkurenční výhodu nového letounu?

Jedna z výhod spočívá v tom, že slouží k výcviku pilotů nadzvukových strojů. Moderní koncepce letounu zároveň odpovídá požadavkům náročných uživatelů ze západní Evropy nebo Spojených států, mimochodem jeden původní stroj L-39 Albatros vlastní i podnikatel Elon Musk. Hlavní předností L-39NG tedy je, že může být přizpůsoben jak východním, tak západním trhům. Ve srovnatelné kategorii cvičného letounu jsou pro nás hlavní konkurencí italské stroje M-345.

Vidíte prostor také pro lehké bitevníky L-159? Snahy o jejich prodej v minulosti narážely mimo jiné na to, že motor a další komponenty pocházejí z USA, které se k exportu stavěly zády.

Ministerstvu obrany jsme nabídli možnost modernizace letounů L-159, které česká armáda využívá. Výrazně by se tak zvýšila efektivita a prodloužila životnost těchto strojů. Do budoucna bychom chtěli co nejvíce agregátů na tomto letounu nahradit výrobky českého leteckého průmyslu, abychom posílili naši nezávislost na zahraničních dodavatelích.

Týkalo by se to i amerického motoru?

Jednou z možností je jeho výměna za pohonnou jednotku ukrajinské firmy Motor Sich, která kdysi dodávala motory do letounů Albatros. Válka na Ukrajině ale jednání přerušila. Nevím, kdy se obnoví. Náhrada motoru L-159 by mohla být příležitostí také pro společnost PBS Velká Bíteš.

Jozef Piga (65)

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě a postgraduální studium na Harvardské univerzitě v Bostonu. Během své profesní kariéry působil například na velvyslanectvích v Libyi či v Indonésii a zastával řadu postů v různých společnostech. V současné době je viceprezidentem pro vnější vztahy a předsedou představenstva ve skupině Omnipol.

Obchod se zbraněmi

Video se připravuje ...

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery