Britské restaurace drtí nedostatek pracovní síly | E15.cz

Britské restaurace omezují provoz kvůli nedostatku personálu. Majitelé viní zejména brexit

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pět let po referendu, které spustilo odchod Británie z Evropské unie, se ostrovní království potýká s nedostatkem zahraničních pracovníků, zejména v pohostinství. Lidé zvláště z jihovýchodní Evropy však chybějí kupříkladu i v zemědělství a dopravě. Brexit ovšem není jedinou příčinou problémů, k nedostatku personálu přispívá i pandemie.

Britský sektor pohostinství začátkem června varoval, že v oboru chybí téměř 190 tisíc pracovníků. Majitelé restaurací, barů a hotelů marně shánějí pracovní sílu a musejí kvůli nedostatku personálu omezovat provoz. Zakladatel michelinské restaurace Pied à Terre v Londýně David Moore se rozhodl, že nebude podávat obědy, aby si mohli jeho vyčerpaní zaměstnanci alespoň trochu odpočinout.

„Pokud je nechám udřít k smrti, za dva týdny nebudu mít restauraci vůbec,“ řekl BBC. „Probojujete se tím vším, co vás během koronaviru potkalo, vrátíte se zpátky a pak dostanete další kopanec do zubů,“ povzdechl si. Když hledal v listopadu recepční, přihlásilo se mu osm set lidí. Nyní dostal na stejný inzerát sedm odpovědí a k pohovoru nedorazil nikdo.

Covidová nejistota odvedla část lidí z branže a vracet se jim nechce. Moore má však jasno, podle něj je hlavním viníkem potíží restauratérů brexit. Připustil, že jádrem celého odvětví byli mladí lidé, kteří přijížděli pracovat do britských barů, učit se angličtinu a získávat zkušenosti. Před pandemií měli jen tři ze třicítky jeho zaměstnanců britský původ. Řada cizinců však odjela domů a do země se zatím nevracejí.

Manažer Gylly Beach Cafe v Cornwallu Mark Agnew zase hlásí, že kvůli nedostatku personálu bude mít vždy první dva dny v týdnu zavřeno. „Jsem si jistý, že brexit je tím faktorem. Nepochybně i koronavirus a neustálý lockdown,“ poznamenal.

Hoteliérka a protagonistka televizního pořadu Hotelová inspektorka Alex Polizziová řeší nedostatek personálu tak, že zastává jeho práci. Pro Daily Mail připustila, že sama servíruje snídani hostům svého nového hotelu. Také ona viní pandemii v kombinaci s odchodem království z EU. „Skupina zaměstnanců, na kterou jsme si zvykli spoléhat, nám byla odebrána,“ konstatovala.

Před pěti lety, během kampaně k referendu o brexitu, přitom Polizziová hovořila jinak. Podpořila vystoupení země z unie, kterou tehdy přirovnala k předraženému, špatně řízenému hotelu.

S nábory v současnosti v království zápasí i velké řetězce, například Domino’s Pizza potřebuje zaplnit několik tisíc míst. McDonald’s tento týden oznámil plány na expanzi v Británii a Irsku, netají se však obavami, zda se mu za současné kritické situace podaří získat dostatek pracovní síly.

Cizinci však chybějí i v dalších oborech. Například v nákladní dopravě, logistice, ve zdravotnictví a v ošetřovatelství. Na nedostatek sezonních pracovníků, mezi nimiž obvykle dominují Bulhaři a Rumuni, si v posledních týdnech stěžují i farmáři.

Evesham Journal kupříkladu nedávno zveřejnil ostrou vládní kritiku jednoho, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něj jsou postbrexitová vízová pravidla příliš přísná. „Nepokoušejte se to házet na koronavirus. Může za to brexit a vláda, která nemá ponětí o tom, co dělá,“ rozhořčoval se zemědělec.

Odhady úbytku zahraniční síly se liší. Jedna ze studií uvádí, že jen od léta 2019 do léta 2020 opustilo zemi 1,3 milionu cizinců. Podle dalších jejich počet nepřekročil milion, nejnižší čísla hovoří zhruba o půlmilionové ztrátě. Odcházejí především mladí lidé, jen část z nich však má unijní původ. Má se například za to, že dříve žilo v Británii na milion Poláků, 150–200 tisíc z nich se však podle dostupných údajů v poslední době vrátilo domů.

Internetový vyhledávač práce Indeed před pár dny uvedl, že počet unijních občanů hledajících v království práci poklesl v porovnání s květnem 2019 o více než třetinu. Podle ekonoma Jacka Kennedyho, který pro portál pracuje, se vysoce kvalifikované a dobře placené profese daří vykrývat cizinci z jiných částí světa, s těmi hůř placenými je však daleko větší problém.

„Znamená to, že o zaplnění těchto mezer mohou být žádaní domácí pracovníci,“ citoval ho list The Guardian. Vzhledem k současným potížím s náborem v některých oborech však nevidí jinou cestu než jejich lákání na vyšší mzdy. Podle britských médií už se tak někde pomalu děje. Zemědělci ve snaze sklidit úrodu zvyšují hodinovou odměnu téměř na dvacet liber (téměř šest set korun).

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video