Válečný konflikt na Ukrajině přehledně: invaze Ruska zasáhne energetiku i obchod

Cvičení armádních záloh u Kyjeva z 29. ledna 2022

Cvičení armádních záloh u Kyjeva z 29. ledna 2022 Zdroj: Reuters

Ukrajinci se připravují na možný útok Ruska.
Cvičení armádních záloh u Kyjeva z 29. ledna 2022
Cvičení armádních záloh u Kyjeva z 29. ledna 2022
Cvičení armádních záloh u Kyjeva z 29. ledna 2022
Ruští  vojáci na hranicích s Ukrajinou
17
Fotogalerie

Mezinárodnímu dění už řadu týdnů dominovalo napětí na východě Evropy a obavy z ruského vpádu na Ukrajinu. Nyní došlo na černý scénář. Deník E15 shrnuje důležité okolnosti, které ve vývoji situace hrají a budou hrát roli.

Aktuální dění na Ukrajině můžete sledovat ONLINE >>>

Proč začala válka

Moskva tvrdila, že příčinou jejích vojenských manévrů podél ukrajinských hranic z několika světových stran byla agresivní politika Západu, především rozšiřování NATO. O možném vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance se sice řadu let hovoří, skutečné přičlenění země však nebylo na pořadu dne a je otázka, zda vůbec kdy bude.

Někteří experti se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin sní o jisté obdobě Sovětského svazu, kdy by Rusko obklopovaly loajální satelity. Nezatěžovaly by ruský rozpočet, byly by ale na Moskvě silně závislé a odolávaly by jakékoli expanzi euroatlantických struktur směrem na východ.

Také většina lídrů zemí Evropské unie, kteří se v noci na pátek sešli na krizovém summitu v Bruselu, se obává, že Rusko chce změnit bezpečnostní uspořádání Evropy.

Video placeholde
Ruská invaze na Ukrajinu? Ohrožení i pro Česko, varují vládní představitelé. A schválili dar 4000 granátů • Blesk Zprávy / ČTK

Dříve ruský prezident patrně plánoval uskutečnit svoji vizi pomocí Eurasijského hospodářského svazu, události na Ukrajině v roce 2014 však tento záměr z velké míry zmařily. Putin nyní cítí vhodnou příležitost blíže si Ukrajinu připoutat.

Rusko-ukrajinská hranice: historie a současný stav

Obě země mají komplikovanou společnou minulost, i vzájemné hranice se dost vyvíjely. Současná podoba Ukrajiny je v podstatě výsledkem druhé světové války, kdy země existovala jako Ukrajinská SSR v rámci Sovětského svazu. V roce 1954 k ní byl na úkor Ruska přičleněn poloostrov Krym, který jí zůstal i po osamostatnění v roce 1991.

Po převratu v roce 2014 o něj anexí de facto přišla, přestože Západ formálně přičlenění území k Rusku neuznává. Změn ve faktickém smyslu doznaly i hranice na východě. Kyjev nekontroluje zhruba 400 kilometrů linie s Ruskem, kde vznikly samozvané útvary Doněcká a Luhanská lidová republika. Ruští vojáci se však v poslední době hromadili i podél běloruské hranice, navíc má Kreml vojáky i v moldavském Podněstří.

Uznání separatistických útvarů ruským prezidentem s sebou přináší otázku, jaké území si budou chtít rebelové s podporou Moskvy nárokovat. Oba útvary chtějí rozšířit svá teritoria na hranice původních ukrajinských oblastních celků. I o tato teritoria se momentálně válčí.

Co říká Rusko a jeho spojenci?

V pondělí 21. února podepsal ruský prezident dekret o uznání samozvaných republik na Donbasu, v nichž operují proruští separatisté. Do oblasti poté Rusko vyslalo své vojáky. 

O tři dny později Rusko na Ukrajinu zaútočilo, snaží se ji však pasovat do role agresora. Agresivní je podle Ruska i politika Západu, po němž žádá bezpečnostní záruky, které souvisejí s NATO, ale netýkají se pouze Ukrajiny. Putin v souvislosti s útokem nemluvil o válce, nýbrž o ,,speciální vojenské operaci." Neplánuje údajně území okupovat, místo toho tvrdí, že jde o vojenskou operaci za účelem ,,denacifikace" a demilitarizace Ukrajiny. Vyzval ukrajinské vojáky, aby „ihned složili zbraně a vrátili se domů.“  

Putin nechce připustit další rozšíření NATO na východ, žádá ukončení vojenské spolupráce s bývalými sovětskými republikami, stažení jaderných zbraní z Evropy a nerozmisťování žádných útočných zbraní, které by Rusko vnímalo jako ohrožení. Západ odmítá těmto požadavkům vyhovět.

