Velká města jsou přetížená, trápí je doprava či životní prostředí. Čtěte, jak si stojí strany v Plzni, Ostravě a Brně

Brno

Brno Zdroj: profimedia

Brno
Ostrava
Ilustrační foto
4
Fotogalerie

O místa v zastupitelstvech měst a obcí se v komunálních volbách uchází 216 tisíc kandidátů o 60 tisíc mandátů. Nejvyšší prestiží je stále ujmout se vlády v největších městech. Jak si stojí strany v Brně, Ostravě a v Plzni?

Brno

Špičkový hokej, vila Tugendhat, hrad Špilberk. Ale také rozkopané silnice, trable s novým systémem rezidentního parkování a s dopravou vůbec. To je dnešní metropole Jihomoravského kraje, druhé největší město v zemi. V pětapadesátičlenném brněnském zastupitelstvu chce příští čtyři roky zasedat 991 lidí z dvaadvaceti kandidátek.

Po volbách v roce 2014 vytvořilo koalici ANO s Žít Brno s podporou Pirátů, KDU-ČSL a Stranou zelených. Primátorem se stal Petr Vokřál (ANO). Po neshodách se koalice po roce a půl rozpadla. Později se však dala opět dohromady a do vlády přizvala TOP 09. Hlavními tématy voleb kromě už zmíněných jsou v Brně také elektronizace státní správy, sloučení služeb magistrátu na jednom místě nebo lepší podmínky pro rodiny s dětmi a pro seniory. Magistrát nyní sídlí na osmi místech, nová budova by podle současného primátora Petra Vokřála (ANO) přišla asi na 1,5 miliardy korun. Zaplatit by se mohla z prodeje zbytného majetku města.

Zlepšení služeb by se podle ODS mělo zaměřit hlavně na seniory. Jihomoravská metropole stárne, průměrný věk obyvatel je dvaačtyřicet let, hned po Plzni druhý nejvyšší. Hnutí Žít Brno zase chce podporovat komunitní aspekt občanství a sounáležitost s městem.

Plzeň

Město průmyslu a piva je čtvrtým největším v republice. Už druhé volební období Plzeň vedou občanští a sociální demokraté. Ti po volbách v roce 2014 přizvali do koalice ještě lidovce a zástupce uskupení Občané patrioti. Vítězné ANO tak vyšachovali do opozice.

V letošních komunálních volbách kandiduje šestnáct stran, o 47 míst v zastupitelstvu se uchází celkem 722 kandidátů. Kampaň strany rozjely na konci léta. Kromě tradičních témat, ke kterým dlouhodobě patří doprava či bezpečnost, letos řada stran reaguje na horké a suché léto a nabízí svá řešení například pro ochlazení města, nakládání s dešťovou vodou a její využití pro městskou zeleň.

Město zahltily billboardy ANO. Celým programem hnutí se prolíná bezpečnost, chce například bojovat proti nelegálním ubytovnám pro agenturní pracovníky i proti bezdomovcům v ulicích. To ale platí i o ostatních stranách, nelegální ubytovny jsou pro město palčivým problémem.

ODS držela primátorský řetěz od roku 1994 do roku 2014. Pokud uspěje, bude prý víc než kdy jindy trvat na programové shodě s koaličními partnery. Sociální demokraté chtějí uspět tak, aby měli silnou pozici nejen při řízení města, ale posílil i jejich vliv uvnitř ČSSD.

Ostrava

Ostraváci mohou vybírat z celkem patnácti kandidátek. Pro obyvatele je zásadní problém špatné životní prostředí ve městě. Je to známá a chronická bolest třetího největšího českého města, kterému se říkávalo ocelové srdce republiky. Kandidáti napříč stranami se proto shodují na tom, že do města už není možné pouštět nové provozy, které by produkovaly nebezpečné látky.

Dosud vládnoucí koalice ANO, Ostravak, KDU-ČSL a ODS proto odmítá například návrh na stavbu nové spalovny nebezpečných odpadů v městské části Mariánské Hory. Do budoucna by se „ostravská vláda“, a na tom je také v podstatě všeobecná shoda, měla zaměřit na dokončení důležitých dopravních staveb.

Ostravu také trápí nedostatek parkovacích míst, chybí jich zhruba tři tisíce. Proto bude v nadcházejícím volebním období nutné budovat parkovací domy či záchytná parkoviště typu P+R.

Mezi hlavními investičními prioritami by ovšem měla být také občanská vybavenost, tedy budování škol a zařízení pro oddechové či sportovní vyžití. Pokud jde o bezpečnost, zintenzivnit by se měla práce městských strážníků, jejichž počet by se měl dále zvyšovat.

Speak Visually. Create a presentation with Visme