Místní lidé podle agentury Unian tvrdí, že ruské úřady se obávají pronikání ozbrojených vzbouřenců z Donbasu na ruské území. O zesílené ostraze hranic s povstaleckými zónami psaly v minulosti i ruské noviny s tím, že opatření má zabránit pašování zbraní.
Budování zábran z ostnatého drátu v rusko-ukrajinském pohraničí potvrzují i oficiální ruské dokumenty. Na webových stránkách evidujících ruské státní zakázky je od poloviny srpna vystavena výzva k veřejné soutěži na vybudování hraničních zátarasů, jejímž autorem je pohraniční stráž Rostovské oblasti. Ta sousedí s ukrajinským Donbasem.
Hraniční zábrany buduje od loňska i Ukrajina. Složitý a nákladný systém hraničních příkopů, hlásek a elektronických varovných systémů má zabránit pronikání ruských ozbrojenců na ukrajinské území. Systém má být hotov v roce 2018.
Počty obětí
Dnes zároveň OSN oznámila aktuální informace počtu obětí a zraněných v ukrajinském konfliktu. Jde prý o „konzervativní odhad.“ Skutečné počty mohou být ještě „mnohem vyšší“. Od loňského dubna nejméně 7962 lidí přišlo o život a dalších 17 811 utrpělo zranění. Předchozí odhady operovaly dosud s údajem o 6800 obětech na životech.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna upozornil, že od půli května do půlky srpna bylo zabito nejméně 105 civilistů, dvakrát více než v předchozích třech měsících. Zvýšený počet civilních obětí přičetl ostřelování obydlených míst.
Proruské povstání na východě Ukrajiny propuklo loni v dubnu po březnovém připojení Krymu k Rusku a únorovém svržení proruského prezidenta prozápadně naladěnými opozičními demonstranty. Rusko stále popírá, že by se do konfliktu přímo zapojilo.
