Vysoké ceny pšenice a obavy, že jí na trhu nebude v důsledku ruské agrese na Ukrajině dostatečné množství, už začínají dopadat na některé státy. Egypt stanovil maximální hladinu cen chleba a snaží se předejít nespokojenosti obyvatel. Odborníci míní, že drahé potraviny mohou v zemi vyvolat nové Arabské jaro a podobné úvahy se týkají i dalších nestabilních států v regionu.
Zatímco před začátkem války na Ukrajině se velkoobchodní ceny pšenice držely pod osmi dolary za bušl (stará míra používaná hlavně pro obilniny na angloamerických komoditních burzách, jeden bušl pšenice odpovídá zhruba 27,216 kilogramu – pozn. red.), v současnosti je to jedenáct dolarů. Komodita přitom výrazněji zdražovala po celý uplynulý rok a pšenice je tak nyní nejdražší od roku 2008, kdy k vysoké ceně vedla kombinace faktorů včetně sucha a drahé ropy.
Poměrně výrazně zdražovala po začátku invaze i kukuřice, významná součást krmiv hospodářských zvířat. Obě obiloviny mohou podle expertů dále zdražovat.
Dva válčící státy se přitom na exportu pšenice podílejí z více než třiceti procent, v případě Ukrajiny je to necelých deset procent. Napadená země navíc dodává na světové trhy dvanáct procent kukuřice a je nejvýznamnějším vývozcem slunečnicového oleje. Jenže vývoz už sklizené úrody výrazně komplikují uzavřené přístavy, přes které jde běžně drtivá většina obilovin. Železnice nemá kapacitu, aby výpadek nahradila.
Ukrajina může přijít o miliardový export
Nad osudem letošní sklizně se kvůli přetrvávajícím bojům vznáší otazník. Zemědělci se v těchto dnech snaží osít co možná nejrozsáhlejší plochy polí. Chybějí jim však hnojiva, prostředky na ochranu rostliny i pohonné hmoty.
Kyjev minulý týden oznámil, že kvůli exportním překážkám zřejmě přijde o miliardy dolarů za neprodané obiloviny. Tvrdí, že kvůli bojům zůstalo v přístavech uvězněno až sto lodí plujících pod zahraničními vlajkami.
„Sedíme na potenciální ztrátě šesti miliard dolarů,“ řekl Reuters Mykola Gorbačev z Ukrajinské obilné asociace s tím, že do konce sezony v červnu má země na vývoz ještě zhruba dvacet milionů tun pšenice a kukuřice.
Pokud se nepodaří obiloviny ze země dostat, budou muset na ukrajinských dodávkách silně závislé státy zejména na Blízkém východě a v severní Africe jako Egypt, Libanon či Jemen shánět obilí jinde, což nemusí být snadné. Jeden z velkých exportérů zrnin Argentina kvůli inflaci už na přelomu roku zastropoval objem vývozu pšenice a kukuřice.
Většina z limitu už je podle Reuters pryč. Vývozci navíc v důsledku ukrajinské války musejí odvádět určité prostředky do fondu, z něhož se bude podporovat potravinářský sektor, což pomůže v boji s inflací.
Zvýšení vývozu odjinud je nejisté
Ani jiní velcí exportéři nemohou zaručit dodání velkého množství pšenice nad obvyklou úroveň. „Produkce kanadské pšenice byla loni výrazně nižší kvůli suchu a na trh se až do příštích žní nedostane podstatné množství dosud nevázané pšenice,“ informovala nedávno podle Global News kanadská ministryně zemědělství Marie-Claude Bibeauová.
Otazník se vznáší nad Ruskem. V březnu podle agentury Bloomberg sice vyvezlo téměř normální množství pšenice, ale má rozjednáno málo nových kontraktů. „Provozní rizika spojená s dodávkami a platbami jsou vysoká,“ vysvětlil agentuře Eduard Zernin z Ruské unie vývozců obilí.
Vysoké ceny, další rána strádajícímu Jemenu
Panují tak obavy, že nedostatek pšenice zasáhne nejzranitelnější a dále zhorší špatnou humanitární situaci v Jemenu a Libanonu. Na nedávné dárcovské konferenci se pro Jemen ve stínu ukrajinské války vybrala necelá třetina sumy, kterou žádala OSN.
„U lidí, jimž pomáháme, zaznamenáváme stále více případů podvýživy. Jemen dováží přes 95 procent svých potřeb včetně pšenice ze zahraničí,“ uvedl Abdulwasea Mohammed z organizace Oxfam.
„Zvýšení ceny pšenice je další zátěží pro jemenský lid. Od počátku ukrajinského konfliktu jsme svědky toho, že ceny potravin vyletěly vzhůru o více než 150 procent. Miliony jemenských rodin nevědí, jak se dostat k dalšímu jídlu,“ dodal.
Vysoké ceny ale dopadají například i na stabilnější Egypt, který už zavedl maximální cenu nedotovaného chleba na 11,50 místní libry za kilogram (mírně přes čtrnáct korun). Vláda už také připravila balíček pomoci a rozšířila okruh rodin, které mají nárok na dotované pečivo. Země má svou historii takzvaných chlebových nepokojů a také během Arabského jara se chléb dostal do sloganů a na transparenty vedle svobody.
„Válka je ode mě vzdálená, ale její důsledky dopadají na moji zemi,“ postěžoval si Deutsche Welle na růst cen Mohamad Sajíd, 35letý otec dvou synů. Egypt ještě má zásoby obilovin, ale už hledá cesty, jak ukrajinský výpadek nahradit. Jedná s Indii, Spojenými státy, Francií i se zmíněnou Argentinou a počítá, že si bude muset připlatit.
Na Blízkém východě a v Africe hrozí neklid
V Iráku už se uskutečnily první protesty, které reagovaly na růst cen potravin. Odborníci upozorňují, že neklid v blízkovýchodních a severoafrických zemích hrozí o to více, že řada z nich nemá stabilní vládu či se potýká s řadou dalších obtíží.
„Není těžké si představit, že široce rozšířené znechucení inflací změní politické nepokoje v mnoha zemích v násilné střety mezi lidmi a jejich vládami,“ napsal v komentáři redaktor Bloombergu Bobby Ghosh.
Válka na Ukrajině má své dopady i v ještě vzdálenějších zemích. V Indonésii došly v obchodech instantní nudle oblíbené značky. Firma situaci nekomentovala, al-Džazíra ale poukazovala na to, že vzdálená evropská země je důležitým dodavatelem pšenice i do Indonésie. Ročně tam vyveze zhruba tři miliony tun pšenice a dalších potravinářských obilovin.
