Společnost Facebook oznámila, že na svých platformách znemožní jednotlivcům a médiím z Austrálie sdílet zpravodajský obsah, bude-li schválen konkrétní návrh zákona, který připravuje australská vláda. Cílem opatření je mimo jiné přinutit technologické firmy, aby platily vydavatelům zpráv za zobrazování jejich materiálů.
Záležitost je v centru pozornosti po celém světě, protože návrh představuje dosud největší hrozbu pro způsob, jakým američtí technologičtí giganti ve svých službách nakládají se zpravodajstvím, uvedla agentura Reuters.
Australská novela by se kromě Facebooku dotkla také společnosti Google, seznam firem by se případně mohl dál rozrůstat. Její schválení by především ukotvilo právo australských médií jednotlivě nebo kolektivně vyjednávat s platformami o poplatcích za používání jejich obsahu. Pokud by se strany nedokázaly dohodnout, vstupoval by do hry arbitrážní orgán, který by rozhodl čí nabídka je rozumnější.
Návrh, který vychází z několikaleté analýzy australského úřadu pro ochranu spotřebitelů a hospodářské soutěže (ACCC), se před předložením parlamentu ještě může změnit. ACCC podle Facebooku při práci na opatření ignoroval důležitá fakta a nebral v potaz oboustranně výhodný vztah mezi sociálními sítěmi a vydavateli zpráv.
„Za předpokladu, že tento návrh vstoupí v platnost, neochotně přestaneme umožňovat vydavatelům a lidem v Austrálii sdílet lokální i mezinárodní zprávy na Facebooku a Instagramu,“ uvedl na firemním blogu regionální ředitel Facebooku pro Austrálii a Nový Zéland Will Easton.
„Tohle není naše první volba, je to ta poslední,“ míní Easton. „Ale je to jediný způsob, jak zabránit vyústění, které se vzpírá logice a které nepomůže dlouhodobé vitalitě australského zpravodajského a mediálního sektoru, naopak ji poškodí,“ dodal.
Zpravodajské agentury po zveřejnění psaly o eskalaci konfliktu mezi Facebookem a australskou vládou. Ta nejdříve usilovala o to, aby technologické firmy přijaly nezávazný kodex o kompenzacích za zpravodajský obsah. Letos se ale po údajně neplodných jednáních přiklonila k legislativní cestě. Google kvůli tomu nedávno varoval, že Australané by mohli přijít o jeho bezplatné služby.
„Na nátlak či otevřené vyhrožování, ať už přichází odkudkoli, nereagujeme,“ uvedl k prohlášení Facebooku australský ministr financí Josh Frydenberg. Vládní návrh podle něj odráží národní zájem a povede k udržitelnější podobě fungování lokálního zpravodajství.
Média v Austrálii se podobně jako redakce v jiných částech světa v posledních letech potýkají s propadem příjmů z reklamy. Reakci vlády podpořila mimo jiné místní pobočka mezinárodní mediální organizace News Corp, která digitálním platformám připsala část viny na letošním uzavření několika redakcí.
Postupný přesun reklamních příjmů od médií k firmám, jako jsou Facebook a Google, je ožehavým tématem i v Evropě či ve Spojených státech. Zatímco technologické společnosti rostou, nemálo mediálních podniků se potýká s existenčními problémy.
Technologičtí giganti argumentují, že mediální organizace ze současného nastavení těží také, protože prostřednictvím jejich platforem získávají diváky, což jim pak umožňuje zvýšit prodej předplatného, stejně jako účtovat si více od zadavatelů reklamy.
Tlak na technologické firmy se snaží vyvíjet i samy mediální společnosti, které pro sebe chtějí dosáhnout lepších podmínek. Sdružení Digital Content Next, jehož členem jsou například listy The New York Times, The Washington Post a The Wall Street Journal, se tak například v srpnu obrátilo na Apple s žádostí, aby si bral menší podíl za zprostředkování digitálního předplatného.
