Úsporné německé volby. Strany za kampaň utrácejí zlomek částek obvyklých v USA či Británii

Armin Laschet, předseda CDU a žhavý kandidát na příštího spolkového kancléře, během předvolební kampaně ve Frankfurtu nad Mohanem zašel na trénink boxu

Armin Laschet, předseda CDU a žhavý kandidát na příštího spolkového kancléře, během předvolební kampaně ve Frankfurtu nad Mohanem zašel na trénink boxu Zdroj: Reuters

Parlamentní volby v Německu vyjdou politické strany levněji než v mnoha jiných velkých státech.
Volební týmy amerických prezidentských kandidátů Donalda Trumpa a Joea Bidena loni utratily kolem 312,5 miliardy korun. Německé volby budou stát jen zlomek této sumy.
Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy zvládl už v roce 2012 rozházet za svoji volební kampaň nejméně 42,8 milionu eur. Letos byl za to odsouzen do vězení. Povolený limit je totiž ve Francii jen 22,5 milionu eur.
Annalena Baerbocková vede do voleb německou stranu Zelených
Armin Laschet, předseda CDU a hlavní kandidát na příštího německého kancléře
8
Fotogalerie

Zhruba za měsíc a půl proběhnou v Německu klíčové volby do Spolkového sněmu, které mimo jiné určí, kdo se stane nástupcem dlouholeté kancléřky Angely Merkelové (CDU). Ačkoli je Německo nejlidnatější zemí a největší ekonomikou Evropské unie, tamní politici utrácejí za volební kampaně podstatně méně než jejich protějšky v jiných velkých státech. „Tajemství německých hospodárných voleb spočívá ve státním financování hlavních stran a striktních zákonech,“ vysvětluje server Deutsche Welle.

Poslední německé parlamentní volby konané v roce 2017 vyšly strany podle Spolkového statistického úřadu celkem na 92 milionů eur, zhruba 2,3 miliardy korun. Ty letošní sice budou zejména kvůli hygienickým opatřením proti šíření koronaviru o něco dražší, i tak ale vycházejí výrazně levněji než jinde. 

Například ve Velké Británii se náklady stran na volby běžně vyšplhají až na dvojnásobek. Jenom Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona utratila za poslední předvolební kampaň téměř půl miliardy korun. Absolutními rekordmany v utrácení za volby jsou nepřekvapivě Spojené státy. Týmy prezidentských kandidátů Joea Bidena a Donalda Trumpa společně za závod o Bílý dům vydaly 14,4 miliardy dolarů čili 312,5 miliardy korun.

Omezené kampaně

Jedním z důvodů německé šetrnosti jsou přísné zákony v jednotlivých spolkových zemích. Zatímco ve Spojených státech začínají marketéři útočit na voliče televizními a internetovými spoty s mnohaměsíčním předstihem, v Německu mohou strany odstartovat vylepování billboardů teprve několik týdnů před hlasováním. Také reklamy v rozhlase a televizi jsou časově omezené a strany je smějí spustit nejdříve ve chvíli, kdy zbývá měsíc do voleb. 

Německé politické strany také štědře dotuje stát. Státní financování je spolu s příspěvky členů vůbec největším zdrojem stranických financí. V roce 2021 obdrží německá politická uskupení dohromady 200 milionů eur z federální kasy a část těchto peněz partaje samozřejmě použijí i na kampaně. 

Zajímavé určitě také je, že Německo nemá žádný limit na výši sponzorských darů od korporací i jednotlivců. Pouze v případě, že hodnota daru přesáhne 50 tisíc eur, musí být tato skutečnost oznámena Spolkovému sněmu. 

Dar od bitcoinového investora

Navzdory uvolněným pravidlům bývají větší darované sumy vzácností. Prozatím nejvyšší částku věnoval před letošními volbami politikům softwarový developer a investor do kryptoměn Moritz Schmidt, jenž na jaře podpořil jedním milionem eur stranu Zelených. „Nesmírně jsem zbohatl na bitcoinové bublině a čekal jsem na správnou příležitost darovat někomu větší částku,“ svěřil se tehdy Schmidt agentuře AP. 

Devětatřicetiletý investor z Greifswaldu zároveň přiznal, že nakoupil bitcoiny před deseti lety za pár stovek eur a v průběhu let si na jejich postupném odprodeji přišel zhruba na dva miliony eur. Stranu Zelených si vybral, protože mu záleží na ochraně životního prostředí. 

Další zvláštností německého volebního systému je skutečnost, že na rozdíl od Česka či USA se nerozlišuje mezi penězi určenými na financování kampaně a běžnými stranickými fondy. Volební kampaň se považuje za jednu z normálních činností politické strany a investice do ní jsou zahrnuty v celkovém rozpočtu. Vypočítat přesnou útratu stran za konkrétní volby je proto velice obtížné.

Účet za tuzemské sněmovní volby, které se odehrají necelé dva týdny po německých, činí 1,3 miliardy korun. Zhruba polovina padne na organizaci hlasování, stranám stát proplatí náklady na kampaně ve výši rekordních 670 milionů korun, uvedl v červnu deník E15.