Nejekologičtější mléko je to konopné | E15.cz

Nejzelenější mléko je z konopí. Kravské za sebou nechává ekologickou šmouhu

Anna Křížková

Rostlinná mléka představují ekologičtější variantu těch živočišných a na výběr je hned několik druhů, třeba mléka ořechová nebo luštěninová. Následující rozbor ukazuje, že relativně nová varianta v podobě konopného mléka je ze všech mlék nejekologičtější.

Klasická mlékárenská výroba zanechává významnou ekologickou stopu, produkce jakéhokoli rostlinného mléka se na životním prostředí podepisuje podstatně méně. Jedna ze studií z roku 2018 odhaduje, že na výrobu mléčných výrobků připadá zhruba třikrát tolik emisí skleníkových plynů než na produkci rostlinných mlék, uvádí americký web The Conversation.

Příspěvek produkce kravského mléka ke globálnímu oteplování – měřený jako kilogram oxidu uhličitého připadajícího na litr vyrobeného mléka – se pohybuje od 1,14 v Austrálii po 2,50 v Africe. Je to násobně více než u mlék rostlinného původu. Emisní příspěvek u mandlového a kokosového mléka činí průměrně 0,42, u sójového 0,75.

Výroba mléka obecně vyžaduje devětkrát více půdy než produkce kterékoli z rostlinných alternativ. Na výrobu litru kravského mléka je každoročně třeba plochy 8,9 metru čtverečního ve srovnání s 0,8 u ovsa, 0,7 u sóji, 0,5 u mandlí a 0,3 u rýžového mléka.

Jde také o vodu. U kravského mléka činí spotřeba 628 litrů na každý litr mléka oproti 371 litrům u mandlového, 270 litrům u rýžového, 48 litrům u ovesného a 28 litrům u sójového mléka.

Luštěninová mléka jsou už dávno globálně užívanou alternativou. Například sójové mléko se v Číně používá po tisíc let. Luštěninová mléka jsou ale oproti ořechovým výrazně vodohospodárnější. Nastupuje relativně nová konopná alternativa, která patrně aspiruje na ekologickou špičku mezi mléky. 

Zatímco konopná semena se zpracovávají na olej a mléko, samotná rostlina má velmi univerzální využití. Všechny její části lze využít například jako stavební materiál, textilní vlákno, papír nebo konopné plasty. Kořeny rostou hluboko, což zlepšuje půdní strukturu a snižuje přítomnost plísní.

Konopí vytváří hodně stínu, díky kterému neroste tolik plevelu, což následně snižuje potřebu chemikálií na jeho odstranění. Pěstování konopí sice vyžaduje více vody než sója, ale méně než mandle a mléčné výrobky.

Ořechová mléka lze vyrobit téměř z jakýchkoli ořechů. Nejpopulárnější jsou ta mandlová, lísková nebo kokosová. Stromy, na kterých ořechy rostou, pohlcují uhlík v podobě oxidu uhličitého a na konci své životní dráhy poskytují dřevní biomasu. 

Ve srovnání s jinými variantami rostlinných mlék ale pěstování ořechů vyžaduje mnohem více vody, která do značné míry pochází ze sladkovodních závlah. Jediné jádro kalifornské mandle vyžaduje dvanáct litrů vody denně, což zpochybňuje efektivitu průmyslové produkce těchto ořechů v oblastech, které se potýkají s nedostatkem vody.

Rostlinné mléko lze vyrobit téměř z jakýchkoli zrn, nejpopulárnějšími ale zůstávají rýžová či ovesná mléka. Ve srovnání s ořechovými mléky však vyžadují více půdy. Například u ovsa vyvstává navíc problém, který platí také u sóji. Tyto plodiny se ve velkém používají jako krmivo pro zvířata, čímž vzniká silný tlak na jejich pěstování. Kvůli zemědělské velkovýrobě se pak tyto plodiny stále více vzdalují od toho, co se podle zažitých představ ještě považuje za ekologické.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!