Škody západních firem, které pozastavují nebo ukončují svůj byznys v Rusku, mohou být mnohem vyšší, než se původně zdálo. Ruská vládní strana Jednotné Rusko totiž navrhla znárodnit výrobní závody západních společností, jež během ruské invaze na Ukrajinu ohlásily odchod z Ruska. Odborníci varují, že se může jednat o zcela reálný scénář. Pokud by na něj skutečně došlo, i řadě českých společností by hrozil odpis velmi vysokých investic do tamní výroby, a to i navzdory tomu, že má Česká republika platnou dohodu s Ruskem o podpoře a vzájemné ochraně investic z poloviny roku 1996.
„Západ rozpoutal proti Rusku sankční válku, do které se zapojily nejen vlády, ale i soukromé společnosti. Naším úkolem je zachovat pracovní místa a nedovolit zničit naši ekonomiku a náš výrobní potenciál zevnitř,“ obhajuje návrh Jednotného Ruska tajemník vedení strany Andrej Turčak, kterého citoval list Vedomosti.
Podle diplomata a bývalého českého velvyslance v Rusku Petra Koláře může na takový scénář zcela reálně dojít, jakkoliv se může zdát z pohledu západních standardů nehorázný. „Nedivil bych se, kdyby návrh získal širokou politickou podporu a nakonec byl prezidentem Putinem přijat. Rusko je ve válečném stavu a jak říkal Putin, kroky Západu v ekonomické oblasti vnímá v podstatě jako vyhlášení války. Takže není vyloučeno, že se bude chovat, jako kdyby konfiskoval válečnou kořist,“ uvádí Kolář.
V Rusku má přitom zastoupení dle Svazu průmyslu a dopravy přes 150 českých firem. Část z nich tam také vyrábí. Závody v Kaluze a Nižném Novgorodu například provozuje Škoda Auto. Zhotovuje tu modely Rapid, Octavia, Karoq a Kodiaq. Stejně jako celý její mateřský koncern Volkswagen v Rusku pozastavuje veškeré aktivity. Na otázku, zda by se Škoda případnému znárodňování závodů bránila, odpověděla mladoboleslavská automobilka takto:
„Představenstvo koncernu přijalo rozhodnutí pozastavit obchodní aktivity v Rusku, a to v důsledku současných rámcových podmínek a velké nejistoty a otřesů, které s sebou situace přináší. Ruské úřady jsou o okolnostech informovány a jsou si jich vědomy,“ sdělila mluvčí Škody Simona Havlíková.
Zůstávám v Kyjevě, neschovávám se. Prezident Zelenskyj promluvil z paláce
V Rusku mají výrobní kapacity také společnosti Zetor, zhotovitel lan Lanex, výrobce komponent do aut Brano, potravinářská Hamé nebo i výrobce zapalovacích svíček Brisk a mnozí další. Jednotlivé společnosti nyní analyzují svůj další postup na ruském trhu.
Investice českých firem v Rusku přitom podléhají platné dohodě ČR s Ruskou federací o podpoře a vzájemné ochraně investic, kterou obě strany podepsaly v dubnu 1994 a jež začala platit od června roku 1996. Z dokumentu, který je k nalezení na webu českého ministerstva financí, vyplývá, že obě země mají vytvářet vhodné podmínky pro investory a poskytnout úplnou a bezpodmínečnou právní ochranu investora.
Vymahatelnost nejen této dohody, ale práva obecně však bude pro firmy, které by se ruskému režimu vzpíraly, více než problematická, varuje právník a odborník na pracovní právo Tomáš Procházka, partner ve společnosti Aegis Law. Dotčené firmy mohou dle Procházky využít více způsobů, jak zemi opustit.
„Tamní majetky mohou prodat. Ruské úřady by jim pak mohly nabídnout jimi vyčíslenou finanční náhradu, ovšem v rublech, jejichž hodnota není valná,“ říká Procházka. Další způsob odchodu je spíše formálního charakteru. „Například poradenské firmy odebírají svou značku své ruské pobočce. Ta dál se svými lidmi funguje, ale jen lokálně,“ pokračuje Procházka s tím, že s takovou praxí se již setkává.
Česko-ruská dohoda také říká, že investice nebudou vyvlastněny či znárodněny s výjimkou případů, kdy se provádějí ve veřejném zájmu, v souladu s daným právním řádem na nediskriminačním základě. Vyvlastnění by muselo být provázeno vyplacením přiměřené a efektivní náhrady.
Investor má právo na žádost o přezkum vyvlastněných investic, přezkum by ale dle Procházkova výkladu náležel ruským soudům, jejichž rozsudek není obtížné předpokládat. Firmy se mohou případně bránit také u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic nebo u rozhodčího soudu při OSN.
„Firmy se mohou bránit žalobami a pokoušet se vymáhat rozsudky. Současné Rusko ale není stát, kde je vymahatelnost práva standardem. Rusko zpřetrhává veškeré vazby s naším světem, porušuje všechna pravidla, a to dokonce i ta základní jako chartu OSN,“ připomíná Kolář.
Západní firmy v Rusku zaměstnávají velké množství zaměstnanců. Turčak z Jednotného Ruska označil postup firem za „úmyslný bankrot“, na který doplatí „velké množství ruských pracovníků propuštěných současně“.
Ve skutečnosti přitom mnoho Rusů už nyní dobrovolně prchá ze země na Západ, jelikož tuší, že to brzy nemusí být možné, upozorňuje Procházka: „Velké nadnárodní firmy, pro které naše kancelář také pracuje, nabízejí těmto lidem podpůrné programy na pomoc s financemi, získáním víz, se sehnáním bydlení a získáním práce.“
Jak upozornil The Wall Street Journal, „velká čtyřka“ hlavních poradenských společností – Deloitte, EY, KPMG a PwC – se již rozhodla Rusko opustit. V zemi přitom zaměstnává téměř šestnáct tisíc zaměstnanců a zpřetrhání vazeb s nimi i veškerým dosavadním byznysem potrvá dlouhé měsíce. Poradenské giganty ujišťují, že se o své zaměstnance postarají. Podporu zaměstnancům McKinsey v Rusku vyjádřil na sociální síti LinkedIn i partner věhlasné firmy Bob Sternfels.
Kromě již zmíněných českých firem v Rusku vyrábí přímo či zprostředkovaně také výrobce zemědělských strojů Agrostroj Pelhřimov, závod na převodovky Wikov, Škoda Transportation a další.
Zástup západních firem v nějaké formě opouštějících Rusko bobtná každým dnem a zdá se takřka nekonečný. Zahrnuje mimo jiné tyto giganty z nejrůznějších odvětví: Apple Pay, Google Pay, Visa, MasterCard, IKEA, Airbus, Boeing, Microsoft, Apple, Nokia, Disney, Warner Bros, Netflix, Maersk, Mediterranean Shipping Company, DHL, UPS, FedEx, Chanel, Hermès, Cartier, BMW, Mercedes-Benz, Ford, Renault, energetický kolos BP a mnohé další. Stahují se i klíčoví hráči nesídlící na Západě jako například Samsung či Sony.
