V Německu tento týden odstartoval experiment se základním nepodmíněným příjmem. Do testování se však nepustila centrální vláda ani žádná ze spolkových zemí. Jde o projekt neziskové organizace Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem) ve spolupráci s Německým ústavem pro hospodářský výzkum a s univerzitou v Kolíně nad Rýnem. Peníze poskytlo zhruba 150 tisíc soukromých dárců, kteří chtějí vědět, co jejich krajané s prostředky budou dělat.
K vyplácení příjmu se podle Deutsche Welle přihlásilo více než dva miliony lidí. Organizátoři z nich vybrali 122 osob, které budou po dobu tří let dostávat každý měsíc 1200 eur. Dobrovolníci nemuseli prokazovat finanční nouzi a mohou po celou dobu pobírání příspěvku pracovat podle svého uvážení.
„Nemusejí udělat vůbec nic kromě vyplnění sedmi online dotazníků v průběhu těch tří let,“ uvedli tvůrci projektu. Dalších zhruba 1400 osob bude sloužit jako kontrolní skupina. Její členové dostanou menší obnos jakožto kompenzaci za vyplňování formulářů.
Propagátoři nepodmíněného příjmu pro všechny věří, že finance získané bez práce vyřeší řadu sociálních problémů. Doufají, že základní zajištění zvýší spokojenost a zdraví lidí, jejich kreativitu a odvahu pouštět se do nových věcí a do podnikání. „Budeme analyzovat, co lidé během období materiálního zajištění dělají,“ řekl Jürgen Schupp ze zmíněného hospodářského institutu.
Odborníky hlavně zajímá, zda sledovaní vše utratí, nebo budou šetřit. Jsou zvědaví, jestli budou pokračovat v práci dosavadním tempem, nebo svou pracovní dobu zkrátí. Chtějí také vědět, zda takto rozdané prostředky podnítí solidaritu a peníze částečně poputují k potřebným.
Chování některých účastníků bude zkoumáno do větší hloubky. Čeká je kupříkladu pravidelná analýza vzorků vlasů, aby organizátoři zjistili, jak se jim mění úroveň stresu. Tvůrčí tým si od experimentu v neposlední řadě slibuje, že jasná data o chování lidí pomohou oprostit debatu o nepodmíněném příjmu od ideologických nánosů a sporů mezi pravicí a levicí.
Kritici však tvrdí, že tři roky nejsou dostatečná doba na to zjistit, jak by se lidé chovali, kdyby měli celoživotní jistotu bezpracného výdělku. Organizátoři připouštějí, že experiment neřeší ani další zásadní otázky, jakými jsou dopady garantovaného příjmu na ekonomiku, především na inflaci, či jak nastavit daně, aby mohl být vyplácen.
| Další experimenty |
Základní nepodmíněný příjem zkoušejí v nějaké formě v posledních letech i další země. Němci však tvrdí, že dosavadní experimenty nepřinesly pro ně potřebné odpovědi. Kupříkladu ve Finsku dostávali peníze lidé bez práce a vláda jejich chování srovnávala s nezaměstnanými s klasickými dávkami. Španělsko ohlásilo minimální příjem v reakci na pandemické problémy. Do programu se však mohli kvalifikovat jen potřební a nakonec připomíná spíše běžné sociální dávky. V době koronaviru a živé debaty o nástroji odborníci a média oprášili i kanadský experiment ze sedmdesátých let. Zúčastnili se ho rovněž chudí lidé a pokus skončil bez konečných výsledků v důsledku globálních ekonomických otřesů v uvedené dekádě. |
