Putin podle agentury TASS v Moskvě po telefonické konferenci oznámil, že minský summit se 11. února uskuteční, pokud se do té doby podaří sladit postoje.
„Domluvili jsme se, že se budeme snažit zorganizovat setkání v tomto (normandském) formátu mezi šéfy států a vlád v Minsku a budeme se orientovat na středu, jestliže se do té doby podaří dohodnout řadu stanovisek, které jsme v poslední době intenzivně posuzovali,“ uvedl podle ruské agentury Putin.
Označení normandský formát pochází z loňského června, kdy se Porošenko poprvé po svém květnovém zvolení prezidentem setkal s Putinem při oslavách výročí vylodění Spojenců v Normandii za druhé světové války. Schůzku tehdy pomohli zprostředkovat a zúčastnili se jí francouzský prezident a německá kancléřka.
Na Ukrajině je prý počet obětí vyšší, než se uvádí
Bez ohledu na uvedené diplomatické kroky ale tiskové středisko protipovstalecké operace vládních sil v Donbasu (ATO) oznámilo, že od soboty bylo zabito 70 teroristů, jak Kyjev označuje proruské separatisty. Armádě se prý zároveň podařilo nepříteli zničit 14 kusů bojové techniky, včetně tanků, raketometů, samohybných děl a automobilů.
Podle zatím posledních údajů Organizace spojených národů si konflikt na východě Ukrajiny od dubna vyžádal životy kolem 5400 lidí. Ukrajinský prezident Petro Porošenko podle listu Ukrajinska pravda v sobotu na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že bylo zabito 1432 vojáků a více než 5600 civilistů. Experti ale upozorňují, že skutečný počet obětí bude zřejmě vyšší.
List FAS dnes s odvoláním na německé zpravodajské služby napsal, že při bojích na východě Ukrajiny dosud zahynulo téměř 50 tisíc vojáků a civilních obyvatel. Zpravodajské zdroje prý považují oficiálně uváděná čísla za zjevně snížená a nevěrohodná. Po těžkých střetech strany například oznamují jednociferné ztráty, ale ve skutečnosti bývají mrtvých desítky.
Spojené státy a Evropská unie deklarují jednotu v podpoře Ukrajiny. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to dnes řekl americký ministr zahraničí John Kerry, který zároveň zdůraznil, že prodlužování konfliktu na východě Ukrajiny bude znamenat růst hospodářských nákladů pro Rusko a jeho spojence. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová na konferenci upozornila, že stejně důležité jako vyřešení konfliktu je zajištění fungování ukrajinského státu. Vyzvala proto svět k poskytnutí větší finanční podpory Ukrajině.
„Čím déle to bude trvat, čím více našich nabídek bude Rusko odmítat, tím více budeme nuceni zvýšit hospodářské náklady (v důsledku sankcí) pro Rusko i pro jeho spojence,“ řekl Kerry. „Jsme jednotní v podpoře Ukrajiny a v obhajobě obecného principu, že mezinárodní hranice nesmí a nemohou být změněny silou. Ani v Evropě, ani nikde jinde,“ zdůraznil.
„Pro Ukrajinu je hlavní cíl, a to je naprosto legitimní, cítit se bezpečná před vojenskou hrozbou od svého souseda a sama si rozhodovat o svém osudu,“ prohlásil francouzský ministr zahraničí Larent Fabius. „Musíme usilovat o mír, který nebude jen na papíře, ale bude skutečný,“ zdůraznil.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ale upozornil, že řešení ukrajinské krize je ještě daleko. Zároveň varoval před dodávkami zbraní ukrajinské armádě, po kterém v Mnichově volal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Podle Steinmeiera by to mohlo zmařit „možná poslední šanci na deeskalaci konfliktu“.
„Kromě hledání řešení konfliktu musíme současně usilovat i o to, aby se z Ukrajiny stal fungující stát. Proto podporujeme Ukrajinu v jejím reformním úsilí a jsem vděčná ukrajinské vládě, že je k němu odhodlána i v těžkých časech,“ upozornila Mogheriniová na další aspekt situace na Ukrajině. „To je důvod, proč jsme makroekonomickou podporu Ukrajiny zvýšili o 1,8 miliardy eur (50 miliard korun). Ale od mezinárodního společenství je třeba mnohem, mnohem víc,“ zdůraznila.
Šéfka evropské diplomacie: Krize na Ukrajině ohrožuje celý svět
Mogheriniová také podpořila úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollandea o vyjednání zastavení bojů na Ukrajině. „Diplomatické řešení konfliktu nemá alternativu,“ prohlásila s tím, že EU trvá na realizaci dohod z Minsku. Dohody o příměří byly uzavřeny loni v září, nejsou ale dodržovány.
Samotný konflikt na Ukrajině označila Mogheriniová za riziko pro bezpečnost celého světa. „Byl porušen jeden ze základních principů mezinárodního práva, respektování celistvosti a suverenity státu,“ řekla. „Musíme proto zastavit konflikt a obnovit respekt k mezinárodnímu právu,“ zdůraznila.
Šéfka unijní diplomacie se také ohradila proti tvrzení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že EU vyvolává konfrontaci s Ruskem. „Naše vize vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem byla v posledních desetiletích vždy založena na principech partnerství, prosperity a bezpečnosti. Evropská unie nemůže být nikdy popisována jako projekt namířený proti někomu,“ prohlásila Mogheriniová. Osmadvacítka podle ní má stále zájem na spolupráci s Ruskem, není ale ochotná vzdát se svých klíčových hodnot.
| Podle Hammonda vystupuje Putin vůči Ukrajině jako diktátor |
|---|
| Britský ministr zahraničí Philip Hammond obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že si ve vztahu k Ukrajině počíná jako diktátor. Televizní stanici Sky News zároveň řekl, že Kyjev na bitevním poli nemůže porazit ruskou armádu. |
| „Ukrajinci nemůžou porazit ruskou armádu, to není praktický návrh. Musí být nalezeno politické řešení,“ prohlásil šéf britské diplomacie v televizním interview. |
| „Tenhle člověk (Putin) poslal v jednadvacátém století jednotky přes mezinárodní hranice a obsadil území v jiné zemi, čímž jednal jako nějaký diktátor z dvacátého století,“ řekl rovněž Hammond. |
| Hammond mimo jiné řekl, že Británie nemá v úmyslu poskytnout ukrajinské armádě zbraně, jak to žádá Kyjev a některé západní metropole, nicméně důrazně podporuje rozšíření ekonomických sankcí Evropské unie vůči Rusku. |
