Středoevropští konzervativci brojí proti interrupcím | E15.cz

Středoevropští konzervativci chtějí méně interrupcí. V Polsku chystají další demonstraci

Pavla Palaščáková

Vláda konzervativních stran v některých státech středoevropského regionu s sebou přinesla i větší důraz na rodinné hodnoty včetně ochrany nenarozených dětí. V souvislosti s tím některé usilují o zpřísnění legislativy týkající se interrupcí. V Polsku kvůli tomu ženy vyrazily do ulic a nadnes chystají další protest. Na Slovensku minulý týden úpravy neprošly, boj však není u konce. Maďarsko se zatím normy měnit nechystá, vláda premiéra Viktora Orbána ale podporuje iniciativy brojící proti umělým potratům.

V Polsku to vře od minulého týdne, kdy Ústavní soud oznámil verdikt, že provádění interrupcí v případě poškození plodu není v souladu se základním zákonem. Vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) nakloněná instituce uvedla, že dosavadní předpisy porušovaly zásady respektování lidské důstojnosti a ochrany lidského života. V silně katolické zemi tak nyní bude možné ukončit těhotenství pouze v případě ohrožení zdraví či života matky nebo po znásilnění či incestu.

O nás nemá rozhodovat církev, míní protestující

Mnohé Polky po výroku soudu zahájily protesty, které se v neděli konaly i v kostelích, ženy také pořádaly blokády měst. „Jsem tu, jelikož mě štve, že v sekulární zemi (v zemi, která není vázána na konkrétní náboženství, pozn. red.), rozhoduje církev o tom, jaká mám práva, co mohu dělat a co mně není dovoleno,“ řekla na jedné z akcí Reuters šestadvacetiletá protestující.

Dnes ve středu by měly nespokojené Polky zahájit národní stávku. „Nepůjdeme do práce ani do škol, neotevřeme firmy. Je nutné Polsko na chvilku zastavit a udělat jej nové,“ řekla listu Gazeta Wyborcza organizátorka stávky Marta Lempartová.

Prezident země Andrzej Duda, zvolený s podporou PiS, však nález soudu hájí. „Mnohokrát jsem řekl a nikdy neskrýval, že potraty z takzvaných eugenických důvodů by neměly být v Polsku povoleny. Věřil jsem a věřím, že každé dítě má právo na život,“ řekl v rozhovoru na serveru gazetaprawna.pl.

Potratová „turistika“

V Polsku se loni uskutečnilo 1100 legálních potratů, drtivá většina z nich právě z důvodu poškození plodu. Není přitom zcela jasné, jaké je stanovisko veřejnosti. Ve starším průzkumu se dvě třetiny tázaných vyslovily proti potratům. Zároveň však loni polovina respondentů podle průzkumu agentury Kantar uvedla, že zákony by měly zůstat tak, jak jsou, a 28 procent bylo pro jejich liberalizaci.

Kritici tvrdé normy poukazují na určité pokrytectví, jelikož tisíce Polek už nyní každý rok podstoupí v rámci „potratové turistiky“ zákrok v zahraničí. Varují rovněž před ilegálními a někdy nebezpečnými pokusy o ukončení těhotenství. Toto riziko vzrostlo v době pandemie a cestovních restrikcí. Odhady počtu těchto nezákonných praktik se značně liší, zřejmě však jde o desítky tisíc ročně.

Slovenští konzervativci se nevzdávají

Zpřísnění pravidel pro interrupce je přitom téma i na Slovensku. Razí ho především Anna Záborská z Křesťanské unie, která se do parlamentu dostala na kandidátce nejsilnější vládní strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti.

Snažila se prosadit novelu, jež obsahovala především prodloužení povinného času na přemýšlení ženy o ukončení těhotenství. Součástí ovšem byla i větší podpora budoucích matek nejen po finanční stránce, a to zejména těch, kterým se může narodit postižené dítě.

Úprava neprošla jen velmi těsně a Záborská se nechala slyšet, že v následujících měsících přijde s návrhem znovu. „Upřímně mě mrzí, že pár hlasů prozatím znemožnilo realizovat skutečně dobré a prospěšné opatření na pomoc těm těhotným ženám, které si samy nevědí ve složité situaci rady, potřebují ji a stojí o ni,“ nechala se slyšet poslankyně.

Podle komentátorů jsou nyní dvě možnosti vývoje. Záborská buď bude prosazovat mírnější variantu zákona, aby získala liberálnější hlasy v konzervativním táboře, nebo naopak přísnější ve snaze zavděčit se opozičím Kotlebovcům-LSNS.

Kritici tvrdí, že za návrhem cítí psychický nátlak na ženu, podle nich je potřeba se soustředit hlavně na prevenci. Argumentovali i letním průzkumem agentury Focus, v němž 55 procent lidí vyslovilo názor, že současnou legislativu není třeba měnit. Umožňuje interrupci z jakéhokoli důvodu do 12. týdne těhotenství a do 24. týdne z vážných důvodů. Po zpřísnění volalo jen 17 procent tázaných.

Loni bylo v zemi uměle ukončeno necelých šest tisíc těhotenství u žen s trvalým pobytem na Slovensku. Počet interrupcí přitom neustále klesá, ještě v roce 2008 jich byl vykonán dvojnásobek.

Orbán podporuje iniciativy proti interrupcím, zákon zatím nemění

V Maďarsku premiér Orbán sice razí prorodinnou politiku a vehementně podporuje porodnost, ke změně interrupční legislativy ale dosud nepřikročil. Ta není tak liberální jako na Slovensku, ale ani tak přísná jako v Polsku. Maďarky mohou do 12. týdne podstoupit interrupci z jiného než zdravotního důvodu, pokud se nacházejí v „kritické situaci“. Musejí ale absolvovat sérii kroků včetně dvou konzultací se sociálními pracovníky. V praxi to znamená nutnost začít situaci řešit v dostatečném předstihu.

Vláda hnutí Fidesz však dává najevo podporu protipotratovým organizacím. Na začátku Orbánovy vlády čelilo Maďarsko nařčení, že na kampaň proti interrupcím použilo prostředky z fondů Evropské unie. Za Orbánovy éry byla také do ústavy zakotvena ochrana plodu od okamžiku početí.

Aktuálně Budapešť připojila svůj podpis k protipotratové deklaraci, kterou podpořil i americký prezident Donald Trump. Celkem se zapojila třicítka zemí včetně autoritářských jako Saúdská Arábie či Bělorusko. Trojici evropských signatářů doplňuje Polsko.

„Potřebujeme ukázat hodnotu života,“ odůvodnila maďarský podpis státní tajemnice pro rodinné záležitosti Katalin Nováková. Zároveň jasně odmítla, že by se vláda chystala měnit legislativu.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!