Čína v reakci na víkendový pokus o puč v Rusku oficiálně vyjádřila Kremlu podporu ve snaze chránit stabilitu země. Peking ale dlouho mlčel a vyjádřil se až v okamžiku, kdy se situace kolem vzpoury Jevgenije Prigožina uklidnila. Čínu zřejmě dění v Rusku silně zneklidnilo a váhá, zda prezident Vladimir Putin dokáže vše ukočírovat, míní odborníci. Moskva je přitom na asijské velmoci závislá a bez její podpory by se jí válka na Ukrajině vedla velmi těžko.
Čína formálně od začátku ruské agrese ujišťuje Rusko o „přátelství bez limitů“, je však zřejmé, že za silnými verbálními projevy náklonnosti se skrývá obezřetnost. Peking zjevně nechce popudit Washington žádnými kroky, za které by si vysloužil sankce. Soustavně volá po ukončení války a i sám Putin připustil, že asijského partnera situace na Ukrajině znepokojuje.
Nyní se k čínským obavám přidalo i podezření, že se její velký soused potýká s vážnými vnitřními problémy. „Čínské vedení vývoj událostí v Rusku bezpochyby nervózně sledovalo. Vzhledem k tomu, že Čína s Ruskem sdílí 4200 kilometrů dlouhou hranici, je v zájmu Pekingu stabilní a předvídatelné Rusko,“ míní analytička Asociace pro mezinárodní otázky Kara Němečková.
„Pravděpodobně budou mít nové pochybnosti o tom, jak jsou ruské síly jednotné, a také o celkové kapacitě, kterou má Putin ke kontrole svého režimu,“ citoval The Moscow Times Ranu Mitteru, experta na Čínu z Oxfordské univerzity.
Moskva se ve vztahu stává stále podřízenějším partnerem
Další odborníci se domnívají, že Čína vnímá vzpouru wagnerovců jako projev neschopnosti Kremlu. Zdůrazňují, že čínská komunistická strana má ve své DNA obavu z nestability, a to nejen doma, ale i ve svém sousedství. „Čína se pravděpodobně bojí dominového efektu, tedy že pokud padne Rusko, může být další,“ řekl CNN politolog Wen-Ti Sung z Australské národní univerzity.
„Putinovské Rusko je pro ni užitečným polštářem jak geopoliticky, tak ideologicky,“ podotkl. Pokud je však Putinova vláda nestabilní, pak je jeho podpora špatným obchodem, dodal.
Kriticky se k aktuální situaci v Rusku a její vládě na sociálních sítích vyjádřili o víkendu i někteří vlivní čínští komentátoři. Krátký a nezdařený puč tak může mít významné následky pro čínsko-ruské partnerství. „Upevňuje to status Ruska jako juniorního partnera,“ řekla zmíněnému ruskému listu Livia Paggiová z oddělení politických rizik poradenské firmy J.S.Held.
„Rusko se již stalo zcela závislým na Číně například v oblasti prodeje ropy a plynu. Teď bude ještě víc – o tom není pochyb,“ dodala. Němečková rovněž tvrdí, že ruská ekonomika je vydána napospas Číně a že se rovnováha v partnerství obou států vychyluje v neprospěch Moskvy.
Vzájemný obchod strmě roste
Od počátku roku do května vzájemný obchod obou zemí dosáhl téměř 94 miliard dolarů, což představuje čtyřicetiprocentní meziroční nárůst. Čínský export do Ruska se v tomto období v porovnání s rokem 2022 zvedl dokonce o tři čtvrtiny. Moskva je tak na cestě splnit cíl premiéra Michaila Mišustina dostat vzájemný obchod letos nad 200 miliard dolarů. Jeho výraznou složkou je vývoz ruské ropy a dalších surovin do asijské země, která od začátku války využívá ruské ztráty zákazníků a ochoty poskytovat slevy.
Uplynulý měsíc Čína dovezla rekordní objem ruské ropy od počátku invaze na Ukrajinu, téměř deset milionů tun, uvedla před pár dny AFP. Velké soukromé rafinerie začaly podle Reuters nakupovat ruskou surovinu začátkem tohoto roku a v posledních měsících zvýšily objemy. „V těchto dnech vidíme více nových kupců z Číny,“ řekl agentuře nejmenovaný ruský zdroj. Rusko přitom v poslední době soupeří se Saúdskou Arábií o pozici nejvýznamnějšího čínského dodavatele ropy.
Asijská velmoc naproti tomu zásobuje Rusko zbožím, které má nahradit výpadky toho západního. Roste především dovoz čínských aut do sankcionované země. Ze šedesáti automobilových značek jich podle The Moscow Times zůstalo na ruském trhu pouze čtrnáct: jedenáct je čínských a tři místní.
Čína se v době ruského oslabení dostává do Arktidy
Čínští výrobci vedou podle ruských maloobchodníků v segmentu spotřebičů, jako jsou pračky, ledničky, notebooky a telefony. Někteří výrobci tak rozvíjejí plány na usazení v Rusku a výstavbu továren. Čína je zároveň dlouhodobě podezírána z toho, že dodává Rusku i zboží, které může využít k bojům na Ukrajině, především polovodiče. Do nového unijního sankčního balíčku se tak dostaly i čínské firmy.
Peking zároveň podle všeho neváhá využít ruské závislosti k prosazování svých geopolitických zájmů především v Arktidě. Koncem dubna se s Moskvou dohodl na spolupráci v hlídkování v arktických vodách, psalo se o průlomovém okamžiku. „Měli jsme za to, že Rusko nechce umožnit Číně dostat se příliš blízko k Arktidě, ale válka na Ukrajině to mohla změnit,“ citoval The Barents Observer Andrease Østhagena, experta na bezpečnost v arktickém regionu z Firdtjof Nansen Institute.
Čína zároveň Rusko potřebuje na své straně ve svém soupeření se Spojenými státy. Někteří analytici se proto domnívají, že bude Putina podporovat, dokud nepadne. A pokud k tomu dojde, tak podle nich vyčká, než se usadí prach a pokusí se navázat vztahy s novou mocenskou strukturou a nasměrovat ji k ukončení války na Ukrajině.
„Události v Rusku jsou pro Čínu také cennou lekcí a dalším potvrzením toho, že absolutní kontrola strany nad Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou je klíčová,“ uzavírá Němečková.