Rusko má jednoznačnou podporu běloruského autoritáře Alexandra Lukašenka, který je mu vděčný za pomoc po volbách v roce 2020. Nedávno kupříkladu uvedl, že Krym je ruský. Ruské uznání rebelských území podpořila Sýrie, plánuje s nimi navázat spolupráci. 

Kreml dříve opatrně podpořila i Čína, podle níž by se ruské bezpečnostní obavy měly brát vážně. V reakci na uznání separatisických útvarů ale uvedla, že suverenita a teritoriální integrita Ukrajiny musí být zachována. Po ruském napadení nicméně odmítla označit vstup vojsk na půdu suverénní země za invazi.

Odborníci míní, že asijská velmoc napětí na Ukrajině bedlivě sleduje, jelikož jí může posloužit jakožto určitý modelový příklad pro její záměry s Tchaj-wanem

Jak se k situaci staví Západ?

Evropská unie, Velká Británie, Spojené státy a další země útok ihned ostře odsoudily a připravují masivní sankce. „Tvrdě odsuzujeme neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu. V těchto temných hodinách jsou naše myšlenky s Ukrajinou a nevinnými ženami, muži a dětmi, kteří čelí tomuto nevyprovokovanému útoku a strachu o své životy,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ještě před útokem Ruska se Západ snažil o jednotný postoj a podporu Ukrajiny. Někdy však jeho snaha skřípe. Média opakovaně poukazovala na to, že se o ohrožené zemi jedná tak trochu za jejími zády. Nedávný vývoj naznačoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nechová k americkému protějšku Joeu Bidenovi bezvýhradnou důvěru.

V Evropě je situace také složitá. Východní členové EU tradičně vnímají ruskou hrozbu citlivěji než Západ. Některé posílají Ukrajině zbraně, podobně jako USA. Velká kritika za údajnou mírnost vůči Moskvě v poslední době dopadla na Německo, které blokovalo zbrojní dodávky Kyjevu. Solitérním hráčem je nyní Británie, ta Ukrajině rovněž pomáhá i zbraněmi.

Nyní se očekává, jak přísné sankce nakonec Washington, Brusel a Londýn přijmou. Na bruselském summitu v noci na pátek se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku. Mají omezit ruský přístup ke kapitálu, postihnout energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. 

V pátek večer země Evropské unie schválily druhý balík sankcí proti Rusku. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Unie rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku.

Jaký je český pohled?

Česká republika patří k zemím, které Ukrajině vyjadřují jednoznačnou podporu.

,,Se vším důrazem odsuzuji ruskou invazi na Ukrajinu. Rozhodnutí Kremlu k naprosto nevyprovokovanému útoku je nepřijatelné a zcela v rozporu s mezinárodním právem. Spolu se spojenci odpovíme na tento barbarský akt agrese," prohlásil po ruském útoku ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) po summitu v Bruselu. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu čtyř členů Evropské unie, mezi nimi Německa a Itálie, však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo nutnou jednomyslnou podporu lídrů.

Česká vláda schválila poskytnutí 300 milionů korun na naléhavou humanitární pomoc pro Ukrajince, kteří musí kvůli ruskému vpádu do země opustit své domovy. Kabinet také pověřil ministra průmyslu, aby Česko poskytlo Ukrajině pohonné hmoty, o které žádá NATO. Česko je Ukrajině v příštích týdnech schopné dodat i krev a krevní plazmu.

Vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) počítá s tím, že v první uprchlické vlně přijde do Česka na pět tisíc Ukrajinců. Rakušan chce na pomoc uprchlíkům uvolnit 1,5 miliardy. 

Pro tvrdé sankce vůči Moskvě se vyslovil ve svém čtvrtečním projevu i prezident Miloš Zeman. „Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit. A to nikoliv pouze slovy, ale činy. Mám rád ruskou kulturu, vážím si úsilí ruského lidu ve druhé světové, ale to neznamená, že budu souhlasit s tím, že na území suverénního státu vstupuje cizí armáda," uvedl Zeman. Zároveň přiznal, že se mýlil ohledně záměru prezidenta Putina.

