Už dva týdny zuří válka na Ukrajině, kterou napadla Ruská federace. Konflikt si dosud vyžádal tisíce mrtvých, více než dva miliony osob uprchly ze země. Rusové také narazili na tvrdý odpor ukrajinských ozbrojených sil, kvůli němuž postupují mnohem pomaleji, než očekávali. Deník E15 oslovil trojici expertů, aby nastínila pět scénářů, jak může válka dopadnout.
„Výsledek války bude záležet na mnoha faktorech, z nichž asi nejdůležitější je vývoj na bojišti a situace uvnitř Ruska,“ říká analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. Ačkoli je podle odborníků pravděpodobné, že početnější a lépe vyzbrojená ruská armáda nakonec zvítězí, je velkou neznámou, co se bude dít dál. Každý den okupace stojí Moskvu desítky miliard korun, což může být v kombinaci s mezinárodními sankcemi pro ruskou ekonomiku likvidační.
„Pokud současné postihy ze strany Západu přetrvají, ruské hospodářství bude z dlouhodobého hlediska mrtvé,“ soudí zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Christian Kvorning Lassen. I kdyby byly sankce zrušeny, zahraniční firmy a investoři se budou ruskému trhu vyhýbat po mnoho let kvůli obavám ze znárodnění svých prostředků a poškození jména.
„Invaze na Ukrajinu bude mít pro Rusko nedozírné ekonomické následky, ze kterých se bude vzpamatovávat dlouhé roky,“ souhlasí Lebduška.
Účet za válku nicméně dolehne i na státy Evropské unie kvůli jejich závislosti na ruských energetických zdrojích. „Ať uděláme cokoli, čekají nás těžké roky,“ míní Lassen. Na druhé straně předpokládá, že ekonomika Evropské unie bude díky své odolnosti zasažena výrazně méně než třeba rozvojové země, které z Ukrajiny dovážejí zemědělské produkty.
„Válka může mít pro Evropu i pozitivní efekt. Jedná se o impulz, který nás může zbavit patologické závislosti na ruských surovinách a přispět ke zrychlení energetické transformace,“ podotýká Lebduška.
Pokud jde o samotnou Ukrajinu, už nyní je prakticky jisté, že její dosavadní hranice se budou měnit. Poměrně stabilní hospodářský růst, který východoevropská republika vykazovala v posledních letech, je nenávratně pryč. Po válce nicméně lze očekávat, že se jí Západ bude snažit ekonomicky pomoci.
Zatímco Lebduška a Lassen jsou relativně optimističtí a nevylučují variantu, že si Ukrajina, byť třeba za cenu určitých územních ztrát, udrží plnou nezávislost, profesor politologie z Univerzity Karlovy Emil Aslan vidí výsledek černěji.
„I za cenu bolestivých a ponižujících ústupků směrem k Moskvě budou mít západní země a firmy velmi malou motivaci udržovat při životě sankce, kvůli kterým přicházejí o významné zisky,“ tvrdí Aslan a sází na to, že Kyjev nakonec přistoupí na požadavky Kremlu. Ukrajina podle něj definitivně ztratí Krym a Donbas. Bude nucena zahájit odzbrojení a vyhlásit neutralitu.
Zajímavé je, že ani jeden z oslovených odborníků nepočítá s variantou, že by se do bojů na Ukrajině otevřeně zapojily síly Severoatlantické aliance a válka by přerostla v celoevropský, nebo dokonce celosvětový konflikt.
Scénář 1: Kyjev se podvolí Kremlu
- Ruská a ukrajinská vláda se dohodnou na zastavení bojů a Kyjev vyhoví požadavkům Moskvy.
- Ukrajina vyhlásí neutralitu a zaváže se, že nikdy nevstoupí do NATO. Následovat bude její částečná demilitarizace.
- Mezinárodní komunita uzná Krymský poloostrov a separatistické republiky na východě Ukrajiny za ruské území.
- Západ zruší všechny ekonomické sankce vůči Rusku.
- „Tato varianta se mi zdá nejpravděpodobnější. Kyjev se tváří v tvář čím dál tím větší destrukci a kvůli relativně slabé podpoře Západu rozhodne pro politický kompromis v zájmu záchrany ukrajinských životů,“ myslí si Aslan.
Scénář 2: Rozdělení země na východ a západ
- Rusko bude okupovat část ukrajinského území. Na východ od řeky Dněpr vznikne jakýsi ruský protektorát s loutkovou vládou podřízenou Moskvě.
- Do čela satelitního státu by mohl být dosazen například bývalý proruský prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč.
- Nadále bude probíhat partyzánská válka za sjednocení Ukrajiny. Západní sankce v plné nebo částečné podobě přetrvají.
- „Rusové si Ukrajince znepřátelili na mnoho generací. Vzhledem k náladám ve společnosti je velice těžké si nějaké výrazné rozdělení země představit,“ myslí si Lebduška.
Scénář 3: Boje uvíznou na mrtvém bodě
- V podstatě podobná varianta jako scénář číslo 2. Ani jedna strana nedokáže druhou vojensky porazit a ozbrojené střety budou nahrazeny diplomatickými vyjednáváními.
- S touto možností se nejvíce ztotožňuje Lebduška. „Ruské jednotky sice stále pomalu postupují, ale momentálně se nezdá, že by měly sílu obsadit Kyjev, Charkov nebo jiná velká města,“ upozorňuje analytik.
- Konečný výsledek války by v tomto případě vycházel z konkrétní situace na bojišti a vnitřní stability Ruska. Zřejmě by znovu došlo k nějakému rozdělení ukrajinského území, možná i vytvoření nové železné opony v Evropě.
Scénář 4: Snaha Ruska o kontrolu celé Ukrajiny
- Rusko obsadí celou Ukrajinu, kterou ale bude mít problém udržet. Boje budou pokračovat, ať už v partyzánské, či konvenční podobě.
- Ukrajinská vláda přesídlí z Kyjeva na západ země nebo do exilu.
- Západní sankce budou nadále platit v plné míře, popřípadě ještě zpřísní.
- „Tahle varianta by si vyžádala desítky tisíc obětí mezi ukrajinskými civilisty a země by byla zcela zničena,“ varuje Aslan. „Zároveň by zasadila nejtvrdší úder ruskému hospodářství,“ doplňuje.
- „Já si ovšem nemyslím, že by Rusko dokázalo tak velké území dlouho držet. Bylo by to příliš nákladné a demoralizující. Ukrajina by se pro Moskvu stala druhým Afghánistánem,“ oponuje Lassen.
Scénář 5: Putin prohraje a ustoupí
- Nejpříznivější vývoj pro Ukrajinu a západní státy. Rusko se pod tlakem sankcí a vnitřních problémů ekonomicky zhroutí.
- Jeho jednotky budou nuceny se z okupované země stáhnout. Ukrajina bude obnovena v původních hranicích a zůstane suverénním státem.
- „Je to určitě pravděpodobnější, než že by ukrajinská armáda zvládla Rusy ze svého území sama vyhnat,“ míní Lebduška.
- Podle Lassena je ústup ruských vojsk z Ukrajiny reálný. Moskva si ale minimálně nenechá vzít kontrolu nad Krymem a východními separatistickými regiony.
