Platy v Česku: Kdo si může diktovat podmínky a které profese ohrožuje AI?
- Průměrná mzda v Česku se pohybuje kolem 50 tisíc korun, nejvíce vydělávají manažeři, IT specialisté a lékaři.
- Řemeslníci jsou kvůli nedostatku velmi žádaní, mohou si vydělat přes 60 tisíc měsíčně a AI je zatím nenahrazuje.
- Umělá inteligence může do deseti let výrazně proměnit přes 40 procent pracovních míst, hlavně v administrativě a při práci s daty.
Průměrná mzda v ČR: Kdo dosáhne na 50 tisíc korun?
Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla loni podle posledních dat portálu ISPV (Informace a statistiky o průměrném výdělku) 51 828 korun. Podle Českého statistického úřadu činila loni ve 3. čtvrtletí průměrná měsíční mzda 48 295 korun.
Nejlépe se, co se finančního ohodnocení týká, měli vysokoškoláci. Nutno dodat, že na průměrnou mzdu v České republice dosáhnou zhruba dvě třetiny lidí. Zbytek pobírá méně.
Zdroj: Platy.cz (aktuální ke dni 20. 2. 2026)
Nejlépe placené profese: Kdo si v Česku vydělá nejvíc?
Průměrný nabízený plat v inzerátech na webových portálech se pohyboval kolem 45 tisíc korun. Jde ale jen o průměr. Vůbec nejvyšší plat v průběhu loňského roku nabízeli zaměstnavatelé ve vrcholovém managementu, konkrétně u pozice „jednatel“, kde si zájemce mohl vydělat 123 427 korun až 164 tisíc korun.
Mimo tento sektor pak měli nejvyšší nabízené ohodnocení lékaři, jak zjistil největší poskytovatel služeb pro pracovní trh v Česku Alma Career Czechia. Na opačném konci platového žebříčku pak v loňském roce stáli například „uklízeči“ (20 473 korun až 23 537 korun), „krejčí“ (24 280 korun až 28 697 korun) nebo „vrátný“ (24 248 korun až 28 697 korun).
Firmám chybí řemeslníci i IT specialisté
Firmám nejvíce chybí pracovníci s kvalifikací a také řemeslníci. Podle nejnovějšího průzkumu Hospodářské komory patří mezi poptávané pracovníky elektronici a elektrotechnici, montážní dělníci, kovodělníci, řemeslníci na stavbách nebo také obsluha strojů či IT specialisté.
Podniky hlásí, že právě těchto profesí je na trhu akutní nedostatek. Nedostatkoví jsou ale také elektrikáři, svářeči, instalatéři, zedníci, klempíři, pokrývači, topenáři, mechanici a další. Asociace malých a středních podniků a živnostníků udává, že v Česku chybí dokonce okolo 100 tisíc řemeslníků.
Platy řemeslníků: Svářeči a instalatéři berou i přes 60 tisíc
Nastupující umělé inteligence se prozatím nemusejí obávat právě řemeslníci. Řemeslná práce je totiž často fyzicky náročná, vyžaduje kombinaci nejrůznějších nástrojů a bývá vykonávána v nestandardních podmínkách. S takovým mixem si umělá inteligence zatím poradit neumí.
Není vůbec žádnou výjimkou, že si řemeslník může vydělat víc než manažer. Pokud je řemeslník zaměstnán u firmy, v průměru si může přijít na 50 tisíc korun měsíčně. Jestliže pracuje na živnost, takzvaně na vlastní pěst, jeho výdělek může překročit i statisícovou hranici za měsíc.
Zdroj: Platy.cz
Jaké profese v Česku ohrožuje umělá inteligence (AI)?
Pracovní trh se skrze umělou inteligenci (AI/GenAI) proměňuje. Do deseti let ovlivní AI podle odhadů víc než 40 procent pozic v Česku. To je víc než dva a čtvrt milionu pracovníků. Zjistila to analýza pro ministerstvo práce. Ve zprávě, kterou zpracovaly Boston Consulting Group a Aspen Institute Central Europe, se například uvádí, že se „jedná především o profese s kvalifikovanějšími a vzdělanějšími pracovníky. Z toho na 11 procent pracovních pozic, tedy 600 tisíc pracujících, bude mít GenAI významný a převratný dopad.“
Nejohroženější jsou pozice, které jsou závislé na generování textu, analyzování dat, administrativních úlohách, překladatelství, zákaznickém servisu, účetnictví, reportingu, grafice, práci pokladních a podobně. Nutně to nemusí znamenat, že tyto profese zaniknou, spíše se promění úloha zaměstnanců a povaha jejich práce.
