Česko zažívá finále třetí přímé prezidentské volby. Souboj kandidátů především v posledních dnech poznamenává řada dezinformací: zprávy o údajném úmrtí Petra Pavla, billboardy varující před zavlečením země do války, „falešné“ esemesky strašící mobilizací. Někteří novináři dokonce píší o „největší dezinformační operaci v historii Česka“. „Jenže takové titulky jsou podle mě také alarmistické, zažili jsme dezinformační kampaně, které byly mnohem větší: ty, co se týkaly covidu, Vrbětic, anebo kampaň za zvolení Miloše Zemana prezidentem,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Adéla Klečková, expertka na kybernetický boj a kybernetický aktivismus.
Zároveň upozorňuje, že na rozdíl od předchozích přímých voleb je teď původcem té největší dezinformace ve veřejném prostoru sám jeden z kandidátů — Andrej Babiš. „Pokud tak chceme zkoumat dezinformace okolo letošních prezidentských voleb, nemusíme nutně zkoumat nějaké dezinformační podloubí, ale stačí v první řadě poslouchat, co Andrej Babiš říká. To on je hlavním ‚driverem‘ většiny dezinformací,“ tvrdí Klečková.
Jak výrazně je prezidentská volba ovlivněná dezinformacemi?
Začnu možná zeširoka: poslední tři přímé prezidentské volby vždy doprovázela nějaká „centrální“ dezinformace, která tvořila jádro útoků na některého z kandidátů. V té první volbě to bylo prolomení Benešových dekretů, na Karla Schwarzenberga tehdy mířila kampaň, že je de facto proněmecký kandidát, během druhé přímé volby zase byli v centru zájmu uprchlíci – schválně zavzpomínejte, kolik tehdy bylo po republice billboardů o tom, že Jiří Drahoš je „vítač“.
Letos je hlavním tématem dezinformací válka na Ukrajině, respektive údajná hrozba, že pokud by byl generál Petr Pavel eventuálně zvolený, tak by zavlekl Česko do této války.
Kromě těchto „centrálních“ témat se ale objevují i určité vedlejší typy dezinformací: o Schwarzenbergovi kolovalo, že má na svém zámku obraz s nacistickými symboly, Jiří Drahoš zase měl být pedofil. V případě generála Pavla to je třeba snižování jeho role ve Vojenském výboru NATO, kde měl být „zapisovatelem“. Dezinformace tak hrály roli v každé prezidentské kampani před přímými volbami, asi přesně nespočítám, o jak velkou roli se jednalo, ale byla nezanedbatelná.
Někteří novináři dokonce píší o tom, že Česko čelí „největší dezinformační operaci“ v historii. Souhlasíte?
Já si nemyslím, že to je pravdivé prohlášení, naopak bych ho spíš řadila do kategorie těch alarmistických. V naší historii byly daleko větší dezinformační kampaně, třeba ta, která se týkala covidu a která trvá už několik let, kauza Vrbětice a konec konců i kampaně za zvolení Miloše Zemana. Byl jasný kandidát dezinformační scény.
Ani Čeští elfové, kteří monitorují dezinformační kampaně, nehovoří ve svých analýzách prezidentských voleb o „největší dezinformační operaci“. Navíc, z mého pohledu jsou primárním tématem letošních voleb spíš argumentační fauly, misinterpretace a zařazování informací do jiného kontextu.
Takže intenzita dezinformací je podle vás nyní slabší?
Pokud se podívám na poslední dvě kandidatury Miloše Zemana, bylo jasné, že právě on byl jasným kandidátem dezinformační, proruské, anti-establishmentové scény. Ta si ho zvolila – ať už o to stál, nebo ne. V těchto volbách je to ale trochu jiné: současná anti-establishmentová scéna nemá jasného kandidáta, respektive byla ve svém pohledu rozštěpena mezi Jaroslava Baštu a Andreje Babiše.
I předseda SPD Tomio Okamura coby politický hlas této scény jasně deklaroval a deklaruje, že Andrej Babiš není – a nyní parafrázuji – ten správný vlastenec, že není zastánce konzervativních hodnot a tradiční rodiny. Proto jsme viděli před prvním kolem jasnou podporu Jaroslava Bašty a k Babišovi se tito lidé stavěli spíše neutrálně. Čím si to vysvětlujete?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
