„Padouchům stačí, aby se strefili jednou nebo dvakrát, a věřte, že oni se velmi snaží,“ říká Joseph Wassel, ředitel americké státní agentury FirstNet Authority, která dohlíží na nejbezpečnější a současně největší telekomunikační síť na světě sloužící záchranným složkám, včetně hasičů a zdravotníků. Joseph Wassel, který si potřebu telekomunikační sítě odolné vůči vojenským i kybernetickým hrozbám uvědomil během teroristického útoku na Pentagon 11. září 2001, si našel čas přijít do studia PFI Talks během nedávné mezinárodní konference „Nové hrozby a bezpečné komunikační sítě“ v pražském Cevro Institutu.
Joseph Wassel byl v práci během teroristického útoku na Pentagon, kdy zastával funkci ředitele komunikace tehdejšího ministra obrany USA Donalda Rumsfelda. Letos od útoku uplynulo už 22 let a nyní je v USA 82 milionů Američanů, kteří se narodili až po tehdejší tragédii. I proto je třeba připomínat stovky obětí z řad záchranářů, kteří zemřeli i kvůli tomu, že komunikační sítě na místě útoků zkolabovaly. „Krátce po 11. září byla vypracována zpráva, která zdůraznila, že došlo k selhání komunikace. V roce 2012 byl přijat zákon o PPP projektu, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, za účelem vytvoření sítě pro členy záchranných složek,“ popisuje Joseph Wassel.
Podívejte se na další rozhovory ze série PFI Talks
|
Zajištění zabezpečené kritické komunikační infrastruktury je podle Wassela a dalších účastníků konference o to důležitější v době intenzivní digitalizace takřka všech lidských činností. Vlády by investicím do odolné komunikační infrastruktury měly věnovat pozornost, zejména v oblastech kritických pro fungování státu: dopravě, logistice, energetice, televizním a rozhlasovém vysílání, finančních službách a také právě v komunikaci mezi záchrannými složkami, myslí si Wassel.
Příkladem spolupráce mezi soukromým sektorem, který přináší know-how a kapitál, a vládou, je FirstNet Authority v USA. Tato agentura vlastní licenci na spektrum od americké Federální komunikační komise (FCC) a pronajímá ji vítězi tendru, kterým je od roku 2017 společnost AT&T. Ta síť buduje a spravuje. Právě spojení s AT&T podle Wassela kombinuje sílu státní správy s technickou zdatností byznysového partnera.
Zkušenosti FirstNet mohou být užitečné i pro českou vládu, která se v programovém prohlášení zavázala, že začne s budováním komunikační platformy, která bezpečně propojí státní správu a kritickou infrastrukturu. „Vidíme, že svět sleduje, co jsme dokázali s FirstNet v Americe, a snaží se pochopit, jak by to mohli zopakovat ve své vlastní zemi. Evropská unie se o to zajímá, další o tom uvažují. Z hlediska krizového řízení musíte pracovat se všemi druhy nástrojů a FirstNet by mezi nimi neměl chybět. Když ne jako primární, tak alespoň jako alternativní nebo nouzová síť,“ uzavírá Wassel.
Do sítě FirstNet jsou zapojeni primární uživatelé, což jsou členové záchranných složek – hasiči, policie, záchranná služba. Dále sekundární uživatelé, což jsou firmy zabývající se odstraňováním stromů, odborníci na ropný a plynárenský průmysl pro potřeby hašení požáru a další. Tyto další složky se pak stávají součástí týmů krizového řízení, pokud dojde k nějaké mimořádné události.
V provozu za všech okolností
FirstNet umí ve výjimečných situacích nasadit i dodávky s funkcí mobilní věže. „Máme speciální vozový park pouze pro FirstNet. Po celých Spojených státech je rozmístěno více než 75 vozidel. A k tomu počítám i tři teritoria v Tichomoří a dvě teritoria v karibské oblasti. Je to 10 tisíc mil a pro členy záchranných složek je vyhrazená speciální šířka pásma,“ popisuje Wassel fungování telekomunikační sítě, která jsou rozlohou pokrytí největší na světě.
Složky veřejné ochrany tuto síť intenzivně využívají – dnes je na ní více než pět milionů připojených zařízení a každý den získává síť tři tisíce nových uživatelů. Připojit se může mobilní telefon, ale například také kamery připevněné na tělo nebo drony.
Síť musí být chráněna a fungovat za všech scénářů: zemětřesení, tornáda, povodně, hurikány či stále aktuálnější kybernetické hrozby. Pokud se útočník dostane do sítě některé organizace například pomocí ransomware útoku, může FirstNet okamžitě poskytnout potřebnou záložní kapacitu.
„Když jim z nějakého důvodu selže primární optické vlákno, mohou přejít na širokopásmovou kapacitu z FirstNet a zachovat provoz,“ popisuje z praxe Wassel a jmenuje tři hlavní pilíře principu „nulové důvěry“ (neboli „důvěřuj, ale prověřuj“). Je mezi nimi důraz na omezená administrátorská práva a stálé prověřování, protože hrozba zevnitř je nebezpečným aspektem kybernetické bezpečnosti. Dále jde o řízení rizik v dodavatelském řetězci a nepřetržitý dohled prostřednictvím bezpečnostních center.
Joseph Wasselje bývalý výkonný ředitel pro operace v kyberprostoru v americké Defense Information Systems Agency. Wassel má za sebou 34 let zkušeností, které zahrnují především službu na americkém ministerstvu obrany. Letos v březnu nastoupil na pozici generálního ředitele úřadu FirstNet Authority, kde je zodpovědný za řízení operací a strategické směřování. |
Leoš Rousek je ředitelem komunikace skupiny PPF. Působil v Home Credit International a spolupracoval s oddělením vztahů s investory Moneta Money Bank. Více než dvě desetiletí se věnoval byznysové žurnalistice v Česku, Rusku, Slovinsku a na Slovensku pro americký deník Wall Street Journal a tiskovou agenturu Dow Jones Newswires. V letech 2017 a 2019 byl hlavním ekonomickým analytikem deníku Hospodářské noviny.
