Ramzan Kadyrov je voják a politik, od roku 2007 neoficiální prezident Čečenska, autonomní republiky Ruské federace na Kavkazu. Autoritativní vládce sehrál důležitou roli už v první a VE druhé čečenské válce, často se o něm mluví také v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině.
První a druhá čečenská válka
Čečenci se už po staletí bránili cizím nadvládám. Oblast chtěli dobýt mimo jiné Turci, kteří sem také přinesli islám. Ke ztrátě suverenity Čečenska postupně přispívali i Rusové, kteří později území dobyli. Zatím poslední pokusy o získání ztracené suverenity se uskutečnily po rozpadu Sovětského svazu. V roce 1991 došlo k vyhlášení Čečenské republiky Ičkerie, Ruská federace ale rychle zareagovala vojenskou invazí a události vyústily v první a následně druhou čečenskou válku.
První čečenská válka, která měla udržet Čečensko v Ruské federaci, vypukla 11. prosince 1994. Odtržení Čečenska by pro Rusko znamenalo komplikaci i s ohledem na transport a kontrolu zásob ropy, ačkoli Rusko nikdy nepřiznalo, že by to mohl být důvod pro rozpoutání války. Rusové počítali s rychlým vyřešením konfliktu, překvapil je ovšem odpor čečenských bojovníků.
Jedním z nich byl i Ramzan Kadyrov, který proti ruské armádě bojoval po boku svého otce Achmata Kadyrova. Později byli Rusové úspěšnější a v létě 1995 ovládali celé území. Separatisté odpověděli rozpoutáním partyzánské války, která způsobila značné ruské ztráty a také zesílila protiválečné názory ruských obyvatel. Boris Jelcin reagoval stahováním ruských vojsk a podepsáním mírových smluv v létě 1996.
Čečenci si ovšem ani potom neoddychli. V roztříštěné společnosti vypukla občanská válka. Jednou z ústředních postav následujícího konfliktu se stal Šamil Basajev, který spolu se svými stoupenci toužil po založení islámské republiky na Kavkazu a inicioval útok na Dagestán. Separatistům potom bylo připsáno i několik útoků přímo v Rusku.
Oficiálním důvodem pro vypuknutí druhé čečenské války se tak v roce 1999 stal boj proti terorismu, který v následujících prezidentských volbách přinesl potřebné hlasy Vladimiru Putinovi. Rusko získalo převahu už v roce 2000, kdy také jmenovalo proruskou vládu, až do roku 2009 ovšem pokračovaly lokální boje. Oficiálně tak druhá čečenská válka trvala dlouhých deset let.
Ruská armáda plošně bombardovala čečenská sídliště, válka si proto vyžádala mnoho civilních obětí. Není možné zjistit jejich přesný počet, obě války si vyžádaly životy desetitisíců (podle některých zdrojů dokonce statisíců) čečenských obyvatel.
Neoficiální prezident Čečenské republiky
Už na začátku druhé čečenské války se Rusům podařilo získat na svou stranu Achmata Kadyrova, jeho syna Ramzana a řadu dalších bojovníků. Takzvaní Kadyrovci, kteří jako rodilí Čečenci dobře znali terén i velitele, ruské armádě výrazně pomohli k vítězství. Achmat Kadyrov byl během války nejprve jmenován nejvyšším muslimským duchovním, následně také šéfem dočasné administrativy.
Poté co v roce 2004 podlehl zraněním způsobeným při atentátu, převzal jeho úlohu částečně syn Ramzan Kadyrov, který se v roce 2007 stal prezidentem autonomní republiky a jejím neomezeným vůdcem. Kadyrov je známý svým přátelstvím s Vladimirem Putinem, které se zdá být oboustranně výhodné. Zatímco Kadyrov získal moc a může si ve své zemi dovolit téměř cokoli, Putin má záruku, že Kadyrov tvrdě potlačí jakékoli separatistické tendence a Čečensko zůstane součástí Ruské federace.
S jeho jménem je spojena také řada kauz včetně vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova. Z její objednávky Kadyrova nařkl Němcovův stranický kolega Ilja Jašin. Jméno Ramzana Kadyrova je potom spojováno i se zastřelenou ruskou novinářkou Annou Politkovskou, která se v opozičním deníku Novaja Gazeta několik let věnovala odkrývání zločineckých praktik Ramzana a Achmata Kadyrovových.
Ramzan Kadyrov: Bohatství a manželky
Kadyrov ve válce na Ukrajině
Obě čečenské a aktuální válka na Ukrajině jsou si v mnohém podobné. Ani tady ruská armáda neváhá porušovat Ženevské úmluvy a směRovat své útoky proti civilistům. Všechny zmíněné válečné konflikty potom přímo spojuje právě i postava Ramzana Kadyrova. Tentokrát jeho úderné jednotky hned v prvních dnech invaze podpořily ruskou armádu a zapojily se do bojů na Ukrajině. Podle agentury Reuters působí na Ukrajině přibližně 12 tisíc čečenských vojáků. Kadyrovci mají v zahraničí pověst obávaných bojovníků, Putin tak zřejmě v tomto případě vsadil především na psychologický efekt a pokusil se zastrašit svého protivníka.
Čečenci ovšem hned v úvodu operace utrpěli značné ztráty, zabit měl být i Magomed Tushayev, čečenský generál a blízký spolupracovník Ramzana Kadyrova. Sám Kadyrov tvrdí, že se bojů na Ukrajině účastní osobně a své tvrzení doložil videem zveřejněným na sociální síti Telegram, ve kterém vyhrožoval Ukrajincům. Podle některých zdrojů ovšem Kadyrov na Ukrajině vůbec není a zůstává v čečenském hlavním městě Grozném. Uvedl to mimo jiné reportér The Kyiv Independent Illia Ponomarenko, který na svém Twitteru citoval zjištění portálu Ukrajinska pravda.
Hahaha, classic…
— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) March 16, 2022
Ramzan Kadyrov did not come to the Kyiv region the other day with his goons.
He lied.
Two phone numbers he uses never connected to any of the mobile communications towers in Ukraine.
In reality, he never left Grozniy. https://t.co/6npYI2nIkn
Kadyrov tak zřejmě aktuálně bojuje na straně Vladimira Putina pouze prostřednictvím sociální sítě Telegram. Tam se pustil třeba do Elona Muska, který na svém Twitteru vyzval Putina na souboj.
I hereby challenge
— Elon Musk (@elonmusk) March 14, 2022
Владимир Путин
to single combat
Stakes are Україна
Kadyrov ho upozornil, že by proti Putinovi neměl šanci a sarkasticky mu nabídl trénink v Čečensku.
Telegram post by Ramzan Kadyrov, head of Chechen Republic! pic.twitter.com/UyByR9kywq
— Elon Musk (@elonmusk) March 15, 2022
Kadyrov se potom prostřednictvím Telegramu obrátil také na Borise Johnsona s tím, že už od dětství chtěl navštívit Londýn, teď ale kvůli protiruským sankcím uvaleným i na jeho osobu nemůže.
