Jedním z nejspornějších bodů, na nichž se mají do 8. listopadu dohodnout expertní tymy Spolu s Piráty a STAN, bude zvyšování slevy na poplatníka. Liberální dvojblok je přesvědčen, že jde o nejjednodušší cestu, jak pomoci zaměstnancům s nejnižšími příjmy, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií a také s inflací. Tvrdé střety v rodící se vládní koalici lze očekávat rovněž o vyšší zdanění komerčních nemovitostí nebo těžby nerostných surovin.
„V balíčku kolem superhrubé mzdy jsme slevu na poplatníka zvýšili. A nyní bychom měli počkat, co to udělá. Se slevou bychom nehýbali, v tuto chvíli by neměla být na stole žádná další úprava,“ řekl deníku E15 lídr Spolu Petr Fiala s poukazem na opatření, na nichž se loni dohodly ANO, ODS a SPD. „Změna se stala a lidé mají více peněz,“ dodal.
Od ledna sleva na poplatníka stoupla z 27 480 korun na 30 480 korun, což státní rozpočet jen letos připraví o dvanáct miliard. Právě Pirátská strana už před rokem navrhovala zvýšit slevu až o devět tisíc korun, ovšem za předpokladu, že daň z příjmů klesne pouze na 17, a nikoliv na 15 procent.
Ve volebním programu pak Piráti se Starosty a nezávislými slíbili, že sleva bude valorizována podle růstu inflace. Ta v září dosáhla 4,9 procenta a do konce roku zřejmě překoná šestiprocentní hranici.
„Plošná sleva na poplatníka by lidem s nejnižšími příjmy opravdu pomohla, zůstalo by jim z výplat více peněz,“ uvedl šéf STAN Vít Rakušan.
Takové řešení by bylo adresnější než finanční pomoc pro 4,3 milionu domácností, kterou chce kabinet Andreje Babiše kompenzovat vysoké ceny elektřiny a plynu. „Jde o celkový počet domácností v Česku. To je vzhledem k veřejným financím velmi nevhodný krok,“ míní šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Vyjednávače Spolu a Pirátů se STAN čekají vedle slevy na poplatníka spory o další daňové návrhy. V programu Pirátů a Starostů se mimo jiné píše o postupném vyšším zdanění komerčních nemovitostí, jako jsou například logistické haly kolem měst. Se Spolu se zatím shodnou jen na zdanění digitálních gigantů, otázkou však bude výše sazby. ODS se přiklání ke třem procentům, protože má obavy z odvetných opatření Spojených států vůči českým exportérům. Ostatní strany hovoří spíše o pěti procentech.
„Pořád je tlak na zvyšování daní, jsou různé návrhy, komu by to pomohlo, co by to vyřešilo. Zvyšování daní ale není řešení, k ničemu dobrému to nevede,“ je přesvědčen Petr Fiala. Uskupení Spolu prosazuje takzvanou daňovou brzdu.
Jednání o společném vládním programu budou podle šéfa poslanců KDU-ČSL Marka Výborného komplikovaná. „U některých témat bude debata probíhat déle, určitě to bude kapitola financí,“ soudí.
Pirátům a STAN by s prosazením jejich záměrů mohli pomoci právě lidovci. Jejich celostátní výbor si v pátek odhlasoval, že strana bude „sociálním svědomím vlády“.
Vyjednávači Spolu a Pirátů se STAN pro oblasti financí, průmyslu a obchodu a dopravy jsou Zbyněk Stanjura (ODS), Jan Kasal (KDU-ČSL), Jan Jakob (TOP 09), Věslav Michalik (STAN) a Lukáš Wagenknecht (PS).
Co chtějí strany
Spolu
– Upravovat daně pouze jednou za volební období.
– Dvě krajní sazby DPH, snížení prostřední sazby u bytů a potravin z 15 na deset procent.
– Daňové prázdniny pro rodiny čerpající rodičovský příspěvek a také pro ty s třemi a více dětmi.
– Úleva zaměstnavatelům na sociálním pojištění, které platí za zaměstnance, o dva procentní body.
Piráti a STAN
– Valorizace slevy na poplatníka podle růstu inflace.
– Pokles odvodů ze zkrácených úvazků.
– Postupné zvýšení zdanění komerčních nemovitostí a růst zdanění těžby nerostných surovin.
– Výrazné omezení desítek daňových výjimek, například přehodnocení nulové sazby u některých kapitálových příjmů.
Pramen programy stran