Zeman dříve uvedl, že útok na Ukrajinu neočekává a situaci označil za blamáž amerických tajných služeb. Před útokem pak konstatoval, že vstup ruských vojsk do Donbasu zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení situace. Po zahájení invaze na Ukrajinu už počínání Ruska jasně odsoudil. ,,Šílence je třeba izolovat," prohlásil mimo jiné český prezident.

Jak vnímá dění Ukrajina?

Hlavním cílem Ukrajiny je podle prezidenta Volodymyra Zelenského zachování míru, o kterém je ochoten jednat se všemi, včetně ruského vedení.

,,Říkají vám, že jsme nacisté. Jak ale může národ, který položil více než osm milionů životů za porážku nacismu, podporovat nacismus? Jak mohu být nacistou? Řekněte to mému dědečkovi, který bojoval celou válku v sovětské pěchotě," řekl Zelenskyj. 

Před vypuknutím války Ukrajina dlouhou dobu paradoxně považovala situaci na hranicích za méně nebezpečnou než Západ. Prezident Zelenskyj i přes sílící varování ze strany Spojených států prohlašoval, že nepozoruje další vyhrocování napětí. Naopak se obával, že přílišná panika bude mít nepříznivé ekonomické dopady.

Stoupající napětí a události posledních dní jej však donutily tento přístup přehodnotit. Jen pár dnů před invazí ukrajinský prezident žádal od Západu jasné vyjádření, zda Ukrajina někdy vstoupí do NATO. Ještě před invazí požadoval uvalení sankcí, které by Rusko odradily od možného útoku.

V souvislosti s proniknutím ruské armády na východí Ukrajinu poukázal na to, že se jedná o pokus Ruska legalizovat svou vojenskou přítomnost, která de facto trvá od roku 2014.

Srovnání armád

Rusko má silnější armádu a v konečném důsledku v ozbrojeném konfliktu bude mít navrch. To však ještě neznamená, že mu Ukrajina nedokáže zasadit citelné rány. Její vojsko prošlo od roku 2014 reformou a je teď lépe vyzbrojené, vycvičené, a navíc má za sebou opravdové bojové zkušenosti.

Ukrajinská armáda si jen od loňského roku na americkém žebříčku nejsilnějších armád světa Global Firepower Index 2022 polepšila o tři příčky a postoupila na 22. místo mezi 140 hodnocenými státy. V Evropě jsou ukrajinské ozbrojené síly pokládány za šesté nejsilnější. Odborníci však podotýkají, že jejich velkou slabinou je letectvo a protiletecká obrana.

Má napětí dopady na světový obchod?

Napětí před vypuknutím války postihovalo ruskou a ukrajinskou měnu a investice do těchto zemí, ale světový obchod ještě významně zasažen nebyl. To se však změní po zavedení sankcí.

Už minulé postihy po anexi Krymu ukázaly, že dopady mohou být značné i pro západní země, po roce 2014 utrpělo významné ztráty Německo. Je také třeba počítat s tím, že ruská ekonomika je méně závislá na zahraničním dovozu, než byla před zhruba dekádou.

Způsob, jakým svět zareaguje, bude mít podle agentury Reuters dopady na evropskou ekonomiku - od růstu cen energií a potravin až po ekonomické sankce, které zasáhnou zahraniční obchod a investice. 

Rusko se podílí více než dvěma pětinami na dovozu plynu a více než čtvrtinou na dovozu ropy do zemí Evropské unie. Jakékoliv omezení dodávek z Ruska by mohlo vést k dalšímu růstu cen energií, což by zvýšilo náklady domácností i podniků. Zemní plyn je rovněž hlavní složkou mnoha hnojiv, takže omezení jeho dodávek by zřejmě vedlo k růstu cen potravin.

Konflikt může narušit vývoz obilí z Ukrajiny, který loni přesáhl 33 milionů tun. Makléřská společnost Bank of America Securities odhadla, že eskalace konfliktu by mohla zvýšit letošní inflaci v eurozóně o jeden procentní bod na čtyři procenta.

Ruská invaze zatím podle zdrojů Reuters nemá dopad na dohodu kartelu OPEC a jeho spojenců včetně Ruska ohledně dodávek ropy na trh.

