Kontroverzní změny ve slovenském trestním právu, jež prosazuje (a nejspíš také prosadí) kabinet Roberta Fica, mohou závažným způsobem oslabit fungování demokracie a právního státu na Slovensku. Našim východním sousedům hrozí tvrdé postihy ze strany Evropské unie a vznik poloautoritářského režimu, jaký již existuje například v Maďarsku. Shodli se na tom odborníci, které oslovila e15.
Je tomu čtvrt roku, co byl Robert Fico počtvrté jmenován slovenským premiérem, a ačkoli experti očekávali, že se pokusí koncentrovat moc do vlastních rukou, zaskočilo je především, s jakou rychlostí a sebejistotou se staronový lídr snaží tohoto cíle dosáhnout. „To, co maďarský premiér Viktor Orbán budoval ve své zemi roky, může Fico snadno dohnat během pár měsíců,“ varuje slovenský politolog Tomáš Koziak.
Fico už krátce po převzetí funkce přestal komunikovat s médii, která mu nejsou pozitivně nakloněna. Svými autoritářskými manýry dokonce přiměl některé přední slovenské byznysmeny opustit zemi. Největší obavy však vyvolávají premiérovy reformy v oblasti trestního práva, zejména pak chystané zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP).
Tento elitní útvar slovenské prokuratury vyšetřuje korupci a závažné trestné činy, jako byla třeba vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové z roku 2018, tedy i případy, do nichž je zapleteno několik premiérových blízkých přátel, sponzorů a spolupracovníků. V některých je dokonce vyšetřován i samotný Fico. Konec úřadu by tím pádem umožnil ministerskému předsedovi zamést mnohé ožehavé kauzy z období jeho předchozích vlád hluboko pod koberec.
„V případě zrušení ÚSP by došlo k rozpuštění vyšetřovacích týmů a mnohé korupční a jiné aféry politických špiček by přešly na řadové prokurátory. Ti tak budou zahlcení obrovským množstvím případů, na které nejsou připraveni,“ upozorňuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Skandální je podle ní i způsob, jakým se Ficův kabinet pokouší návrh prosadit.
V sázce jsou i peníze z EU
Slovenská sněmovna totiž minulý týden, navzdory hlasité kritice ze strany opozice a prezidentky Zuzany Čaputové, hlasy vládních poslanců rozhodla, že reformu trestního práva projedná ve zrychleném režimu. „To je pravděpodobně protiústavní. Bude tím vynechána širší, podrobná a odborná diskuze, nejen v parlamentu, ale i s dalšími stranami, jichž se tyto změny týkají,“ podotýká Chlebáková.
Vedle zrušení ÚSP chce Ficova vláda také například snížit tresty za korupci a ekonomickou kriminalitu nebo zkrátit promlčecí lhůtu trestných činů. Oslovení odborníci se shodují, že pokud bude Bratislava v těchto krocích pokračovat, riskuje uvalení přísných sankcí ze strany Evropské unie, včetně těch finančních. „Evropský parlament již v polovině ledna odsoudil snahu slovenské vlády měnit trestní právo a je zřejmé, že po zkušenosti s Polskem a Maďarskem věnuje vývoji v zemi pozornost,“ míní ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.
Podle Koziaka teď bude záležet hlavně na tom, v jaké podobě bude nakonec reforma trestního práva uzákoněna a zda Fico následně přistoupí k dalším opatřením, která budou v rozporu s demokratickými hodnotami. „Hovořit o sankcích je v tuto chvíli předčasné. Přeci jen, politická situace na Slovensku ještě není tak hrozná jako v Maďarsku, kde dochází i k omezování svobody tisku či nezávislosti soudů. Do budoucna ale nelze uplatnění nějakých postihů vyloučit,“ myslí si politolog. Slovensku by třeba mohlo být pozastaveno hlasovací právo v rámci unijních institucí nebo mu sedmadvacítka může stejně jako Polsku a Maďarsku zmrazit peníze z fondů EU.
„Slovensko už ze strany Evropské unie dostalo varování, veřejně a nepochybně i v rámci interních kanálů. Fungující právní stát je základní podmínkou pro vyplácení evropských peněz, přičemž Slovensko je v současnosti jejich velkým příjemcem,“ doplňuje Chlebáková s tím, že ztráta přístupu k unijním fondům by slovenskou ekonomiku velmi bolela.
Kritika Ukrajiny je jenom divadlo
Fico na sebe v posledních dnech upoutal pozornost rovněž velmi ostrými výroky na adresu Ukrajiny. Minulý týden například při setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně uvedl, že „válka na Ukrajině nemá vojenské řešení“. Ještě předtím prohlásil, že v Kyjevě, na který denně dopadají ruské rakety a umírají tam civilisté, žádná válka není. „Jeďte tam a zjistíte, že je tam absolutně normální život,“ odpověděl premiér na dotaz novináře ve východoslovenské Kamenici nad Cirochou.
Experti se nicméně domnívají, že v tomto případě jde spíše o divadlo pro domácí publikum. „Ficova rétorika směřuje k jeho voličům na Slovensku. Jeho prioritou je domácí politika a tam se snaží prostřednictvím proruské rétoriky získat body. Vidíme ale, že pokud jde o reálné kroky, zatím na mezinárodní rovině nedošlo k zásadnímu odklonu od mainstreamové unijní linie,“ říká Janebová.
„Je to čistý populismus. Fico tyhle věci říká doma, aby se zalíbil lidem s extremistickými názory, kteří mu pomohli vyhrát volby. Ti obvykle čerpají informace spíš z konspiračních webů než z tradičních médií, a proto ani nevědí, že se pak na půdě NATO nebo Evropské unie chová a mluví daleko diplomatičtěji,“ souhlasí Koziak. Podle odborníků tedy není příliš pravděpodobné, že se Fico v budoucnu připojí k Orbánovi a bude blokovat zasílání vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo její vstup do Evropské unie.
Zachrání demokracii nástupce Čaputové?
Jak se bude dál vyvíjet stav demokracie na Slovensku, mohou napovědět blížící se prezidentské volby, které se konají na přelomu března a dubna. Za velkého favorita je v nich považován předseda Národní rady Peter Pellegrini, Ficův bývalý spolustraník a šéf strany Hlas, která je součástí Ficovy současné vládní koalice. Jeho případné vítězství by slovenského premiéra mocensky posílilo. „Nemyslím si, že by Pellegrini dokázal vytvořit vůči Ficovi demokratickou protiváhu a byl by ochoten otevřeně vystupovat proti jeho kontroverzním reformám, tak jako prezidentka Čaputová,“ obává se Chlebáková.
Koziak na druhé straně soudí, že Pellegrini nemá prezidentské křeslo ani zdaleka jisté a nepřekvapilo by ho, kdyby se vítězem voleb stal kandidát opozice, bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok, jenž by mohl po Andreji Kiskovi a Čaputové navázat na tradici „antificovských“ prezidentů.
„Řekl bych, že Pellegrinimu uškodilo spojenectví s nynější vládou. Její aféry, jako byla třeba dopravní nehoda Andreje Danka, mu seberou podporu liberálních voličů. A pro nacionalisty a proruské extremisty je zase málo radikální. Řada lidí ho má za Ficova podržtašku. S tím, jak je slovenská společnost polarizovaná, bych si vsadil spíš na výhru Korčoka, který má naopak potenciál vyluxovat hlasy většiny Ficových odpůrců,“ tvrdí politolog. Za pravdu mu dávají i předvolební průzkumy, které oběma hlavním kandidátům nyní přisuzují vyrovnané šance, oba by měli v prvním kole získat kolem 33 procent hlasů.
