Přichází Joe Biden, symbol mizející podoby Ameriky

Zvolený americký prezident Joe Biden a tisková konference o očkování proti koronaviru (15. 1. 2021)

Zvolený americký prezident Joe Biden a tisková konference o očkování proti koronaviru (15. 1. 2021) Zdroj: Reuters

Zvolený americký prezident Joe Biden a tisková konference o očkování proti koronaviru (15. 1. 2021)
Takto Biden přísahal coby viceprezident.
Nový prezident USA Joe Biden, jeho manželka Jill Biden, nově zvolená viceprezidentka Kamala Harrisová a její manžel Doug Emhoff stojí před Washingtonovým památníkem.
Kamala Harrisová, nově zvolená viceprezidentka USA
Nová první dáma Jill Bidenová
6
Fotogalerie

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o USA minulého a začátku tohoto století se odráží v životě nového prezidenta této supervelmoci. Seizmografické kolísání mezi úspěchem a neúspěchem, obrovské rodinné tragédie i vzepětí, ale také příklad politické protřelosti a schopnosti vyjednávat. Takový je 46. prezident Spojených států amerických Joseph Robinette Biden, Jr.

V Americe nyní neexistuje politik, který by byl tak dlouho pod drobnohledem veřejnosti a médií jako Joe Biden. Ví se o něm skoro všechno. Například i to, že když 20. listopadu roku 1942 přišel na svět v nemocnici St. Mary’s Hospital ve městě Scranton ve státě Pensylvánie, tak bylo půl deváté ráno. A že tu noc byl měsíc v úplňku a podle astrologů bylo slunce v konstelaci Štíra.

Pravým důvodem nebývalé pozornosti, kterou Biden léta přitahuje, je ale především to, že v roce 1972 byl ve svých 29 letech zvolen senátorem. Jako šestý nejmladší člověk v americké historii. V horní komoře Kongresu pak strávil za stát Delaware neuvěřitelně dlouhých 36 let, poté byl od ledna 2009 osm let viceprezidentem a o Bílý dům usiloval loni už potřetí. Nakonec ve velmi vypjaté kampani porazil excentrického Donalda Trumpa.

Jaký je ale ve skutečnosti Ospalý Joe, jak ho protivníci přezdívají kvůli jeho někdy zpomaleným či zmateným reakcím? Je totiž typickým příkladem staré, už nějakou dobu odcházející Ameriky.

Abstinent, co miluje auta

Joe Biden měl kdysi rád sport, hrával americký fotbal, baseball a lyžoval. Miluje zmrzlinu a jeho velkou láskou jsou auta. Vždy dával přednost americkým vozům a jeden legendární pořád vlastní. V garáži má ceněného sportovního veterána Chevrolet Corvette Stingray ze šedesátých let. Byl to svatební dar od jeho otce, který tehdy úspěšně pracoval jako prodejce automobilů. Oblíbeným filmem nového amerického prezidenta je pak britský snímek Chariots of Fire (Ohnivé vozy) z roku 1981, což je drama o dvou soupeřících atletech.

Zajímavostí také je, že Biden nekouří a nepije alkohol. „Těch, co nadměrně pili, bylo už v rodině dost,“ komentoval kdysi tuto skutečnost. Mimochodem, v tom je stejný jako jeho volební soupeř Trump, který také nekouří a nepije.

Nový prezident také prožil nezměrné rodinné tragédie. V roce 1970 v jednom rozhovoru řekl, že „jedinou dobrou věcí na světě jsou děti“. Bohužel o některé za velmi dramatických okolností přišel a podle jeho přátel to navždy poznamenalo jak jeho soukromý život, tak politickou kariéru. On sám to považuje za zkoušky, které mu přichystal samotný Bůh. Je římským katolíkem a jeho víra se vždy zdála silná.

Životní přemety

V srpnu 1966 se Biden oženil se svou spolužačkou Neiliou Hunterovou, se kterou se seznámil na prázdninovém školním pobytu na Bahamách. Manželům se v roce 1969 narodil syn Beau, o rok později syn Hunter a následovala dcerka Naomi Christina. Jenže 18. prosince 1972, jen několik týdnů poté, co byl Biden poprvé zvolen senátorem amerického Kongresu, jela jeho žena s dětmi v rodinné dodávce koupit vánoční stromeček do městečka Hockessin ve státě Delaware, při cestě ale nedala přednost v jízdě jinému autu a ze silnice je smetl náklaďák naložený kukuřicí. Bidenova manželka a třináctiměsíční dcerka zemřely. Synové byli vážně zraněni. Joe Biden se chtěl vzdát křesla senátora, ale šéf senátních demokratů Mike Mansfield ho tehdy přesvědčil, ať to nedělá. Nováček v Kongresu pak složil předepsaný slib v nemocničním pokoji svého zraněného synka.

