Německo zná po víkendu nového lídra tamní nejsilnější strany, vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Neznamená to však, že zná i jméno budoucího kancléře. Předseda vlády Severního Porýní-Vestfálska a novopečený šéf strany Armin Laschet není tak populární jako ministr zdravotnictví Jens Spahn. V čele země by po zářijových volbách teoreticky mohl stát i bavorský premiér ze sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder.
Devětapadesátiletý Laschet v sobotu na on-line sjezdu CDU porazil v rozhodujícím duelu svého protikandidáta z konzervativního křídla strany Friedricha Merze. Jeho vítězství ještě musí být formálně potvrzeno. „Chci udělat vše proto, abychom tento rok zvládli držet dohromady a zajistit, aby příští kancléř, který vzejde z federálních voleb, byl z unie CDU/CSU,“ uvedl Laschet ve své vítězné řeči.
Nový lídr patrně stane v čele strany ve středu a přislíbil pokračovat ve stylu Angely Merkelové, s jejímž odchodem se uskupení vyrovnává poměrně těžko. Původní nástupkyní Merkelové v čele partaje byla už na konci roku 2018 zvolena Annegret Krampová-Karrenbauerová, zhruba před rokem však oznámila, že ji do voleb vést nechce. Její rozhodnutí tehdy souviselo se spoluprací CDU s protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD) v Durynsku. Tato epizoda ukázala, jak široký názorový proud v hlavní vládní partaji existuje.
Někteří politici ve straně mají dlouhodobě obavy z odlivu hlasů ve prospěch AfD, a snaží se proto křesťanské demokraty tlačit více doprava. Na druhou stranu se počátkem uplynulého roku na unii CDU/CSU dotahovali Zelení, v některých průzkumech je od ní dělily dva až čtyři procentní body. Koronavirová pandemie však straně pomohla odskočit od svých konkurentů. Unie se v aktuálních průzkumech pohybuje kolem 35–37 procent, Zelení dosahují dvaceti procent, koaliční sociální demokraté (SPD) patnácti a AfD deseti.
Přesto není zatím jisté, že Merkelovou ve vedení země vystřídá po zářijovém hlasování právě Laschet. „Premiér země, jenž úspěšně vládne populaci osmnácti milionů lidí, může být také německým kancléřem,“ prohlásil před pár dny. Zároveň je však týmový hráč, který uzavřel spojenectví s populárním ministrem zdravotnictví Jensem Spahnem, a společně před víkendovou volbou vedení formulovali desetibodový program. Spekuluje se tak o tom, že by si mohli role rozdělit, a v čele Německa stanout Spahn.
Další často zmiňovaný adept nepochází od křesťanských demokratů, jde o šéfa CSU Markuse Södera. Čtyřiapadesátiletý bavorský premiér by patrně vyhovoval konzervativnímu křídlu CDU a dle průzkumů i takto laděným voličům. Je však otázka, zda budou křesťanští demokraté ochotni pustit kancléřský post straně, která má zastoupení pouze v jedné spolkové zemi.
„Nemá žádné zkušenosti z federální politiky ani spolehlivou síť v Berlíně,“ zdůraznila podle AFP jeho hendikep politoložka Ursula Münchová. Samotný Söder spekulace o své možné roli v čele země dosud mírnil.
Unie zřejmě rozhodne o kandidátovi na kancléře na jaře, po dvojích březnových zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci. Jméno adepta na kancléře patrně ovlivní i koaliční potenciál CDU/CSU. Dopředu panovaly obavy, že Merz by jako případný lídr odrazoval středové voliče a ohrožoval spojenectví ze Zelenými, což by teoreticky mohlo vést k levicové koalici Zelených s SPD a Levicí.
Naproti tomu Söder je považovaný za umírněnějšího konzervativce s ekologickým pohledem na svět. Před pár dny environmentální stranu vyzval, aby dopředu voličům naznačila své povolební plány. „Zelení si musejí nejdříve ujasnit, jakým směrem se opravdu chtějí vydat, jestli černo-zeleným nebo červeno-červeno-zeleným,“ vzkázal.
| CDU pod Laschetem: aktivní v EU a diplomatická |
Laschet je zastáncem větší role Německa v Evropské unii, v minulosti kritizoval, že iniciativu příliš převzal francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůrazňuje význam transatlantických vazeb a důležitost USA pro evropskou bezpečnost. Podle některých názorů by však mohl být příliš měkký vůči Rusku a Číně ve snaze chránit obchodní a hospodářské zájmy země, a tím komplikovat partnerství s Washingtonem. Naopak avizuje tvrdý postoj „nulové tolerance“ vůči organizovanému zločinu, extremismu a terorismu. V hospodářské politice podporoval pomoc byznysu zasaženému pandemii, zároveň by však zřejmě v čele země usiloval o co nejrychlejší návrat k vyrovnanému rozpočtu. Laschet míní, že je zapotřebí podniknout nějakou aktivitu v boji proti klimatickým změnám, neměla by však podle něj dusit ekonomiku. |
