Přelidněná města: problém, nebo benefit? Pandemie odhalila jejich největší nedostatky

Průvodčí v newyorské podzemní dráze

Průvodčí v newyorské podzemní dráze Zdroj: Reuters

Amsterdam Avenue v New Yorku
Newyorská podzemka je plná i v časech koronaviru
Panorama New Yorku
USA v paralýze kvůli pandemii koronaviru
Boj za ochranu klimatu
11
Fotogalerie

Přelidněná města tížila Spojené státy od nepaměti. Aktuální situace v souvislosti s pandemií kritiku urbanizované krajiny ještě zesílila. Podle expertů na městský život přináší současná situace i pozitiva, omezení veřejného života by podle nich mělo změnit plánování měst.

„Nejstarší americká fráze je zpět: města jsou špatná. Jsou neodlučitelně propojena s hustotou, tedy úzkým mezilidským kontaktem, který může v rozkvětu pandemie znamenat nemoc nebo smrt,“ píše urbanista Bruce Schaller pro server City Lab.

Odkazuje se přitom na Thomase Jeffersona a jeho zamyšlení z roku 1800, v němž předpovídal, že žlutá horečka zastaví vývoj měst. Epidemie, která v Jeffersonově době opakovaně procházela americkými městy, byla mimořádně smrtící. Jen v New Yorku zemřelo na žlutou horečku na dva tisíce lidí. To je na vůči tehdejší populaci New Yorku asi každý třicátý, v současnosti by to odpovídalo přibližně 280 tisícům mrtvých. 

V celé americké historii se lidé snažili uniknout problémům spojeným s nemocemi ve velkých městech, davům, přetížení, abnormálně vysokým nájmům nebo kriminalitě. Místo venkova ale většina z nich mířila na okraj měst. Blíž k benefitům – jako jsou pracovní místa, kvalitní gastronomie nebo sociální kontakt.

I v době, kdy se velká města teprve velkými stávala, se postupně lidé přesouvali na okraj města. Například v 60. letech 20. století se v New Yorku stala populární lokalitou čtvrť Broadway.

Bydlení ve městech ale podle urbanistů nepřináší jen negativa. Vysoká hustota obydlení s sebou přináší řešení mnoha problémů, například podporuje inovace, vytváří pracovní místa, je shovívavější k rozmanitosti a podporuje rozvoj kultury.

Pandemie nicméně ukázala směry, kterými by se megalopole měly ubírat. Nejpodstatnější je podle odborníků na městské plánování zaměřit se na vylepšení fungování městské dopravy a výstavu rezidenčního bydlení kvůli boji s rostoucími nájmy.