Bulatova v lednu unesli neznámí pachatelé, kteří ho podle jeho slov mučili po celé dva týdny, kdy byl pohřešován. Ukrajinským médiím po nalezení vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho. V noci na pondělí se letecky přesunul do Litvy, která mu nabídla zdarma léčbu.
Litevské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že Bulatovovo tělo nese zjevné známky dlouhodobého mučení a krutého zacházení. „Evropská unie by se měla snažit přimět Kyjev, aby zahájil nezávislé vyšetřování a podniknul kroky k potrestání viníků,“ vyzvala Brusel litevská diplomacie, podle níž mučení protivládních aktivistů na Ukrajině může být v rozporu s úmluvou OSN, která takové zacházení zakazuje.
Bulatov patřil k vůdcům kolon opozičně naladěných motoristů protestujících i u rezidence ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Zmizel 22. ledna, údajně právě v době, kdy příslušníci policejní jednotky Berkut zbili opoziční aktivisty a jednoho kameramana.
Vláda vinu policie odmítá
Podle ukrajinských médií prošetřuje policie tři verze Bulatovova únosu. Akce policejního komanda Berkut, o níž je přesvědčena opozice, mezi nimi ale není. Vyšetřovatelé soudí, že aktivista mohl být unesen kvůli výkupnému, případně mohlo jít o „chuligánský zločin výtržníků“. Základem třetí policejní verze je podezření, že cílem Bulatovova zmizení mělo být vyvolání dalších masových protivládních nepokojů, které zmítají Ukrajinou už přes dva měsíce.
Jak uvedl ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko, Bulatov neposkytl „podstatné podrobnosti o zločinech, které byly proti němu spáchány“.
V Litvě se léčí i tři další aktivisté, kteří jsou podle ukrajinské opozice obětí policejního násilí. Únosy a mučení, často zdokumentované videonahrávkami a fotografiemi na komunitních sítích, mají podle opozičních vůdců na svědomí právě členové úderných komand Berkut. Podle ukrajinské opozice během nynějších protivládních protestů zmizelo 36 jejích stoupenců a ve vazebních věznicích zůstává stále více než stovka aktivistů.
