Vražda studentky v Turecku zažehla protesty proti násilí na ženách | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Turkyně se bouří proti vlně vražd. Konzervativci tlačí na vypovězení Istanbulské úmluvy

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Nedávná vražda studentky v jihozápadní provincii Mugla v Turecku zažehla protesty proti násilí na ženách. Aktivistky se obávají, že situace v zemi se může ještě zhoršit, pokud Ankara vypoví takzvanou Istanbulskou úmluvu. K tomu vládu tlačí konzervativní islámské kruhy, podle kterých dohoda ohrožuje rodinné hodnoty.

Sedmadvacetiletá Pinar Gültekinová byla minulý týden nalezena uškrcená v lese. Pachatel její tělo umístil do sudu, spálil jej a zalil betonem. Policie zadržela bývalého přítele studentky, muž se při výslechu k činu přiznal.

Vražda vyvolala velký ohlas na sociálních sítích. „Chceme spravedlnost pro všechny dívky, dcery, sestry a matky, které jsou v Turecku brutálně zabíjeny každý jednotlivý den,“ napsala na Twitteru studentka biologie Gozde Aydinová.

Představitelky lidskoprávních organizací se opakovaně vydaly do ulic. „Už to stačí, chceme žít,“ prohlásila podle al-Džazíry Fidan Ataselimová, šéfka platformy Zastavíme vraždy žen. Slíbila, že protesty budou pokračovat, dokud úřady nevyslyší požadavky aktivistek a nezasadí se o větší ochranu Turkyň.

Česká stopa: Ruští vyšetřovatelé chtějí od exnovináře Safronova, aby vyzradil své zdroje

Násilí na ženách je totiž v zemi nepolevující problém. Podle zmíněné platformy bylo jen v roce 2019 zavražděno přinejmenším 474 Turkyň, o tři desítky více než předchozí rok. Většinu z nich usmrtili jejich současní či bývalí partneři, odmítnutí nápadníci nebo členové rodiny. Ve zprávě organizace jsou popsány například případy ubodaných manželek, které se rozhodly požádat o rozvod.

Turecko přitom bylo první zemí, která už v roce 2012 ratifikovala Istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Ve stejném roce přijalo i zákon, který má ženy před těmito jevy chránit. Aktivistky si ale stěžují, že vláda selhala v implementaci úmluvy a zákona. Dochází podle nich k případům, kdy se týrané ženy snaží vyhledat pomoc, ale nedostane se jim jí.

Představitelé země naopak v současnosti hovoří o možném vypovězení úmluvy. Člen vedení vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Numan Kurtulmus tvrdí, že její přijetí bylo chybou.

„V té úmluvě jsou dvě témata, která neschvalujeme. První je otázka genderu a druhá sexuální orientace. Jsou tam ještě další záležitosti, ale tyto dva koncepty hrály do karet LGBT a dalším marginálním živlům,“ vysvětlil listu Hürryiet, proč země po osmi letech mění na dohodu názor. Zároveň odmítl, že její případné vypovězení postavení žen ještě zhorší.

Londýnské muzeum plánuje otevření po koronavirové pauze. Umýt se musí i velryba

„Jestliže nám bude tato konvence odebrána, zůstanou všechny ženy samy. Stát se zbaví zodpovědnosti, která na něm leží,“ je však podle AFP přesvědčena ankarská aktivistka Cansu Ertasová.

Na vypovězení úmluvy tlačí zejména konzervativní náboženské kruhy. Ebru Asiltürková ze Strany štěstí, podporované konzervativními muslimy, ji označila za bombu vhozenou do tradiční rodinné struktury. „Nyní je jasné jako den, že finanční a morální integrita rodiny je úmluvou ohrožena,“ napsala v květnu v deníku Milli. Konvence je podle ní v rozporu s ústavou, která hovoří o ochraně a jednotě rodiny.

Istanbulská rozbuška

Úmluva Rady Evropy, nazývaná Istanbulská úmluva, se stává zdrojem sporů v řadě států, zejména ve střední Evropě. Česká republika ji podepsala v roce 2016, musí ji ale ještě ratifikovat parlament a stvrdit prezident.

Vláda o ní měla jednat tento týden, ale ministryně spravedlnosti Marie Benešová ji z programu stáhla kvůli emocím, které ji doprovázejí. Také v Česku se nelíbí zejména konzervativním a náboženským kruhům. Její odpůrci tvrdí, že současné české právo má dostatečné mechanismy na ochranu žen.

Polské ministerstvo spravedlnosti v pondělí zaslalo ministerstvu práce a rodiny žádost o zahájení procesu odstoupení od konvence, kterou země ratifikovala v roce 2015, ještě za vlády Občanské platformy. V únoru letošního roku odmítl dokument slovenský parlament a v květnu maďarský.

Vědci odhalili 21 již existujících léků, které by měly bránit šíření COVID-19

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!