Říjnové volby, ve kterých budou občané volit poslance, vyjdou daňové poplatníky na více než 1,3 miliardy korun. Zhruba polovina padne na organizaci voleb, zbytek na úhradu volebních nákladů politickým stranám. Budou to nejdražší sněmovní volby minimálně od roku 2006, od kdy jsou data k dispozici. Akci prodražují nová hygienická opatření, vyšší odměny komisařů a možnost volit i pro voliče v karanténě. Zvýšení rozpočtu pro tato opatření bude v pondělí schvalovat vláda.
V nadcházejících sněmovních volbách budou moci lidé v nařízené karanténě nebo izolaci volit z auta, takzvaně drive-in, nebo do přenosné urny. Volit mohou také klienti a pracovníci pobytových zařízení, která hygienici uzavřeli. Poprvé se takto volilo loni při krajských a senátních volbách. Vláda tím reagovala na pandemii, která mnoha lidem znemožnila navštívit volební místnost.
„Je sice předpoklad, že vlivem očkování a stále intenzivnějšího testování by už onemocnění covid-19 mohlo být na ústupu, avšak zřejmě ne natolik, aby stále neexistovala významná skupina voličů v karanténě nebo izolaci,“ uvedlo ministerstvo vnitra v návrhu, který zavádí nové způsoby volby pro říjnové sněmovní klání. Na jeho zajištění chce vláda vyhradit 12,5 milionu korun. Výstavbu a likvidaci volebních stanovišť zajistí armáda ze svého rozpočtu.
Ministerstvo vnitra kromě toho navrhuje plošně zvýšit odměny členům okrskových komisí, kteří budou muset podle rezortu vykonávat práci ve ztížených hygienických podmínkách a navíc se vystavují riziku nákazy. Dostanou pět set korun navíc, což povede ke zvýšení rozpočtu o 59 milionů korun.
Za organizaci voleb erár zaplatí 697 milionů korun, což je o zhruba 250 milionů korun více než před čtyřmi lety. Přesto nepatří sněmovní volby mezi nejdražší, stát zpravidla utratí nejvíce za organizaci komunálních voleb, kde se volí do více než šesti tisíc obecních a městských zastupitelstev najednou.
Stát letos také vydá rekordních 670 milionů korun na úhradu volebních nákladů politickým stranám, které se vyplácejí pouze pro sněmovní a evropské volby. Dříve se úhrady pohybovaly kolem půl miliardy korun. Příspěvek dostanou strany, které se dostanou přes 1,5 procenta. Za každý získaný hlas ve sněmovních volbách jim náleží sto korun, což může v součtu znamenat i několik milionů. Například Strana svobodných občanů, která před čtyřmi lety získala 1,56 procenta hlasů, inkasovala téměř osm milionů korun.
Vyšší rozpočet na úhrady ovšem neznamená, že na občany zaútočí rekordně drahé kampaně. Od roku 2017 platí výdajové limity a strany nesmějí na kampaně před sněmovními volbami utratit více než devadesát milionů korun. Opakovat se tak nebude scénář z roku 2010, kdy ČSSD utratila na kampaň 270 milionů korun a ODS dokonce více než půl miliardy korun.
