Obyvatelé Istanbulu jsi stěžují na taxikáře, náprava je složitá | E15.cz

Lidnatému Istanbulu zoufale chybějí taxíky. To ale vyhovuje mocné lobby

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V největším tureckém městě se odehrává nezvyklý mocenský boj mezi úřady, taxikáři a vlastníky jejich aut. Odbory v odvětví představují vlivný klan napojený na stranu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Istanbulský starosta Ekrem Imamoglu považovaný za možného Erdoganova nástupce by rád dopravní služby ve městě zreformoval, jelikož naprosto neodpovídají růstu populace, píše The Guardian.

Istanbulský systém taxislužeb je velmi specifický, podotýká britský deník. Taxikáři nevlastní auta, ale pronajímají si je od majitelů licencí. Na zhruba padesát tisíc řidičů tak připadá přes sedmnáct tisíc vozů, s nimiž vozí zákazníky na směny. Počet licencí se však celá desetiletí nemění, přestože se populace města s nynějšími zhruba 15,5 milionu obyvatel rychle rozrůstá. Obrovská poptávka po vozech taxi a samotné službě tak z vlastníků povolení učinila mocný kartel.

Licence je drahá, speciální značka vyjde v přepočtu na téměř 6,5 milionu korun. Mnoho jejích majitelů zůstává v anonymitě a využívá k dohodě o nájmu zprostředkovatelské firmy, které spravují až stovky vozů. „Řídím toto auto pět let a nikdy jsem nepotkal majitele. Jen platím denní nájem v autocentru. Je to úplná mafie,“ svěřil se řidič Serdar Yilmaz.

Odvětví má velmi špatnou pověst, město dostává řadu stížností na chování taxikářů. Místní kupříkladu protestují proti tomu, aby přednost dostávali turisté. „Nikdy nevezmou jízdu na krátkou vzdálenost, a když prší, nesvezete se vůbec,“ popsala deníku Daily Sabah Leman Arkunová.

V médiích se objevily i zprávy o tom, že za špatného počasí nebylo možné sehnat taxi pro převoz dítěte do nemocnice. Objevují se i nařčení z účtování přemrštěného jízdného, sexuálního obtěžování či z nebezpečného řízení.

Taxikáři navíc dlouhodobě bojují proti alternativnímu přepravci Uber, a to jak právně, tak násilím vůči řidičům Uberu. Výjimkou nejsou ani potyčky mezi lokálními firmami. Před rokem dokonce v jednom případě zůstali po boji o zákazníky tři zastřelení taxikáři.

Město se nyní rozhodlo učinit všemu přítrž a zreformovat systém dopravní obsluhy. V prvé řadě má být většina aut vybavena kamerami. Další změny ale budou hlubší. „Chystáme se ukončit privátní provoz taxikářského odvětví a místo toho chceme, aby služby zajišťovalo město tak, jak to funguje třeba v Berlíně, New Yorku nebo v Dubaji,“ uvedl Utku Cihan z magistrátního odboru dopravy. Město chce zároveň rozvíjet železniční a autobusovou dopravu.

Jedním z chystaných opatření je zvýšení počtu licencí, proti kterému ale brojí taxikářská lobby. Její vliv přesahuje měřítko metropole, nachází zastání ve státních úřednících napojených na vládní Stranu pokroku a spravedlnosti (AKP). Ti opakovaně blokují návrhy města ve středisku koordinace istanbulské dopravy. Kritici plánu argumentují, že je lepší zefektivnit provoz stávajících vozů. Nové by podle nich jen zhoršily dopravní zácpy. Magistrát se snažil o kompromis a snížil své představy o zvýšení počtu povolení, ale ani to prozatím nezabralo.

Primátor Imamoglu, který bojuje například také proti megalomanskému Erdoganově plánu Istanbulského kanálu, je jednou z nejvýraznějších opozičních postav. Strany kritické k prezidentovi se přitom v poslední době snaží o spolupráci před volbami v roce 2023. „Opozice zkouší něco v Turecku nevídaného – sjednotit se, aby čelila vládě,“ řekl Reuters komentátor Murat Yetkin.

Opozice cítí naději, jelikož průzkumy naznačují, že Erdoganova obliba slábne. Na vině jsou hospodářské problémy země, nezaměstnanost, špatně zvládnutá pandemie a lesní požáry. Množí se navíc spekulace, že Erdogan není v dobré zdravotní kondici, a ve volbách tak možná ani nebude kandidovat.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video