Amsterdam chce začít silně regulovat intenzitu i množství pouličního osvětlení a světelných reklam, zejména těch v modré, pro člověka nejvíce nepříjemné barvě. Týkat by se to mělo již příštích Vánoc. Se světelným smogem dlouhodobě bojuje i Praha, která začala zavádět například takzvané biodynamické osvětlení, kdy se lampy při absenci chodců samy ztlumí. S tímto negativním jevem bojují ale i další města.
Světelný smog je jedním z hlavních environmentálních témat téměř dvacet let. Již v roce 2001 podle odhadů britské Exeterské univerzity 19 procent povrchu země překračovalo hodnotu světla stanovenou pro znečištěný stav a 21 procent lidí na světě žilo v oblastech, kde světelné znečištění zakrývá výhled na Mléčnou dráhu, stojí ve studii z roku 2014.
V Evropě se momentálně otázka světelného smogu řeší nejvíce v Amsterdamu, který plánuje výrazné změny. Nejrůznější prodejci budou muset v hlavním městě Nizozemska zřejmě již brzy získávat souhlas města kvůli světelným reklamám, uvedla agentura Bloomberg.
Nizozemské regulace budou spočívat především v omezení modrého světla. V drtivé většině budou muset být veškerá světla v teplé bílé barvě, která je pro lidské oko příjemnější a přirozenější.
Pokud budou na jaře 2021 schváleny nově navržené předpisy, světelné displeje na budovách v Amsterdamu budou muset být tvořeny ze 70 procent z teplého bílého světla a zářit budou moci pouze od šesti ráno do půlnoci, aby v noci světla nerušily obyvatele.
Reklamy, které budou moci zářit pouze v tomto čase a zároveň budou pokrývat více než deset procent fasády, budou muset být registrované na tamním magistrátu.
Někteří majitelé podniků a obchodů, na jejichž budovy by se případně nová opatření vztahovala, vnímají tato opatření negativně, protože budou nuceni zkoumat barvu a intenzitu svých světel o vánočních svátcích, aby náhodou neporušili další z byrokratických nařízení.
„Nová opatření navrhujeme z důvodu většího klidu a pohody pro místní obyvatele, nikoliv pro zpřísnění jakýchkoliv pravidel,“ říkají nizozemské úřady.
Ani Praha nezůstává pozadu v boji proti světelnému smogu. Hlavní město připravilo koncepci veřejného osvětlení, která zahrnuje otázku světelného smogu.
„Právě spouštíme projekty biodynamického osvětlení, kdy se na méně frekventovaných místech lampy automaticky ztlumí. V současné době se s tímto typem svícení můžete setkat v parcích Na Jezerce nebo Ladronka,“ uvedl radní hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP 09/STAN).
Praha dlouhodobě řeší nejen otázku světelného smogu, ale i teploty užívaných světel nebo snížení energetické náročnosti. „Existují světla, která mají naprosto ideální podmínky z hlediska efektivity, ale zároveň nejsou přirozená pro lidské oko, jako je tomu u teplého bílého světla,“ říká Chabr.
V Praze je umístěno přibližně 136 tisíc světelných bodů, což je ale také spojeno s relativně velkým prostorem, který tyto lampy zabírají. Proto se také město rozhodlo, že některé vhodně umístěné lampy přizpůsobí k nabíjení elektromobilů.
Koronavirová pandemie není v žádném ohledu pozitivní, v boji proti světelnému smogu ale může pomoci. Městské byty v Praze totiž nebyly až doposud nijak výrazně regulovány, co se týče světelných reklam.
Město nyní kvůli současné koronakrizi odpouští nájemné v městských bytech, ovšem mezi podmínky patří také dohoda o tom, že se provozovatelé podniků a obchodů v městských domech budou snažit snížit intenzitu světelných reklam nebo je do budoucna přinejlepším zruší.
Mezi další evropské státy, které se potýkají se silným světelným smogem, patří například Belgie, Itálie nebo Španělsko. Nejhorší místa jsou samozřejmě v oblasti hlavních měst, ve kterých se nachází nejvíce veřejného osvětlení a světelných reklam.
Zde se můžete se podívat na celosvětovou mapu světelného smogu.
