Letošnímu pracovnímu životu vládla i nadále pandemie. Zatímco minulý rok lidé zkoušeli nové filtry v Zoomu a zařizovali si hezké pozadí pro videokonference, letos se dostavilo vyčerpání a přepracovanost. Ačkoli možnost pracovat z domova zachránila mnoho pracovních míst, ukázalo se, že práce na dálku čili takzvaný teleworking má i své nedostatky. Třetina lidí hlásila, že pracuje i mimo pracovní dobu. Čtvrtina zaměstnanců, kteří pracují trvale z domova, uváděla, že se cítí vyhořelá.
Pesimistická nálada, která panuje na trhu, se promítla i na trh práce. Svět zažíval vlny výpovědí, nedostatek zaměstnanců, tlak na očkování, ale zároveň i tlak na návrat zpátky do kanceláří. Výsledkem byly stávky, protesty, ale i návrhy na změnu legislativního rámce pro práci z domova a větší důraz na slaďování osobního a pracovního života.
Američané dávají výpověď
Už na jaře letošního roku začaly americké firmy hlásit velké počty dobrovolných výpovědí od zaměstnanců. Téměř tři procenta amerických zaměstnanců dala výpověď na konci léta. Celkový počet výpovědí se tak v srpnu zvýšil na 4,3 milionu. Trend milionových výpovědí vstoupil do povědomí širší veřejnosti pod názvem Great Resignation čili Velká výpověď. Nejsilněji se projevil mezi zaměstnanci středního věku, kteří pracují v technologických a pomáhajících oborech. Důvodem bylo vyhoření, strach z onemocnění a nízké platy.
Evropy se dobrovolné odchody letos zatím nedotkly. Odborníci ovšem upozorňují, že se situace může rychle změnit. Podle aktuální studie Microsoftu vnímají mentální zahlcenost prací dvě třetiny Čechů a vyčerpaně se cítí více než polovina z nich. „Češi se bezpochyby postupně znovu rozhýbou ke změnám, ale potrvá to nejspíše ještě nějaký čas a bude to pravděpodobně mít menší rozsah,“ domnívá se analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Firmy nařizují povinné očkování
Velké americké společnosti Facebook, Google nebo Netflix se letos rozhodly, že návrat do kanceláří po lockdownu podmíní očkováním. Pracovníci, kteří pracovali z kanceláří, měli na to, aby se nechali naočkovat, několik měsíců. V opačném případě je čekalo neplacené volno. Příklad soukromého sektoru následovaly i některé americké státy, které zavedly povinné očkování pro pracovníky municipálních institucí.
Potom co newyorská radnice oznámila očkovací povinnost pro své zaměstnance, vyrazily do ulic tisíce policistů, hasičů, záchranářů a popelářů, aby daly najevo svůj nesouhlas. Policejní odbory, které vyzvaly členy po celých Spojených státech k protestům, dokonce prohlásily, že až deset tisíc důstojníků newyorské policie by mohlo kvůli očkovací povinnosti rezignovat. Ve skutečnosti jich odešlo pár desítek. S podobným prohlášením přišel i český policejní prezident Jan Švejdar. V případě, že se po policistech bude vyžadovat povinné očkování, přijde podle něj policie až o deset tisíc pracovníků. O tom, zda jde o realistický odhad, se dozvíme v dalším roce.
Průmyslové firmy pozastavují výrobu
Zaměstnanci průmyslových firem v Česku zažívali v průběhu letošního roku nejistotu. Řada firem totiž rušila místní výrobní pobočky, jiné musely utlumit výrobu kvůli nedostatku součástek. Příkladem je japonský Panasonic, který oznámil konec výroby televizorů ve své plzeňské továrně. O práci ke konci března nadcházejícího roku přijde až tisíc lidí.
Německý výrobce profesionálních nástrojů RUKO se rozhodl svou výrobu přesunout z kyjovského závodu do Německa. Výroba lentilek se po více než 110 letech přesunula z továrny Sfinx v Holešově na Kroměřížsku do německého Hamburku. A nakonec Škodovka musela dočasně utlumit výrobu kvůli nedostatku součástek.
Nedostatek výrobků a surovin
Komise navrhla právo na odpojení
Trhu práce nedominovaly jen špatné zprávy. Letos Evropský parlament vyzval Evropskou komisi k přijetí zákona, který umožní zaměstnancům odpojit se od práce mimo pracovní hodiny bez jakýchkoli postihů. Nová legislativa by zároveň měla stanovit minimální požadavky pro práci na dálku. Takzvané právo na odpojení letos přijalo Portugalsko, které zakázalo zaměstnavatelům kontaktovat zaměstnance mimo pracovní dobu pod hrozbou pokuty. Právo platí v Belgii, Francii, Itálii a ve Španělsku. Česko si s přísnějším oddělováním pracovního a soukromého života zřejmě počká na celoevropskou směrnici, která zaměstnancům zajistí právo na nerušený odpočinek.
O tom, zda půjde o pozitivní dopad na život českých pracovníků, rozhodne konkrétní podoba směrnice. „Neregulovaný přístup v kombinaci se selským rozumem je podle nás mnohem praktičtější než přísná regulace. Budeme doufat, že to bude klasická regulace počtu hodin, ale jak si to zaměstnanec rozloží, bude na dohodě s týmem,“ vyjádřila se ke směrnici šéfka digitálních inovací ČSOB Michaela Lhotková v rozhovoru pro deník E15.
Island otestoval čtyřdenní pracovní týden
Island zveřejnil výsledky zkušebního provozu v rámci čtyřdenního pracovního týdne, který trval od roku 2015. Na experimentu spolupracoval britský think-tank Autonomy a Islandská asociace pro udržitelnou demokracii a zapojilo se do něj 2500 lidí, což je jedno procento pracující islandské populace. Výsledkem bylo zjištění, že většině lidí vyhovuje pracovat zhruba 35 hodin týdně, tedy o pět hodin méně, než je běžné. Lidé, kteří se do výzkumu zapojili, hlásili nižší riziko syndromu vyhoření a stresu, naopak se jim zlepšilo zdraví. To vše za zachování stejných platů.
Data ukazují, že pro zaměstnavatele se naopak nezměnilo téměř nic. Objem odvedené práce zůstal podle dat z výzkumu víceméně stejný, nebo se naopak ještě o něco zlepšil. Velké množství islandských podniků dokonce přistoupilo na kratší pracovní týden už v době probíhajícího experimentu. V době dokončení zkoušky v červnu 2021 má možnost přejít na krátký pracovní týden 86 procent z celé práceschopné populace Islandu, sděluje zpráva.
