Osm měsíců války na Ukrajině poukázalo nejen na neutěšený stav ruských pozemních jednotek, ale vzbudilo také otázky týkající se efektivity nedávné nákladné modernizace letectva. Vzdušné síly Kremlu nezaznamenaly větší úspěch, nepodařilo se jim ovládnout ukrajinské nebe a doma vyvolaly znepokojení i pády letadel na ruská města. Odborníci míní, že západní sankce ochromily letecký průmysl. Velké pochyby panují i nad schopnostmi Černomořské flotily, kterou o víkendu podle všeho zasáhly ukrajinské drony a na dálku řízená plavidla.
Nedávné pády letadel Su-30 a Su-34 na města Irkutsk a Jejsk znovu upřely pozornost na stav ruských vzdušných sil, které jsou jinak poměrně nenápadné. Na sociálních sítích se spekuluje o technických obtížích, nedostatku náhradních dílů i zkušených pilotů. Zároveň se rozpoutala širší debata, zda letectvo zdecimovaly měsíce války a západní sankce, nebo bylo od počátku přeceňované.
Letectvo v roli vzdušného dělostřelectva
„Ruské letectvo je využíváno epizodicky, většinou k podpoře ozbrojených sil v první linii,“ sdělil listu The Moscow Times Leonid Nersisjan, obranný analytik z Arménského výzkumného a vývojového ústavu (ARDI). Hned na začátku války se přitom předpokládalo, že Rusko rychle získá vzdušnou převahu.
„Po těžkých ztrátách v prvních deseti březnových dnech byly ruské síly nuceny revidovat svůj přístup,“ vysvětlil stejnému médiu izraelský obranný analytik se zaměřením na ruskou armádu Guy Plopsky.
Letectvo zvolilo taktiku vyhýbání se větším rizikům a podřízenosti pozemním jednotkám. Místo toho, aby se ruská letadla snažila zneškodnit nepřátelskou protivzdušnou obranu, poškodit leteckou infrastrukturu a shromažďovat informace, provádějí podle expertů rychlé výpady k upevnění pozic na pozemní frontě na základě souřadnic, které dostanou ze země.
„Su-25 vzlétají ve dvojicích nebo někdy ve skupinách po čtyřech, vniknou do cílové oblasti v malé výšce, možná padesát metrů nebo méně, odpálí rakety, obrátí se doleva nebo doprava a vrátí se zpět na základnu,“ vylíčil Plopsky.
Počínání ruského letectva je podle odborníků částečně dáno jeho úlohou vyplývající z vojenské doktríny. Je považováno spíše za prodlouženou rukou dělostřelectva a má přidávat palebnou sílu do frontových operací. Experti ale pochybují o jeho schopnosti provádět složitější vzdušné operace, například útočit na nepředvídané cíle. Poukazují mimo jiné na to, že v září nedokázalo zastavit ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti.
Problémy s výcvikem a velením trvají
Velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin se nedávno pochlubil, že k půli října letectvo Moskvy provedlo 34 tisíc bojových letů, tedy téměř 150 denně. To je sice daleko více než před několika lety v Sýrii, jenže podle analýzy amerického think tanku Jamestown Foundation se mu stále nepodařilo dosáhnout například intenzity vzdušných úderů spojenců v Iráku, která byla už před dvěma dekádami násobně vyšší.
Celkově se přitom čekalo, že se ruské letectvo po dvanácti letech nákladné modernizace a syrských úspěších ukáže v lepším světle. Jamestown Foundation uvádí, že během let 2009 až 2021 získalo téměř šest stovek nových bojových strojů včetně stovek stíhaček Suchoj různého typu a bitevních vrtulníků Ka-52. To však podle expertů zřejmě nedokázalo vyvážit problémy se vzděláním a výcvikem pilotů, ale také se špatným velením a zpravodajstvím. Piloti často nemají dostatek zkušeností a nalétaných hodin, jejichž počet neodpovídá západním standardům.
„Výsledkem je, že taktika terorismu, kterou ruské vzdušné síly aktivně používají proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, není pouze operačním rozhodnutím ruského vojenského vedení, ale také nevyhnutelným důsledkem skutečných schopností letectva, které byly ztraceny kvůli organizačním, vzdělávacím a průmyslovým slabinám autoritářského režimu,“ dodal pro think tank expert na ruskou armádu Pavel Luzin.
Na problémy leteckého průmyslu upozorňují i obranní experti z americké výzkumné instituce RAND Corporation, podle kterých ztrácí schopnost vyrábět a vyvážet nové stroje. „Sankce ochromují ruskou kapacitu dokončit vývoj bojových strojů nové generace, jako jsou Su-57 a Su-75,“ napsali mimo jiné pro web DefenseNews.com.
Podotýkají, že analýza zbytků ruských letadel, dronů a raket odhalila západní součástky, ke kterým už země nemá přístup. Otazník se tak vznáší i nad ruskou schopností oprav, údržby a doplňování ztracené techniky. Kyjev tvrdí, že už zlikvidoval více než pět set vojenských letadel a vrtulníků nepřítele, avšak tyto statistiky nelze ověřit.
Drony a dálkově řízená plavidla na scéně
Kreml problém s ruskými vzdušnými silami částečně vyřešil používáním domácích a nyní íránských dronů. Jsou levné a mohou bez rizika ztrát na životech posádky pronikat hluboko na ukrajinské území a působit tam škody na civilních cílech a kritické infrastruktuře.
Ovšem také ukrajinské drony zasazují agresorovi těžké rány, což se patrně projevilo během víkendového útoku na Černomořskou flotilu v Sevastopolu, k němuž se však Kyjev oficiálně nehlásí. K akci bylo podle ruských tvrzení použito šestnáct bezpilotních letounů a bezosádkových plavidel (USV). Stále není jasné, jaké škody způsobily, hovoří se ale o zásazích fregaty Admirál Makarov, minolovky Ivan Golubec a patrně ještě další lodi.
Fregata se přitom stala vlajkovou lodí flotily poté, co ukrajinské síly v dubnu potopily křižník Moskva. Pokud se Kyjevu podařilo vyřadit plavidlo z provozu, bude to další velký reputační problém ruského námořnictva. Odborníci míní, že se stále nepoučilo z předchozích chyb a ztrát a podcenilo ukrajinskou hrozbu a schopnosti Kyjeva účinně útočit na Krym.
Zdůrazňují, že první USV bylo nedaleko Sevastopolu nalezeno už před několika týdny a Rusko mělo dost času reagovat na to posílením zpravodajství a ostrahy základny i samotných plavidel.
