ONLINE: Země zvažují vyslání vojáků na Ukrajinu a Rusko o tom nerozhoduje, řekl Macron

Geopolitická rivalita v Arktidě roste, spolupráce je však možná, řekl Putin

Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.

Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo sousední Ukrajinu, podle svého prezidenta nikdy nikoho v Arktidě neohrožovalo, ale je připravené bránit své zájmy.

Kyjev: Ukrajina i Rusko od úterý zastavily vzájemné útoky na energetické objekty

Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí podle agentury Reuters. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě znepřátelené země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu.

Putin si přeje vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Země zvažují vyslání vojáků na Ukrajinu a Rusko o tom nerozhoduje, řekl Macron

Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Po dnešním pařížském summitu asi tří desítek zemí podporujících bránící se Kyjev to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy.

Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky; vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo v únoru 2022 a stále část ukrajinského území okupuje, odmítá jakoukoli přítomnost vojsk zemí NATO na ukrajinském území.

Ukrajina je připravena na příměří, Rusko chce využít situaci a dobývat. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, řekl Fiala.

Rušit sankce proti Rusku by byla chyba, shodli se evropští lídři

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři.

Rusko obvinilo Ukrajinu, že ve středu a dnes provedla útoky na ruská energetická zařízení, navzdory dohodě o vzájemném neútočení na tyto cíle.

Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí

Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí, informovala dnes agentura TASS. Podle ní k dohodě kromě Kataru přispěl i Mezinárodní červený kříž. Předání se uskutečnilo na katarském velvyslanectví v Moskvě.

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová novinářům řekla, že při „ceremonii“ na katarské ambasádě bylo předáno pět dětí ve věku 11 až 17 let. Šlo o dvě dívky a tři chlapce. Podle agentury TASS jedna z těchto dívek žila v Rusku se svým prastrýcem a druhá s babičkou. Jeden z chlapců pobýval v Rusku v sociálním zařízení a další dva cestovali od jednoho příbuzného ke druhému.

Podle listu Kommersant se předchozí navracení dětí na Ukrajinu uskutečnilo v únoru, kdy Rusko předalo osm dětí ve věku od pěti do 15 let. Loni v listopadu Kyjev předal dva chlapce ve věku sedm a devět let Rusku, dodal ruský deník.

Evropa musí dokázat, že se ubrání, uvedl Zelenskyj během summitu v Paříži. Macron si před schůzkou lídrů tří desítek zemí telefonoval s Trumpem.

Lídři zemí podporujících Ukrajinu jednají v Paříži o zajištění její bezpečnosti

Lídři tří desítek zemí Evropské unie, Británie, Kanady či Turecka se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži k jednání o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Mezi klíčovými tématy summitu, jehož se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, je možnost uzavření mírové dohody a její případné zajištění takzvanou koalicí ochotných zemí. O začátku jednání informovala agentura AFP.

Ukrajina sestřelila zhruba polovinu z 86 dronů, které na ni v noci vyslalo Rusko

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.

Ukrajina každé ráno sčítá škody po ruských vzdušných útocích. Ty poslední zasáhly Charkovskou, Sumskou, Černihivskou a Dnipropetrovskou oblast, včetně velkoměst Charkov a Dnipro. Jenom v Charkovské oblasti bylo zraněno více než 20 lidí, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

FSB viní Kyjev, že shání informace od Rusů pod zástěrkou amerického think-tanku

Ukrajinské tajné služby se snaží získat informace o počtu a složení ruských jednotek od Rusů tím, že se jejich operativci vydávají za zaměstnance amerického think-tanku RAND Corporation. Tvrdí to ruská tajná služba FSB podle ruské tiskové agentury RIA Novosti.

„FSB získala informace, že zástupci ukrajinských speciálních složek využívají jako krytí vlivné americké sdružení RAND Corporation pro aktivity na území Ruska a k získávání informací o ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině,“ uvedla FSB. Jako speciální vojenskou operaci označuje Moskva svou invazi na Ukrajinu, která trvá už více než tři roky.

FSB rovněž zveřejnila audionahrávky, které podle ní získávání informací od Rusů pod zástěrkou amerického think-tanku dokládají.

Ruská prokuratura už v prosinci 2023 označila RAND Corporation za „nežádoucí“ organizaci, napsal dnes server Meduza.

V Paříži začal summit o podpoře Ukrajiny. Lídři tří desítek zemí EU, Británie či Kanady jednají o možnostech dosažení a zajištění míru.

Zelenskyj řekl, že ruský prezident Putin brzy zemře a pak bude po všem

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský prezident Vladimir Putin vzhledem ke svému věku „brzy zemře“ a „pak bude po všem“. Zelenskyj to prohlásil ve středu v rozhovoru s několika novináři při návštěvě Francie. Ukrajinský prezident v témže rozhovoru vyzval Spojené státy a Evropu ke společnému tlaku na Putina, který se podle něj obává americko-evropské koalice. Ukrajinský prezident se dnes v Paříži účastní schůzky lídrů několika zemí Evropské unie, včetně Česka, Kanady a Británie. Ti jednají o další podpoře Ukrajiny, která už přes tři roky čelí ruské invazi.

„Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku - brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem,“ řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že dvaasedmdesátiletý Putin „brzy zemře“, a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali.

„Je velmi důležité, aby Amerika nyní nepomáhala Putinovi dostat se z globální izolace,“ řekl Zelenskyj. Prohlásil to nedlouho poté, co zprávy o americké dohodě s Rusy o časově omezeném příměří v Černém moři byly provázeny informacemi, že Američané přislíbili, že pomohou Moskvě obnovit přístup na světové trhy pro ruské zemědělské produkty a hnojiva, snížit náklady na pojištění lodí nebo rozšířit přístup do platebních systémů pro obchod se zemědělskými komoditami.

Silná ukrajinská armáda je podle Fialy nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna

Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.

Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc.