Trump oživil Putinův náborový efekt. Island zvažuje vstup do EU
- Nominovaný velvyslanec popudil Islanďany vtipem o přičlenění k USA po vzoru Grónska.
- Island se bojí, že v hroutící se poválečné architektuře mizí veškeré jeho bezpečnostní záruky.
- Referendum ostrova o vstupu do EU by se mohlo konat do roka.
Nevybíravý zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Grónska vyvolal paniku i na dalších místech severní polokoule. Nálady na Islandu svými výroky ještě zhoršil nominant Bílého domu na ostrovního velvyslance Billy Long. Aktuální situace obyvatele malé země povzbudila k nové debatě o členství Islandu v Evropské unii.
„Slyšeli jsme, že bývalý kongresman Billy Long, Trumpův kandidát na velvyslance na Islandu, vtipkoval před zákonodárci, že Island bude 52. státem a on bude guvernérem,“ napsal minulý týden web Politico. Na Islandu to vyvolalo bouři, ministerstvo zahraničí ostrova kontaktovalo americké velvyslanectví s žádostí o vysvětlení.
Tisíce lidí podepsaly petici, v níž žádají vládu, aby Longovu nominaci odmítla a USA na Island poslaly reprezentanta, který bude mít k zemi respekt. „Ta slova možná byla pronesena žertem. Přesto jsou urážlivá pro Island a islandský lid, který musel bojovat za svou svobodu a vždy byl přítelem Spojených států,“ uvádí se v petici.
Atraktivita EU pro ostrovany roste
Long se posléze za svůj výrok omluvil a pro Arctic Today uvedl, že ho skutečně myslel jako vtip. „Nebylo to myšleno vážně. Byl jsem s lidmi, které jsem tři roky neviděl. A oni si dělali legraci z toho, že Jeff Landry je guvernérem Grónska, a začali vtipkovat i o mně. Pokud to někoho urazilo, tak se omlouvám,“ řekl s odkazem na guvernéra Louisiany, jehož jmenování zvláštním vyslancem pro Grónsko rozlítilo před Vánocemi Kodaň.
Ostrá reakce na Longovo vtipkování ale ukazuje, jaká nervozita na ostrově s necelými 400 tisíci obyvatel panuje. A podobně jako po začátku války na Ukrajině přehodnotily Finsko a Švédsko svůj postoj k členství v Severoatlantické alianci, Island nyní dobře zvažuje, jestli se má nadále držet mimo EU.
„Grónská otázka nutí Islanďany přehodnotit své mezinárodní vztahy a do značné míry přiživuje debatu o přistoupení Islandu k EU,“ řekl webu Euractiv profesor politologie na islandské Bifröst University Eirikur Bergmann. „Dlouho bylo jasné, že plné členství Islandu v Evropské unii by bylo rozumné, ale nyní je sotva vyhnutelné, pokud chceme naše zájmy dlouhodobě bránit,“ napsal nedávno někdejší islandský premiér Þorsteinn Pálsson v komentáři pro Arctic Today.
Co platí pro Grónsko, platí i pro Island
Diskuse o vstupu Islandu do sedmadvacítky se objevují pravidelně a většinou jim dominuje rybolov či měnová politika. Tentokrát ale úvahy o integraci zřejmě poprvé nemají pouze ekonomický rozměr, ale i bezpečnostní. Island je sice v NATO, spor o Grónsko i další Trumpovy kroky však vedou řadu zemí k pochybnostem o budoucnosti aliance. Ostrov navíc nemá ani vlastní armádu a je často kritizován jakožto černý pasažér kolektivní obrany. Dosud sázel silně na to, že má od roku 1951 bilaterální bezpečnostní dohodu se Spojenými státy.
„Všechny argumenty, které USA uvádějí jako důvody, proč musí získat Grónsko, by se vztahovaly i na Island,“ podotkl Bergmann. Grónsko a Island se nacházejí ve stejném strategickém koridoru v severozápadním Atlantiku. Jde o oblast s rostoucím vojenským a obchodním významem, protože globální oteplování otevírá nové lodní trasy a zvyšuje přístup k přírodním zdrojům.
Ostrov měl do EU nakročeno v roce 2009, kdy proevropská Sociálnědemokratická aliance požádala o členství během finanční krize. Proces byl ale nakonec v roce 2015 přerušen poté, co se moc přesunula k euroskeptikům. Teď možná Islanďany bude čekat referendum o pokračování přístupových jednání. Parlament by se měl otázkou zabývat na jaře. Pokud usnesení schválí, bude mít země devítiměsíční okno pro uspořádání hlasování. Očekává se tak, že by se mohlo konat začátkem roku 2027.
Experti se bojí o Špicberky
Loňské průzkumy naznačují, že by těsná většina ostrovanů byla pro. Podpora vstupu do unie vzrostla po ruské invazi na Ukrajinu a bude zajímavé sledovat, jak s ní pohne současná grónská pře. I kdyby ale návrh prošel, čeká Island nejspíš ještě dlouhý integrační proces, takže členství v EU zcela jistě nebude odpovědí na akutní hrozby.
Současné napětí na severu vyvolalo i nové debaty o ohrožení Špicberk. O souostroví se strategickou polohou se už delší dobu hovoří jako o dalším možném cíli ruské agrese. Někteří komentátoři se domnívají, že by mohlo být ideálním testem odhodlání Severoatlantické aliance. Trumpův zálusk na Grónsko jenom povzbudil obavy, že v arktickém regionu dojde k nějaké formě rozdělování sfér vlivu.
Špicberky spravuje Norsko, ale musí se řídit určitými omezeními, která se týkají mimo jiné jejich militarizace. Moskva si v poslední době stěžovala, že Oslo toto ustanovení porušuje. Někteří analytici míní, že by se členové NATO nemuseli cítit zavázání k jeho obraně.
