Česko se po volbách může vydat populistickým směrem, varoval Pavel na Harvardu
Český prezident Petr Pavel během debaty po přednášce na Harvardově univerzitě ve Spojených státech připustil možnost, že by se Česko po volbách mohlo vydat populistickým směrem po vzoru Slovenska nebo Maďarska. Zároveň vyjádřil mínění, že zásadní změny v zahraničněpolitickém směrování země pravděpodobně nenastanou.
Česká hlava státu tak reagovala na otázku moderátora debaty, který uvedl, že v říjnových parlamentních volbách pravděpodobně zvítězí opoziční hnutí ANO Andreje Babiše, a zeptal se: „Existuje nebezpečí, že se Česká republika vydá populistickým a protievropským směrem jako Slovensko nebo Maďarsko?“
„Bylo by nezodpovědné, kdybych řekl, že není žádné nebezpečí, protože s největší pravděpodobností budeme mít jiné složení vlády,“ odpověděl Pavel a dodal, že šanci dostat se do parlamentu má až sedm politických stran.
„Nejsilnější je víceméně středově populistické hnutí Andreje Babiše. On není proti EU nebo proti NATO. Rozumí, že je jediná cesta, jak můžeme garantovat naši bezpečnost a prosperitu, je v rámci těchto organizací,“ pokračoval prezident a uvedl, že riziko v tomto směru představují potenciální koaliční partneři ANO. Dodal, že strany současné vládní koalice nevyjádřily ochotu jít do vlády s Babišem.
Do vlády se mohou dostat extremisté
„Takže zůstávají strany, které jsou buď otevřeně extremistické nebo k tomu mají blízko. Jedna z nich vyjádřila, že chce referendum o setrvání nebo opuštění NATO a EU. Takže když oni půjdou do vlády, je možné, že uvidíme nějaký trend změnit současný kurz,“ řekl Pavel.
„Ale jak jste řekl, máme (do voleb) ještě dva týdny. A doufám, že naši lidé porozumí tomu, co je v sázce. Že si nemůžeme dovolit žádný experiment a riskovat naši bezpečnost referendem, které může skončit stejně jako referendum o brexitu, což přineslo mnoho frustrace řadě Britů,“ uvedl Pavel. „Myslím, že nakonec pravděpodobně neuvidíme žádnou významnou změnu v zahraničněpolitickém směřování (země),“ zakončil prezident.
Hnutí ANO je podle průzkumů favoritem říjnových sněmovních voleb. Vylučuje případnou vládu se stranami nynější koalice, tedy se Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN, i s Piráty. Nabízí se tak spolupráce s SPD či se Stačilo!, které jsou ale kritické k EU a NATO a hovoří o vystoupení z těchto uskupení. První místopředseda ANO Karel Havlíček nedávno řekl, že hnutí nepřijme při případném sestavování vlády požadavky, které by ohrozily bezpečnostní nebo geopolitické ukotvení České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) či Evropské unii. Volby se uskuteční 3. a 4. října.3
Putin může přinést konec svobody pro 100 milionů lidí
Pacel se během své přednášky na Harvardu věnoval převážně zahraniční politice, hlavně ruské invazi na Ukrajinu. Cíle Ruska podle něj sahají daleko za stávající frontovou linii i za hranice Ukrajiny. Moskva podle něj usiluje o zrušení mezinárodního řádu vzniklého po studené válce a pokud uspěje, nebude to znamenat jen obnovení ruské sféry vlivu ve střední a východní Evropě, ale také konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než 100 milionů lidí.
Pavel uvedl, že Putin, jehož země se stala „odhodlaným agresorem“, nemá skutečný zájem o mírová jednání a jeho cílem zůstává donutit Ukrajinu, aby se podrobila. „Ukrajina je pro nás zkouškou. Pokud tam Rusku umožníme porušovat hranice a smlouvy, nikdo z nás se nemůže cítit v bezpečí,“ varoval.
Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů munice
V rámci české muniční iniciativy už Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů velkorážové munice, uvedl také Pavel během přednášky na Harvardově univerzitě. Začátkem září český premiér Petr Fiala řekl, že letos Ukrajina díky této iniciativě dostala 1,1 milionu kusů velkorážové munice.
Pavel v přednášce vysvětloval český postoj k válce Ruska proti Ukrajině i kroky, které Praha na podporu Moskvou napadené země činí. „Byli jsme také mezi prvními, kdo po invazi v únoru 2022 poskytli Ukrajině pomoc. Česko téměř okamžitě vyprázdnilo své vojenské sklady, aby dodalo naléhavě potřebné vybavení, včetně těžké výzbroje,“ uvedl. Zmínil i pomoc více než 400 tisícům ukrajinským uprchlíkům, podporu Ukrajině na jejím území a také protiruské sankce.
