Již tuto neděli čekají Maďarsko klíčové parlamentní volby, které mohou ukončit éru nejdéle vládnoucího premiéra v Evropské unii, Viktora Orbána, jenž stojí v čele země od května 2010. Jeho setrvání ve funkci může podle expertů vést k rozpadu visegrádské čtyřky. Ať už však vyhraje volby kdokoli, bude muset řešit mnoho složitých ekonomických otázek od zadluženého rozpočtu přes rostoucí inflaci a drahé energie až po příval uprchlíků z Ukrajiny.
Orbánova konzervativní vláda se v posledních týdnech před volbami pustila do zběsilého utrácení. V únoru zvýšila minimální mzdu o devatenáct procent a důchody o pět procent. Řadě zaměstnanců ve veřejném sektoru prudce stouply platy a rodinám s dětmi byly vráceny peníze na daních.
Deficit státního rozpočtu se v důsledku toho prohloubil o 1,58 bilionu forintů, zhruba o sto miliard korun. Schodek přitom za celý letošní rok nemá překročit 3,15 bilionu forintů. Meziroční růst spotřebitelských cen v zemi minulý měsíc zrychlil na 8,3 procenta. Inflace je tak v Maďarsku nejvyšší za bezmála patnáct let.
Kam prchají ukrajinští uprchlíci?
Podle expertů to znamená, že nový kabinet bude muset po volbách výrazně šetřit, možná dojde i na úplné přepracování rozpočtu, což ostatně nevyloučil ani Orbánův současný ministr financí Mihály Varga.
Válka brzdí ekonomiku
„Hlavní prioritou pro kohokoli, kdo povede příští vládu, bude dát veřejné finance do pořádku,“ souhlasí ekonom ze společnosti ING Group Peter Virovacz. Maďarské hospodářství navíc negativně zasáhla válka na Ukrajině, která přispěla k oslabení maďarské měny. Do země přicházejí desítky tisíc uprchlíků, o které se stát bude muset postarat. Byly narušeny i některé dodavatelské řetězce.
Například německá automobilka Audi předminulý týden omezila výrobu v maďarské továrně a zastavila export vozidel do Ruska. Stejné opatření provedly také maďarské odnože společností Suzuki a Daimler-Benz. To vše patrně povede ke zpomalení letošního ekonomického růstu země.
Hospodářskou situaci komplikuje také Orbánův spor s Evropskou unií o dodržování principů právního státu, kvůli němuž Brusel Maďarsku pozastavil vyplácení miliard eur z unijních fondů. „Pokud Orbán zůstane v úřadu, bude na finanční podpoře z Evropské unie závislejší než kdykoli předtím, což může do značné míry určovat jeho geopolitické postoje a energetickou politiku,“ soudí Reka Sulyoková z Institutu pro evropskou politiku Europeum. „Ambiciózní ekonomické reformy od jeho vlády však nelze čekat,“ dodává.
Šance jsou vyrovnané
Opozice bude mít o víkendu dosud největší příležitost Orbána sesadit a nasměrovat Maďarsko zpátky k liberálnímu Západu. Šestice nevládních stran se totiž poprvé dokázala sjednotit a postavila do voleb jediného kandidáta, kterým je regionální politik Péter Márki-Zay. Ten by svým konzervativním založením mohl být přijatelný i pro některé dosavadní příznivce Orbánovy strany Fidesz. Přesto nebude pro Márkiho-Zaye jednoduché uspět.
Na základě nejnovějších předvolebních průzkumů se v těsném vedení nadále drží Fidesz. Hlasovalo by pro ni 41 procent voličů, opozice má podporu 39 procent. Podle Sulyokové Orbán těží ze své štědré sociální politiky. Pomáhá mu také skutečnost, že se po vypuknutí války na Ukrajině začal stylizovat jako ochránce, který jako jediný dokáže udržet maďarské občany stranou od nebezpečného konfliktu.
„Zásadní roli hraje i to, že Fidesz kontroluje většinu maďarských médií. Státní televize například 15. března devětkrát během 24 hodin odvysílala Orbánův projev, zatímco Márki-Zay dostal ve stejný den jen pětiminutový prostor,“ vysvětluje odbornice. Opozici přesto neodepisuje.
„Bude hodně záležet na mobilizaci dosud nerozhodnutých voličů v posledních dnech před volbami. V případě nízké volební účasti je pravděpodobnější vítězství současné vlády,“ říká Sulyoková.
Také volební expert Gábor Tóka ze Středoevropské univerzity v Budapešti vidí šance obou táborů jako vyrovnané. „Voliči byli již předtím mimořádně zneklidnění kvůli pandemii, pak přišla vysoká inflace a teď válka a uprchlíci. To je riskantní situace pro Orbána i opozici,“ míní Tóka.
V sázce je i budoucnost Visegrádu
Výsledek voleb budou zcela určitě bedlivě sledovat také ostatní země v regionu. Maďarsko je jedinou zemí Evropské unie, která otevřeně zaujala neutrální postoj k válce na Ukrajině. Orbán, jenž se v minulosti netajil vstřícným vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, odmítl poslat Kyjevu zbraně a zakázal i jejich převoz přes maďarské území. Tento krok popudil nejen Ukrajince, ale též Polsko a Českou republiku.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na protest proti tomu dokonce neodjela na středeční setkání ministrů visegrádské čtyřky v Budapešti. „Velmi mě mrzí, že pro maďarské politiky je teď levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev,“ napsala Černochová na Twitteru.
„Jestli Orbán zůstane u moci, spolupráce mezi zeměmi visegrádské čtyřky se nejspíše stane minulostí, její členové se budou nadále odcizovat,“ tvrdí Sulyoková. „Vítězství opozice by naopak ukončilo izolaci Maďarska na mezinárodní scéně. Márki-Zay by se určitě snažil obnovit alianci se sousedními státy,“ doplňuje.
