Firmy musí upřesnit předmět podnikání. Volná živnost podle soudu nestačí

Firmy, ilustrační foto

Firmy, ilustrační foto Zdroj: PR

Jak budovat značku
.
3
Fotogalerie

Z květnového rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že řada firem bude muset upřesnit své zakladatelské dokumenty. Ze zakladatelských právních jednání a zápisu v obchodním rejstříku tak musí být podle soudu do budoucna jednoznačné, v čem vlastně daná společnost podniká.

Volná živnost jako předmět podnikání

Zákon stanoví firmám povinnost v zakladatelských dokumentech přesně vymezit předmět činnosti. „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ je dnes běžným označením předmětu podnikání mnoha firem. Podle odhadů poradenské skupiny Grant Thorton má takto vymezen předmět činnosti až 90 procent českých společností.

Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 je však takové označení neurčité. Příloha č. 4 živnostenského zákona totiž obsahuje široký okruh činností, mezi které může patřit jak reklamní, fotografická a překladatelská činnost, tak výcvik zvířat, výroba hnojiv nebo dobývání rašelin a bahna. Celkem příloha obsahuje 82 činností, přičemž nejméně určitá je ta poslední, jíž je „Výroba, obchod a služby jinde nezařazené“.

Jak uvádí advokát Josef Olenič z advokátní kanceláře Pikes Legal, závěry usnesení Nejvyššího soudu jsou velmi přísné. „Většina obchodních společností má toto označení ve stanovách a obchodním rejstříku uvedené. Náprava by tedy znamenala, že si prakticky všechny společnosti v Česku musí změnit stanovy a zápis v rejstříku,“ podotýká advokát. Živnostenské úřady navíc často požadují, aby znění bylo právě „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách číslo 1 až 3 živnostenského zákona“, jinak odmítají zapsat obor podnikání do živnostenského rejstříku.

Pojmosloví živnostenského zákona není pro tyto účely závazné

Firmy by měly nyní svolat valné hromady a upravit zakladatelské dokumenty. U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti musí mít rozhodnutí o změně formu notářského zápisu. Následně musí firmy nechat zapsat upřesněný předmět podnikání do obchodního rejstříku.

Pro společnosti nejsou v tomto ohledu závazné přesné názvy živností uvedených v přílohách živnostenského zákona. Společníci si mohou předmět podnikání vymezit i jinak, jestliže je toto vymezení dostatečně určité a srozumitelné. „Učiní-li tak, je věcí živnostenského úřadu, aby předmět podnikání určitě a srozumitelně vymezený ve společenské smlouvě (stanovách) podřadil pod příslušnou živnost uvedenou v živnostenském zákoně,“ stojí v usnesení Nejvyššího soudu. V návaznosti na to potom úřad vyhodnotí, jestli je o živnost volnou, řemeslnou, vázanou nebo koncesovanou.

„Povinnost uvádět předmět podnikání ve stanovách, nebo společenské smlouvě je na jednu stranu pochopitelná, protože společníci by měli mít kontrolu nad předmětem podnikání,“ míní Josef Olenič. „Ale na druhou stranu je svět podnikání často dynamický, a pokud každá změna, zejména rozšíření předmětu podnikání, vyžaduje změnu stanov, náklady i časová náročnost tím stoupají,“ dodává advokát.

Sankce: Pořádková pokuta a v krajním případně zrušení společnosti

Firmy mohou vzít iniciativu do svých rukou, svolat valnou hromadu, upřesnit předmět podnikání a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Pokud tak společnost neučiní, může ji rejstříkový soud vyzvat, aby podklad doplnila. Při nesplnění výzvy hrozí firmě jednak pořádková pokuta do výše sto tisíc korun, jednak může soud nařídit i zrušení společnosti.

„Vzhledem k tomu, jak velkého množství firem se tento problém týká, nelze předpokládat, že by soudy začaly ihned rozesílat výzvy a následně nařizovat likvidace společností,“ myslí si Veronika Odrobinová z Grant Thorton.

Přesto není radno problematiku podcenit. Nesplnění povinnosti nápravy může být klasifikováno též jako porušení péče řádného hospodáře člena statutárního orgánu a vést k jeho odpovědnosti za způsobenou škodu.