V USA zuří spory o koronavirovém školném na univerzitách | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Přes 50 tisíc dolarů za online výuku je moc, bouří se studenti. Máme finanční potíže, hájí se školy

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Prestižní americké univerzity čelí před zahájením nového akademického roku velkému tlaku studentů, aby zlevnily školné. Nespokojení posluchači tvrdí, že účtovat si za výuku omezenou koronavirem 57 tisíc dolarů (přes jeden a čtvrt milionu korun), byť jde o cenovku za studium na jedné z nejprestižnějších škol světa, je přemrštěné. Někde si už vynutili slevu, většina škol však nátlaku odolává a odvolává se na škody, které jim páchá pandemie.

Univerzity těžko hledají cesty, jak rozjet výuku a zároveň udržet studenty i vyučující v bezpečí. Některé mají v úmyslu pokračující pandemii řešit alespoň částečně internetovou výukou a omezením počtu osob v kampusech i mimoškolních aktivit. Prostory těchto škol tak budou moci na podzim využívat především studenti prvních ročníků. Pokud bude nepříznivá situace pokračovat na jaře, dojde zřejmě v kampusech ke střídání.

Kupříkladu Harvardova univerzita nedávno oznámila, že kapacita jejího kampusu bude na podzim omezena na čtyřicet procent běžné, v případě Yale na zhruba šedesát procent, obsazenosti. Ubytované navíc čekají pravidelné testy na koronavirus.

Zatímco někde bude hrát prim online výuka a výjimkou budou malé semináře a laboratoře, jiné školy by rády na podzim pokračovaly normálně. Klasické přednášky ale na některých místech narážejí na odpor vyučujících. „Dokud nebude vakcína, do kampusu ani nevkročím. Jít do posluchárny je jako hrát ruskou ruletu,“ řekl The New York Times sedmdesátiletý profesor politologie z kalifornské Pitzer College Dana Ward.

Vědci odhalili 21 již existujících léků, které by měly bránit šíření COVID-19

Není překvapením, že výrazná omezení vyvolala bouřlivou debatu o školném, především v případě prestižních univerzit. Jejich studenti tlačí na školy, aby okolnosti zohlednily. „Nebudou žádné mimoškolní aktivity a nebudeme mít přístup k vybavení kampusu,“ argumentoval podle Financial Times Jackson Butler z Georgetown University.

Jeho škola nakonec v reakci na petici podepsanou dvěma tisíci studenty nabídla posluchačům desetiprocentní slevu ze školného ve výši téměř 58 tisíc dolarů.

Stejně se zachovala i univerzita v Princetonu. „Nebyli jsme schopní zajistit všem studentům místo v kampusu na oba semestry,“ zdůvodnila škola ústupek. Řada dalších škol ale nechce o snižování poplatků ani slyšet a některé dokonce školné zdražují.

Na Harvardu se má příští rok platit přes 57 tisíc dolarů navzdory protestům studentů. Z 55 tisíc na 57 tisíc zdražuje i Yale, ačkoli na oplátku poskytuje kupříkladu kredity na letní kurzy.

Školy svou neochotu vysvětlují tím, že se samy potýkají s velkými finančními problémy. Kvůli koronaviru přicházejí o nové zahraniční studenty a nedávno jim dokonce hrozily velké komplikace i se stávajícími. Počátkem měsíce totiž Úřad pro imigraci a cla oznámil, že o víza přijdou mezinárodní posluchači, jejichž školy povedou výuku plně po internetu.

Republikáni začínají jednat o návrhu, který zasype americkou ekonomiku biliony

Proti tomuto pravidlu se však strhla velká vlna nevole a soudních žalob. „V době klesajících zápisů mezinárodních studentů riskujeme, že náš stát přijde o globální talenty politikou, která nás poškozuje akademicky i ekonomicky,“ řekla CNBC Esther Brimmer, šéfka asociace NAFSA, která se věnuje mezinárodní výuce a studentské výměně. Zahraniční studenti podle ní přinesli v akademickém roce 2018/2019 americké ekonomice téměř 41 miliard dolarů.

Nově se tak nařízení bude vztahovat pouze na čerstvě zapsané mezinárodní studenty. Situace však pro školy zůstává těžko předvídatelná, mnohým navíc klesly příjmy z letních kurzů a různých služeb, které fungují v kampusech. Některé už proto začínají propouštět zaměstnance.

ČEZ a stát podepsaly smlouvy na rozšíření Dukovan. Beneš: Není v zájmu firmy vyřazovat uchazeče

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!