Zatímco americké ministerstvo financí muselo investorům za desetiletou půjčku nabídnout 2,62 procenta ročního úroku, v případě Španělska požadoval trh na počátku týdne jen 2,57. Pokles výnosu bondů jde ruku v ruce s růstem jejich cen. Dluhopisy španělské vlády od počátku letošního roku vydělaly spekulantům deset procent, a staly se tak letos jednou z nejatraktivnějších investic na evropské půdě.
Madrid těží z nové vlny zájmu o periferní bondy, kterou rozpoutala svými kroky ECB. Příslib levných úvěrů, ale i penále z vkladů přiměly evropské banky, aby volné peníze vsadily na kartu jižní Evropy. Jen o málo více než Španělsko vynášejí papíry Itálie či Portugalska. Odborníci varují před nafukující se tržní bublinou.
Riziko prudkého zvratu
„Existuje riziko prudkého zvratu cen, jen není jasné, kdy obrat přijde a co bude impulzem,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky.
Za dluhopisovou horečkou stojí i fakt, že Evropa je proti zámoří či Británii stále ještě po kotníky v hospodářských problémech. Nikdo se totiž nebojí, že by peněžní nadílka ECB hned tak skončila. „Amerika, ale i Velká Británie stojí na prahu hospodářského růstu, trh se tak obává růstu úrokových sazeb a propadu cen dluhopisů. Evropa je na tom právě opačně,“ vysvětluje obchodník Robin Williams ze společnosti Smith & Williamson Investment Management.
Ještě před několika lety patřily dluhopisy evropské periferie k nejrizikovějším investicím starého kontinentu. Na vrcholu dluhové krize si vláda v Madridu půjčovala i za roční úrok dosahující bezmála osmi procent.
Ukrajinské státní dluhopisy jsou potenciálně velmi výnosnou investicí
