Debatám státníků na mezinárodní bezpečnostní konferenci, která se od pátku do neděle konala v Mnichově, dominovala zejména ruská invaze na Ukrajinu. Český prezident Petr Pavel na setkání více než padesáti politických lídrů oznámil, že Česko našlo v zahraničí zdroje stovek tisíc kusů dělostřelecké munice a může ji v řádu týdnů dodat napadené zemi. Konference paradoxně proběhla ve chvíli, kdy Rusko dosáhlo zřejmě nejvýraznějšího úspěchu na frontě od loňského května.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Mnichově znovu apeloval na západní spojence, aby zvýšili svou finanční a vojenskou podporu Kyjevu. „Pokud Ukrajina zůstane v boji sama, Rusko nás zničí,“ prohlásil Zelenskyj a dodal, že „na světě není nikdo, pro koho by pokračující válka v Evropě nepředstavovala hrozbu.“ Prezident dále připomněl, že ukrajinské snahy o odražení nepřítele komplikuje nedostatek dělostřeleckých granátů a balistických raket dlouhého doletu.
Stát, který se bezmála dva roky brání ruské agresi, nadále napjatě čeká na schválení dalšího balíčku vojenské a ekonomické pomoci ze Spojených států ve výši šedesáti miliard dolarů (více než 1,4 bilionu korun). Uvolnění těchto prostředků, které Ukrajina zoufale potřebuje, už od prosince blokují kvůli vnitropolitickým sporům republikánští kongresmani. Své sliby vůči Ukrajině však neplní ani Evropská unie. Ta se loni zavázala poskytnout Kyjevu do března 2024 milion kusů dělostřelecké munice. Dosud mu ale nedodala ani polovinu z tohoto množství.
Váhavost západních zemí se přitom již projevuje na bojišti. Ruské ministerstvo obrany v sobotu večer, tedy jen několik hodin po Zelenského projevu, oznámilo, že po mnoha měsících krvavých bojů plně obsadilo východoukrajinské město Avdijivka. „Jedná se o největší změnu na frontě od května 2023, kdy Rusové dobyli Bachmut,“ poznamenala agentura Reuters.
Avdijivka, kde nyní přežívá necelá tisícovka obyvatel, leží severně od města Doněck. Její ovládnutí je podle vojenských analytiků klíčové pro ruský cíl získat kontrolu nad celým východoukrajinským Donbasem. Dobytí strategického města navíc posílí pozici Vladimira Putina před březnovými prezidentskými volbami, neboť může poslední vývoj na Ukrajině prezentovat jako svůj úspěch.
Právě s nedostatkem dělostřeleckých granátů by Ukrajincům mohla pomoci Česká republika. Prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci uvedl, že by Česko mohlo díky svým kontaktům v zemích mimo Evropskou unii zajistit stovky tisíc kusů dělostřelecké munice. „Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl Pavel. Z jakých zemí ji plánuje získat, neupřesnil. Bruselský server Politico však na začátku února informoval o tom, že se Česko zajímá o dělostřelecké náboje od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku nebo v Jihoafrické republice.
Praha podle Pavla momentálně hledá ve spolupráci se zahraničními partnery peníze na nákup této munice, přičemž nepředpokládá, že bude složité potřebné finance najít a Ukrajina by mohla náboje dostat za několik týdnů. Zelenskyj Pavlovi za jeho pomoc poděkoval.
Intenzivněji pomáhat Ukrajině se chystá i Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz v Mnichově ohlásil dlouhodobé investice do armády. „Německo bude ve dvacátých a třicátých letech a i poté vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP,“ slíbil Scholz. Dvouprocentní cíl, jak zní závazek členů NATO, Němci zatím neplní, napravit to podobně jako Češi chtějí v letošním roce. Scholz rovněž vyzval ostatní evropské státy, aby převzaly větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a uzavřely s Ukrajinou podobné bezpečnostní dohody jako Berlín, Paříž a Londýn.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konferenci oznámila, že pokud zůstane i po červnových volbách do Evropského parlamentu ve své funkci, zřídí post eurokomisaře pro obranu. Slíbila rovněž, že její úřad do tří týdnů připraví strategii posílení evropského obranného průmyslu.
Velkou pozornost vzbudilo na víkendové konferenci též vystoupení čínského ministra zahraničí Wang Iho. Zástupce Pekingu varoval, že není možné odstřihnout Čínu od světové ekonomiky. „Globální hospodářství je jako oceán, jenž nelze rozdělit do izolovaných jezírek,“ uvedl Wang I a dodal, že Čína má zájem posílit svou spolupráci se Spojenými státy, a vyzval Washington ke zrušení sankcí namířených proti čínským firmám. Peking podle šéfa diplomacie má však současně zájem o udržování dobrých vztahů s Ruskem. O válce na Ukrajině Wang I řekl, že „Čína konflikt nevyvolala a ani se do něj nezapojila. Nikdy ale nevzdala úsilí dosáhnout mírového řešení.“
Bezpečnostní konference v Mnichově
- Mnichovská bezpečnostní konference, někdy přezdívaná jako „Davos obrany“ se koná každý únor už od roku 1963.
- Prezidenti, premiéři, vládní ministři a velitelé armád světových zemí se na ní věnují aktuálním tématům mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky.
- Letošní ročník byl zahraničními médii označován jako jeden z nejdůležitějších v historii.
- Vedle války na Ukrajině se na něm probíral také konflikt v Izraeli, výzvy spojené s možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu nebo hrozby, které přináší rozmach umělé inteligence.
- Schůzky se zúčastnily desítky státníků včetně českého prezidenta Petra Pavla.