Rekvalifikace jako nutnost: Jak se připravit na změnu trhu práce?
Řada pracovních pozic projde nevyhnutelnou změnou. Kvůli měnící se poptávce na trhu by do roku 2035 mohlo zaniknout na 355 tisíc pracovních pozic (studie Boston Consulting Group), což vyvolá potřebu rekvalifikace. Pracovníky proto bude potřeba přeškolit. Výhodu budou mít ti, kdo se na změnu připraví a kvalifikaci si zajistí dopředu.
Například Úřad práce pravidelně aktualizuje nabídku rekvalifikací. Aktuálně je na seznamu víc než tisícovka nejrůznějších kurzů. Jen pro zajímavost – třeba rekvalifikační kurz na tapetáře vyjde na 45 tisíc korun, jedenáctitýdenní rekvalifikace na tesaře stojí zhruba 43 tisíc korun a kurz pro budoucí specialisty AI vyjde na 49 500 korun.
Nezaměstnaní si navíc mohou zažádat o příspěvek nebo i proplacení rekvalifikačního kurzu ze strany úřadu práce. Ještě loni mohli dotace na kurz získat i zaměstnaní, senioři nebo maminky na rodičovské dovolené. Dotační program s názvem „Jsem v kurzu“ je ale v současnosti pozastaven z důvodu celostátního rozpočtového provizoria.
Nejžádanější kurzy: Češi se hromadně učí IT a umělou inteligenci
Zájemců o rekvalifikační kurzy přibývá. Nejčastěji se lidé chtějí vzdělávat v oblasti IT. Jde například o programování webových stránek, tvorbu aplikací nebo kurzy grafiky. U digitálního vzdělávání pak vévodí kurzy umělé inteligence a její využití v praxi. Data ukazují, že o nové znalosti se nezajímají jen nezaměstnaní, ale také lidé měnící profesní obor, mladí uchazeči o zaměstnání nebo lidé starší 55 let. Další kvalifikaci lze hledat i na webových stránkách Národní rekvalifikace.
Z kanceláře k manuální práci: Co obnáší změna profese?
Statistiky OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) ukazují, že Češi nejsou příliš ochotní měnit práci. Průměrná délka setrvání u jednoho zaměstnavatele je kolem 11 let. Nejprogresivnější je v tomto ohledu mladá generace do 26 let, která se změny pozice nebo profesního oboru nebojí.
Přesedlat z kancelářské pozice k manuální práci má ale určitá specifika. Některá řemesla vyžadují výuční list, praxi nebo specifický kurz či zkrácené studium. Často je nejrychlejší cestou nastoupit jako pomocník a sbírat zkušenosti.
Zatímco třeba u profesí, jako jsou pokrývači, elektrikáři, podlaháři, klempíři nebo instalatéři, nestačí jen nadšení, člověk musí doložit odbornou způsobilost, a to výuční list, maturitu v oboru nebo praxi. Fotograf nebo grafik žádnou speciální školu k výkonu práce nepotřebuje.
Příklad z praxe: Tři cesty, jak se stát kominíkem
Jen pro zajímavost – k práci kominíka musíte mít výuční list (jde o takzvanou řemeslnou živnost), který je možné získat třemi způsoby:
- Samostudium nebo online kurz: zakončené třemi závěrečnými zkouškami
- Rekvalifikace: absolvování prezenčního ročního kurzu
- Vyučení: prezenční tříleté studium na SŠ
Zdroj: Společenstvo kominíků ČR
Odvrácená strana řemesla: Fyzická zátěž a nestabilita příjmů
Přechod z kanceláře k řemeslu nebo obecně k manuální práci s sebou přináší i rizika. Je třeba počítat s tím, že takové profese jsou fyzicky náročné. Řemeslníci navíc častěji čelí pracovním úrazům, což souvisí například s prací ve výškách, s nářadím, v prašném a hlučném prostředí a podobně.
Pokud se rozhodnete pustit do řemeslné živnosti, je třeba počítat i s nestabilitou příjmů. Zakázky mohou kolísat dle sezony nebo ekonomické situace. Vždy je proto nutné zvážit všechna pro a proti, aby přesun na nové místo byl opravdu výhodný ve všech směrech.
