Rok 2024 bude nabitý řadou významných zpráv, které ovlivní mezinárodní trhy. Redakce e15.cz vybrala deset nejzajímavějších zahraničních událostí, které by vám v příštím roce neměly uniknout.
Protizápadní blok se rozšíří o nové členy
Skupina BRICS, kterou v současnosti tvoří Brazílie, Čína, Indie, Jihoafrická republika a Rusko, se od 1. ledna rozroste o pět nových členů, a sice o Egypt, Etiopii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Jedná se o první rozšíření společenství od roku 2010. Země BRICS se na něm dohodly na letošním srpnovém summitu v Johannesburgu. Pozvánku dostala i Argentina, ta ji však odmítla. BRICS se snaží být mocenskou protiváhou vůči USA a jejich spojencům. Agentura Bloomberg varuje, že ekonomický výkon rozšířeného uskupení by mohl do roku 2040 až dvojnásobně překonat hrubý domácí produkt skupiny G7.
Boje na Blízkém východě
V nadcházejících měsících bude velmi pravděpodobně pokračovat válečný konflikt mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás. Izraelské síly chtějí podle listu The Financial Times zbavit Hamás kontroly nad Pásmem Gazy, usmrtit jeho hlavní vůdce a dosáhnout nad radikály „přesvědčivého vojenského vítězství“. Celý svět bude tamní dění bedlivě sledovat. Největším rizikem je, že se teroristům podaří do bojů zatáhnout další aktéry v regionu, například libanonské militantní hnutí Hizballáh, což by mělo negativní důsledky třeba i pro globální obchod s ropou.
Další rok války na Ukrajině
V příštím roce bude nepochybně pokračovat válka na Ukrajině. V obou valčících zemích se navíc mají v březnu konat prezidentské volby. Zatímco v autoritářském Rusku bude hlasování jen formální záležitostí a je prakticky jisté, že ve funkci zůstane Vladimir Putin, na Ukrajině je situace mnohem složitější. Panují spory o to, zda je možné ve válečných podmínkách uspořádat férové volby, neboť necelou pětinu ukrajinského území okupují Rusové, miliony obyvatel uprchly do zahraničí a shromažďování civilistů ve volebních místnostech by mohlo být nebezpečné. Pokud se tedy boje nezastaví, hlasování se příští rok nejspíš vůbec neuskuteční. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v listopadu uvedl, že „teď není ten správný čas na konání voleb,“ jestli na ně však přece jen dojde, je připraven opět kandidovat.
Slováci vyberou nástupce Čaputové
Novou hlavu státu si na jaře roku 2024 zvolí Slováci a už nyní je jisté, že současná prezidentka Zuzana Čaputová svou funkci obhajovat nebude. O úřad se hodlají ucházet bývalí ministři zahraničí Ivan Korčok a Ján Kubiš. Za velkého favorita je nicméně považován expremiér a předseda vládní strany Hlas-SD Peter Pellegrini. Ten svou kandidaturu ještě oficiálně neoznámil, podle průzkumů veřejného mínění se ale na Slovensku těší silné podpoře.
První eurovolby bez Británie
Od 6. do 9. června budou obyvatelé Evropské unie vybírat ve volbách své zástupce do Evropského parlamentu. Jde o první eurovolby po brexitu, v důsledku čehož bylo 27 křesel britských europoslanců rozděleno mezi ostatní země a dalších 46 křesel zrušeno. Celkový počet unijních zákonodárců se tak snížil ze 751 na 705. Složení parlamentu se zřejmě výrazně promění. Výzkumné agentury upozorňují především na nárůst podpory krajně pravicových stran. Češi budou svých 21 zástupců volit 7. a 8. června. O křeslo v europarlamentu usilují například bývalí prezidentští kandidáti Danuše Nerudová (za STAN) a Karel Diviš (za Svobodné) nebo někdejší ministři zahraničí Tomáš Petříček a Lubomír Zaorálek (oba SOCDEM). Společnou kandidátku vládní koalice SPOLU povede Alexandr Vondra (ODS). Hnutí ANO by měla vést exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Německo bude žít mistrovstvím ve fotbale
Mezi 14. červnem a 14. červencem ovládne mediální prostor 17. mistrovství Evropy ve fotbale, které se koná v deseti německých městech. Na turnaj se kvalifikovala i reprezentace České republiky a změří na něm síly například s národním týmem Turecka nebo Portugalska. Hlavním sponzorem šampionátu je čínský výrobce spotřební elektroniky společnost Hisense. Euro 2024 bude tradičně velkou událostí i pro sázkaře, kteří na fotbalových mistrovstvích obvykle prosázejí stovky milionů korun.
Evropskou unii povedou Maďaři
Do čela Rady Evropské unie se ve druhé polovině roku 2024 postaví Maďarsko, z čehož mají mnozí obavy. Kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána je řadu let obviňován z toho, že nerespektuje unijní hodnoty a porušuje principy právního státu. V poslední době také opakovaně komplikoval zasílání vojenské pomoci Ukrajině nebo zavádění protiruských sankcí. Evropský parlament dokonce v červnu 2023 vyzval státy Evropské unie, aby Maďarsku předsednictví odebraly. Budapešť však o něj s největší pravděpodobností nepřijde.
Olympiáda pod „Eiffelovkou“
Největším sportovním svátkem roku budou letní olympijské hry, které se po sto letech konají v Paříži. Francie za jejich uspořádání utratí přibližně osm miliard eur, skoro 200 miliard korun. Přípravy prestižního turnaje nicméně provází kritika. Někteří experti varují před vysokými bezpečnostními riziky. Třeba zahajovací ceremoniál se má uskutečnit na řece Seině ve zcela otevřeném šestikilometrovém prostoru. „Jak během něho chcete zajistit například bezpečnost izraelských sportovců?“ podivuje se bývalý poradce francouzské vlády Alain Bauer. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebudou moci na olympiádě v Paříži startovat národní týmy Ruska a Běloruska. Některým atletům z těchto zemí však bylo umožněno soutěžit pod neutrální vlajkou, což vedlo některé sponzory k tomu, aby zrušili svou podporu turnaje.
O Bílý dům se mohou opět utkat Biden a Trump
Spojené státy čekají 5. listopadu prezidentské volby a zatím se zdá, že se v nich po čtyřech letech znovu střetnou republikán Donald Trump a nynější šéf Bílého domu, demokrat Joe Biden. Pokud se tak opravdu stane, jednalo by se o první prezidentskou odvetu v USA od roku 1956. Pro Bidena je největší překážkou jeho vysoký věk – v době voleb mu bude téměř 82 let. Trumpovi zase může zabránit v kandidatuře skutečnost, že je obviněným ve čtyřech různých soudních procesech. Minulé prezidentské volby provázela velmi vyhrocená atmosféra, která vyvrcholila v lednu 2021 útokem radikálních příznivců Republikánské strany na sídlo amerického Kongresu ve Washingtonu. Trump se nikdy nesmířil se svou porážkou a dodnes označuje výsledek hlasování za zmanipulovaný.
Světová ekonomika zpomalí, vyhne se však recesi
Globální hospodářství letos překvapilo mnohé analytiky svou odolností. V příštím roce by ale mělo mírně zpomalit. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že ekonomika světa za rok 2023 vzroste o 2,9 procenta a v roce 2024 o 2,7 procenta. Může za to přísná měnová politika centrálních bank, přetrvávající vysoká inflace a dopady válek na Ukrajině a v Izraeli. Podle OECD by se však většina zemí měla příští rok vyhnout ekonomické recesi.
