Juan Pablo Ospina Gomez je obyčejný muž z argentinské metropole Buenos Aires. Přes den pracuje jako zákaznický specialista společnosti Oreo, po odchodu sedne do auta jako řidič Uberu a za volantem někdy vydrží do pozdních nočních hodin. Po celý den zároveň prodává kosmetiku brazilské firmy Natura, což je z pohledu české zákaznice něco podobného jako v tuzemsku známý Avon. V pověstném balíku přesto není ani náhodou. Žije totiž v zemi, která čelí jednomu z největších ekonomických kolapsů ve vyspělém světě. Není výjimkou, když životní náklady v zemi vzrostou vlivem extrémní inflace i o pětinu měsíčně. Oficiální měna, argentinské peso, přitom slábne takovou rychlostí, že jej mnozí obchodníci považují spíše než za měnu za projev vládního sarkasmu.
„Pokud to takhle půjde dál, budu si muset hledat další práci,“ uvedl Ospina Gomez na počátku října v podcastu Planet Money reportérky Amandy Aronczykové. Jak uvádí portál Trading Economics, Argentina má v současnosti čtvrtou nejvyšší inflaci na světě. A to po Venezuele, Libanonu a Sýrii. Ceny oproti loňsku vzrostly o 138 procent, tedy téměř na dvouapůlnásobek.
Peso je vůči americkému dolaru dvakrát slabší, než bylo ještě na počátku letošního roku, což vydatně přispívá k inflačnímu dramatu v zemi. „Bojím se podívat do obuvnictví, o kolik zvýšili ceny po posledním propadu pesa,“ dodává smutně Gomez. Takový cenový otřes země nezažila přinejmenším tři dekády, přičemž růst cen je tu prakticky na denním pořádku. Na vině jsou nejen vleklé ekonomické problémy, ale i vrcholící boj o prezidentské křeslo.
„Argentinská měna má menší cenu než exkrementy,“ nechal se na počátku října slyšet zřejmě nejvážnější kandidát na prezidenta, krajní pravičák Javier Mile. Právě prezidentské volby, které se v Argentině konají za týden, vnášejí do už tak hluboké krize v zemi nový rozměr.
Někdejší politický outsider a současný vítěz prezidentských primárek Mile totiž oznámil plán, že v případě svého zvolení Argentina opustí peso a nahradí jej americkým dolarem. Tím dále srazil důvěru obyvatel v peso a pár týdnů před volbami prakticky rozvrátil chod argentinské ekonomiky, protože ochota přijímat dosud oficiální měnu prudce klesla.
Obyčejní Argentinci se snaží zachovat svou kupní sílu prostřednictvím akciového trhu. Tamní index Merval má tak uplynulý rok za sebou bezprecedentní růstový skok, který tamní burza podle dostupných dat Thomson Reuters nezažila přinejmenším od počátku devadesátých let.
Akciový index totiž podražil o 440 procent, teoreticky tak alespoň lidem disponujícím zbytky úspor dokázal přinejmenším částečně kompenzovat růst životních nákladů. Prognózy inflace se nicméně neustále rychle přepisují směrem nahoru. Zatímco ještě v srpnu tamní centrální banka předpokládala v závěru letošního roku inflaci 141 procent, v září už prognózu přepsala na 169 procent.
Centrální bankéři přitom alespoň prozatím vedou s inflací zcela marný boj. Zatím posledním krokem Central Bank of Argentina v boji s inflací bylo zvýšení základní sazby na 133 procent, tedy například téměř dvacetinásobek sazeb v Česku, a to skokem o 15 procentních bodů. Od ledna loňského roku tak tamní centrální banka už více než ztrojnásobila svou základní sazbu, ve zpomalení inflace se to ale prozatím neprojevilo.
Argentina je dlouhodobě chycena v cyklu ekonomických krizí. Důvěra v národní měnu peso utrpěla velkou ránu, která vede k trvalému znehodnocování peněz a trojciferné inflaci. Ochablé ekonomice nepomáhají ani sucha, která citelně zasáhla zemědělství. Země také bojuje o to, aby si udržela pravidelný příliv peněz z pokladny Mezinárodního měnového fondu, který loni v březnu schválil půjčku ve výši 44 miliard dolarů, přes bilion korun, rozprostřenou do 30 měsíců.
