Ženeva bude ve středu hostit historicky první osobní setkání prezidenta USA Joea Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Šéfové světových velmocí se setkávají v době mimořádně napjatých americko-ruských vztahů, které jsou podle některých komentátorů ještě horší než za časů studené války. Ačkoli se nepředpokládá, že by summit ve Švýcarsku mohl přinést nějaké zásadní výsledky, se zvýšenou pozorností jej budou sledovat i mnozí byznysmeni.
Klíčové otázky, které budou Biden s Putinem probírat, jsou zejména nedávné kybernetické útoky vůči americkým firmám a úřadům, z nichž USA dlouhodobě obviňují Moskvu. Probírat se jistě bude též ruská vojenská aktivita u ukrajinských hranic, věznění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, ale třeba i jaderné odzbrojení nebo společný boj proti klimatickým změnám a mezinárodnímu terorismu.
„Nejsem si jistý, zda se podaří dosáhnout nějaké dohody. Vzhlížím k tomuto setkání s praktickým optimismem,“ pronesl Putinův poradce Jurij Ušakov. Od Bidena se především očekává, že zaujme výrazně tvrdší postoj k ruskému prezidentovi než jeho předchůdce Donald Trump.
Svědčí o tom například skutečnost, že oba lídři neuspořádají po schůzce společnou tiskovou konferenci, nýbrž promluví k médiím každý zvlášť. Prezidenti si v minulosti vyměnili přes novináře několik ostrých slovních výpadů, při nichž Biden v březnu označil Putina za „zabijáka“. Rusko zase nedávno zařadilo USA na seznam nepřátelských zemí a státy si navzájem vyhostily několik diplomatů.
Zrušená cla pro EU a padající rubl
Šéf Bílého domu se bezprostředně před summitem zjevně snažil o narovnání vztahů se svými evropskými spojenci, které utrpěly během Trumpovy administrativy. V úterý bylo například oznámeno, že Spojené státy a Evropská unie se po dlouhých sedmnácti letech konečně domluvily na ukončení obchodního sporu kvůli výrobcům letadel Airbusu a Boeingu.
Byl tak ukončen konflikt, jenž započal už za vlády prezidenta George W. Bushe, a došlo k definitivnímu zrušení oboustranných cel na vývoz řady produktů v celkové výši 11,5 miliardy dolarů, přes 241 miliard korun. Průběh Bidenova setkání s Putinem proto bude zcela logicky zajímat i trhy.
Server CNBC si všímá, že ruský rubl minulý týden zpevnil vůči dolaru na nejvyšší hodnotu od loňského července. Kurz americké měny spadl na 71,5 rublu. V předvečer summitu v Ženevě nicméně ruské platidlo z rekordních čísel zase sestoupilo. V úterý odpoledne se dolar obchodoval za 72,05 rublu.
Hrozí nové sankce?
Firmy a investoři budou zcela určitě zvědaví, zda americká strana neuvalí v případě selhání rozhovorů na Rusko další hospodářské sankce. Nezávislý zpravodajský web The Conversation třeba uvádí, že Biden by mohl omezit export amerických technologií do Ruska nebo rozšířit postihy na ruské ropné projekty, jako je Vostok Oil, tedy plánovaná těžba ropy v arktické oblasti.
Jiné zdroje však připomínají nedávné překvapivé rozhodnutí amerického prezidenta neuvalit na ruské společnosti nové sankce kvůli stavbě plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři. To by mohlo zase naznačovat, že politici přece jen budou na summitu především usilovat o zmírnění napětí a lepší pochopení vzájemných pozic.
Moskevský korespondent BBC Steve Rosenberg je každopádně přesvědčen, že samotné konání summitu je vítězstvím především pro Putina. Setkání se totiž uskuteční na popud Kremlu a zviditelní ruského prezidenta, jenž se bude moci prezentovat světu jako vůdce postavením rovný Bidenovi.
