Angela Merkelová při sestavování kabinetu manévruje mezi ekologickými opatřeními a ochranou pracovních míst.
Vyjednávačům o německé vládě se krátí čas. Kancléřka Angela Merkelová chce dosáhnout předběžné dohody do čtvrtka a pak konečně zahájit práci na konkrétní podobě koaliční smlouvy. Slaďování zájmů jejích křesťanských demokratů (CDU), bavorské CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených je však náročné. „Stojíme před rozhodujícím týdnem,“ míní křesťanský demokrat Michael Grosse-Brömer.
Zelení přitom o víkendu dali najevo nespokojenost s postojem partnerů a posunem v jednání. „Stále nevidím cílovou pásku,“ řekla listu Frankfurter Allgemeine Zeitung jejich šéfka Simone Peterová.
Dosud neprověřená koalice se připravuje od voleb, které se konaly 24. září, neboť sociální demokraté (SPD) rychle vyloučili pokračování dosavadní velké koalice. Kompromisy se ale mezi poměrně vzdálenými programy rodí jen těžce. Ještě ve čtvrtek strany hovořily o 125 sporných bodech v mnoha oblastech, především v otázkách klimatu a migrace.
Partaje však v posledních dnech naznačily ochotu k částečným ústupkům. Liberálové připouštějí, že se jim patrně do programu nepodaří prosadit širokou daňovou reformu. Jednání zřejmě otupila i jejich odpor vůči záchrannému fondu eurozóny.
Zelení pravděpodobně zase upustí od požadavku, aby se do roku 2030 vyřadily z provozu uhelné elektrárny a zakázala auta se spalovacími motory.
Ekologové však po kancléřce chtějí, aby vysvětlila, jaká další opatření Německo přijme ke splnění plánu na snížení emisí do roku 2020. Merkelová v sobotu uvedla, že Německo by mělo vést boj proti klimatickým změnám, aniž by to ohrozilo pracovní místa.
„Naléhavost, jakou ve světle přírodních katastrof všichni vnímáme, je velká,“ připustila. Je však podle ní nutné vyhnout se přesunu velkých průmyslových zařízení jinam. „Pokud ocelárny, hliníkárny či továrny na měď opustí naši zem a odstěhují se někam, kde nejsou ekologické regulace tak přísné, pro globální klima tím nic nezískáme,“ podotkla.
S délkou vyjednávání navíc klesá náklonnost Němců k připravované koalici. Podle aktuálního průzkumu ji 52 procent tázaných nepovažuje za dobrou. Ještě v říjnu její vznik podporovalo 57 procent lidí.