Biden se po smrti manželky ještě rozhodl k nebývalému kroku, který mu přinesl trvalý obdiv a popularitu. Chtěl být více se svými dětmi a do 160 kilometrů vzdáleného Senátu ve Washingtonu proto ze svého domova ve Wilmingtonu jezdil vlakem, odmítl bydlet v metropoli. A tak to dělal celých 36 let, přestože jedna cesta kdysi trvala i kolem 80 minut. Posádky vlaků Amtrak proto nazýval svojí „další rodinou“ a opakovaně pro strojvůdce a průvodčí pořádal u sebe na zahradě grilování.

Nová životní láska

Mezitím se ale v roce 1975 na schůzce naslepo, kterou zorganizoval jeho bratr, seznámil s Jill Tracy Jacobsovou, se kterou se o dva roky později oženil a mají spolu dceru Ashley. Pozoruhodné je, že Jill Bidenová nikdy neopustila svoji práci učitelky angličtiny, a dokonce nedávno prohlásila, že v ní bude pokračovat i poté, co se stane první dámou Ameriky.

Bidena ale postihla další rodinná tragédie v roce 2015, kdy jeho nejstarší syn Beau zemřel na nádor v mozku. Přitom i nový prezident v roce 1988 dvakrát podstoupil operaci mozku, protože onemocněl mozkovou výdutí.

I když Bidena stíhaly rodinné nesnáze, dvě příhody z jeho soukromého života svědčí o tom, že za svou politickou kariérou si šel vždy doslova programově. Když se poprvé potkal s matkou své budoucí první ženy, tak se ho ptala, co by chtěl v životě dělat. Prý jí odpověděl, že má „v úmyslu stát se prezidentem Spojených států“. V roce 1967 koupil manželce štěně, které dostalo jméno Senátor. A senátorem se za pět let skutečně stal.

Na všechny strany

Přestože je Joe Biden někdy obviňován, že je levičák a přivede Ameriku na scestí, jeho curriculum vitae tomu nenasvědčuje. Je spíše centristickým politikem, který se vždy ohlížel na všechny strany politického spektra. Velkým přítelem jeho rodiny byla hvězda konzervativních republikánů John McCain. Dobré vztahy ho pojí také s vůdcem republikánů v Senátu Mitchem McCon­nellem. Možná to plyne i z toho, že je absolventem historie a politických věd (University of Delaware v Newarku) a práv (Syracuse University).

Na Bidena ale tlačí levičáci v jeho Demokratické straně, kterých je zhruba třetina a kteří přispěli k jeho zvolení prezidentem. Musíme si také uvědomit, že povede jinou Ameriku, než jsme znali. Ameriku daleko více rozdělenou, různorodou, zasaženou vlnami feminismu, ekologismu, boje za politickou korektnost a genderovou vyváženost. To Biden kdysi neznal a neprovozoval. Například v roce 1974 o potratech prohlásil, že je v této otázce „asi tak liberální jako vaše babička“. Po letech i v tomto otočil. Vždy se dokázal přizpůsobit vnějším okolnostem, nabízeným příležitostem, a z toho plynoucím možným výhodám.

Podle toho už sestavil i novou americkou vládu. Má v ní hodně žen, Afroameričany, amerického Kubánce, Američanku, která má rodiče narozené v Číně, svého soupeře v nominaci na prezidenta (Pete Buttigieg), levicové progresivisty, ale současně i lidi, kteří jsou přívrženci snižování daní a omezení regulací, což je politika republikánů. Jako vždy ve své politické kariéře bude hledat pomyslnou zlatou střední cestu.

Biden a Česko

V životopise nového amerického prezidenta najdeme i několik stop po jeho pobytech v Praze a na některých dalších místech naší země.

Poměrně bizarně na první pohled vypadá jeho návštěva Československa v roce 1977. V tehdejším Rudém právu, deníku vládnoucí totalitní komunistické strany, vyšla 20. srpna na straně dvě kratičká zpráva Československé tiskové kanceláře s názvem Mezinárodní styky. Píše se v ní: „Americký senátor Joseph Robinette Biden a pět amerických poslanců Sněmovny reprezentantů USA zakončili v pátek neoficiální návštěvu ČSSR. Senátor J. R. Biden a kongresmani byli během pobytu přijati prvním místopředsedou Federálního shromáždění ČSSR Jánem Markem a náměstkem ministra zahraničí Zdeňkem Trhlíkem. Kongresmani navštívili také Lidice a Terezín.“ Proč byla cesta neoficiální a o čem se jednalo, nevíme.

Biden pak opět přijel už ve funkci viceprezidenta (i se svojí snachou a vnučkou) na oficiální návštěvu v říjnu 2009 a nesl zprávy, které část české politické scény velmi zklamaly, a druhou část naopak velmi nadchly. Potvrdil, že prezident Barack Obama odstupuje od plánu umístit část americké protiraketové obrany v podobě radaru v Brdech. Jednání se podle dostupných zpráv pak také vedla o misi v Afghánistánu, spolupráci ve vědě a výzkumu a rovněž o dostavbě jaderných elektráren v Česku.

Zda se v životopisu právě nastupujícího amerického prezidenta Joea Bidena objeví i třetí cesta do Prahy, se teprve uvidí.