Kdo bude příští čtyři roky vést Spojené státy, zda Donald Trump, nebo Joe Biden, bychom teoreticky měli vědět už ve středu 4. listopadu v brzkých ranních hodinách středoevropského času. Letos to však nejspíš nebude tak jednoduché. Kvůli pandemii koronaviru lze očekávat, že si na výsledek počkáme ještě několik následujících dní, možná dokonce týdnů až měsíců.
Vítěz voleb je obvykle znám už v závěru volebního dne, který letos připadá na úterý 3. listopadu. Často i bez ohledu na to, zda jsou již všechny hlasy sečteny. Americkým prezidentem se totiž nestane ten, kdo získá většinu hlasů, nýbrž kandidát, který zvítězí v klíčových státech. Každý stát má určitý počet takzvaných volitelů, zhruba podle velikosti populace. Pracovnu v Bílém domě získá uchazeč, jenž si zajistí minimálně 270 volitelů.
A tak přestože Hillary Clintonovou v roce 2016 volilo o téměř tři miliony lidí více a některé její hlasy se dopočítávaly ještě více než měsíc po volbách, do prezidentského úřadu nastoupil Trump, protože si zajistil většinu volitelů. Letošní rok je nicméně situace ještě o něco zamotanější.
Volby 2020 ovlivní pošťáci
Až osmdesát milionů voličů, to jest skoro polovina všech hlasujících, bude letos odevzdávat hlas poštou. Má se tím předejít shromažďování občanů ve volebních místnostech, a tím pádem šíření nemoci COVID-19.
Je však otázkou, zda americké poštovní služby zvládnou více než dvojnásobný objem odeslaných lístků včas doručit. Zvláště když na to mají nižší rozpočet. Trumpova administrativa totiž odmítla investovat do sektoru více federálních peněz.
Jména vítězů v jednotlivých státech najdete v infografice:
Různé americké státy mají navíc různá pravidla pro sčítání korespondenčních hlasů. Zatímco některé budou uznávat pouze hlasy doručené do 3. listopadu, jiné uznají i lístky, které byly odeslány před 3. listopadem, ale dojdou třeba o několik týdnů později.
Také ve volebních místnostech se kvůli antikoronavirovým restrikcím budou pravděpodobně tvořit delší fronty než obvykle. Řada amerických regionů otevře kvůli pandemii méně volebních místností a také volební komise budou mít méně členů. To se nepochybně podepíše na rychlosti sčítání hlasů.
Donald Trump sází na soud
Dalším rizikem je, že se poražený kandidát nemusí smířit s výsledkem voleb. V minulosti se to už jednou stalo. V roce 2000 prohrál demokrat Al Gore v klíčovém státě Florida s republikánem Georgem Bushem mladším natolik těsným rozdílem, že požádal o přepočítání hlasů.
Vítěze voleb nakonec určil až s 36denním zpožděním Nejvyšší soud USA, jenž přepočítávání zastavil a vynesl do úřadu Bushe. To se teď může opakovat.
Sluší se připomenout, že díky nově zvolené člence Nejvyššího soudu Amy Coneyové Barrettové mají republikáni v této důležité instituci jasnou převahu šesti ku třem.
Trump už několikrát označil korespondenční hlasování za podvod a dal najevo, že porážku nepřijme. Biden se zase zavázal, že soupeřovo vítězství uzná, ale teprve ve chvíli „kdy budou úplně všechny hlasy sečteny“. Ačkoli demokratický kandidát nadále vede podle posledních průzkumů nad Trumpem zhruba o deset procent hlasů, pokud neovládne klíčové státy, jako jsou Florida či Pensylvánie, bude výsledek velmi těsný.
Výsledky klidně až v lednu
Jelikož současný nájemník Bílého domu neustále zpochybňuje férovost hlasování, existují rovněž oprávněné obavy, že pokud Trump závod o prezidentské křeslo o prsa prohraje, mohou jeho příznivci vyjít do ulic a vyvolat násilné nepokoje. V takovém případě by se vyhlašování vítěze protáhlo zcela určitě ještě déle.
Jedna věc je jistá. Jestli o novém šéfovi Spojených států nebude jasno ani 20. ledna 2021, kdy má podle tamní ústavy složit prezidentskou přísahu, může to způsobit bezprecedentní politickou krizi, jakou Amerika ještě nepamatuje.