Válečný konflikt zamotá hlavu šéfům centrálních bank, upozorňuje agentura Bloomberg. Jak americký Fed, tak Evropská centrální banka naznačovaly, že letos zpřísní měnovou politiku. Nynější krize je možná donutí změnit názor.

Velká Británie v rámci sankcí zákazala letadlům Aeroflotu vstup do svého vzdušného prostoru. Rusko zareagovalo stejným odvedným opatřením vůči britským areolinkám.

Také Polsko uzavře svůj vzdušný prostor leteckým společnostem z Ruska. Nařídil to předseda vlády Mateusz Morawiecki. Stejný krok poté ústy ministra dopravy Martina Kupky oznámilo Česko.

Co obchod Česka s Ukrajinou a české podnikatelské aktivity v zemi?

Na Ukrajině podnikají Češi především v energetice, strojírenství, zemědělství, podílejí se i na rozvoji infrastruktury. Na ukrajinském trhu pravidelně obchoduje přes 250 českých podniků, tři desítky tam založily obchodní pobočku nebo společný podnik s ukrajinským partnerem.

Na Ukrajinu se za jedenáct měsíců minulého roku vyvezlo zboží v hodnotě 32 miliard korun a dovezlo se za 38 miliard.

Češi dávají najevo svůj postoj k invazi i coby klienti bankovního domu Sberbank, ovládaného ruským státem. Fyzické osoby, firmy i veřejné instituce chtějí vybírat vklady a rušit účty. „Stahujeme peníze z účtů u Sberbank a rušíme je,“ uvedl na Twitteru hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Zaměstnanci banky uvedli, že se obávají o svou bezpečnost. Sberbank v pátek ve 14:00 své pobočky v Česku uzavřela. 

Jakou roli hraje ruský plyn

Zemní plyn sehrává ve vztazích Západu s Ruskem velkou roli a ovlivňuje tak i současné hledání řešení válečného konfliktu. Evropa je na ruském plynu závislá zhruba ze čtyřiceti procent, má proto obavy z odříznutí od zdroje zvláště v zimním období. Na druhé straně je evropský trh pro ruskou společnost Gazprom klíčový a těžko bude chtít riskovat jeho ztrátu.

Evropa přitom dává najevo, že se chce závislosti zbavit, a usiluje o alternativní zdroje, především kapalný plyn LNG z USA a Kataru. Velkou roli hraje také plynovod Nord Stream 2, který je dokončený a Moskva velmi stojí o jeho zprovoznění. Německo však v reakci na uznání povstaleckých celků pozastavilo schvalovací proces potrubí. Situace se bude po útoku Ruska jistě měnit.

Jak vypadá situace aktuálně

Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonátu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem údajně prohlásil, že Rusko je ochotno jednat na vysoké úrovni s Ukrajinou. Podle agentury Reuters to uvedla čínská státní televize CCTV.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nicméně krátce předtím sdělil, že Moskva je připravena vyjednávat s Kyjevem teprve poté, až Ukrajina složí zbraně, a že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promarnil své dřívější příležitosti k dialogu. Zelenskyj znovu vyzval Putina, aby zasedl k jednacímu stolu.

Rusko nabízí Ukrajině diplomatická jednání v běloruském Minsku, kam je připraveno vyslat svoji delegaci, uvedl podle agentury RIA Novosti mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. 


Aktuální dění na Ukrajině můžete sledovat ONLINE >>>

Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje

Vývoj je těžko předvídatelný, čeká se na vyhlášení sankcí a další vývoj bojů na Ukrajině. Rusko by v Ukrajině nejraději vidělo satelitní stát jako v případě Běloruska. Stěžejní má být zabránění vstupu do NATO a EU. Ačkoliv je drtivá většina států neuznává, východní oblasti v Donbasu jsou podle Ruska samostatné. Je možné, že je Putin bude chtít začlenit do Ruské federace, nebo z nich udělá satelitní státy. Nejčastěji se hovoří o tom, že by Rusko mohlo chtít vytvořit z Doněcké oblasti koridor na Krym.

Západ se bude pomocí sankcí pokoušet donutit Rusko k co nejrychlejšímu stažení vojsk, k vyslání vlastních armád však nejspíš nedojde.Ukrajinu může podporovat politicky, zpravodajsky, poskytnutím vojenského materiálu a humanitární pomoci.