„Žádná z politických stran nebude schopna sestavit svoji vlastní vládu,“ je přesvědčen Vasil Tončev, šéf agentury pro výzkum veřejného mínění Sova Harris. Průzkumy se dost liší, Borisovova partaj ale ani v případě vítězství s největší pravděpodobností nedosáhne na většinu. Vládní partnery však bude shánět těžko. Rýsuje se tak možnost nestabilního menšinového kabinetu, protiborisovovské aliance či široké koalice „národní spásy“.
Borisov tvrdí, že chce pokračovat v politice fiskální stability a nízkých daní. Přestože průměrný plat činí 415 eur, nehodlá zadlužovat zemi zvyšováním příjmů obyvatel. Chce ale investovat do infrastruktury. Socialisté slibují vytvořit čtvrt milionu pracovních míst a snížit daně nízkopříjmovým skupinám. Politologové ale paradoxní vedení „svržené strany“ přičítají především neschopnosti opozice sjednotit se a nespokojené Bulhary přesvědčit o reálnosti svých plánů.
Proti Borisovovi přitom mluví takřka vše. Slovo úspory je v Bulharsku nepopulární, podle mnoha názorů příliš škrtí ekonomiku. Evropská komise před pár dny snížila předpověď letošního bulharského hospodářského růstu o půl procentního bodu na 0,9 procenta. Podle Bulharské průmyslové asociace během posledních pěti let výrazně klesly investice v zemi. Organizace zpochybňuje i oficiální dvanáctiprocentní míru nezaměstnanosti. Podle ní přesahuje 18 procent.
GERB je navíc podezírána ze snahy o volební manipulaci. Přispěl k tomu skandál s ilegálními odposlechy politiků, na které si stěžují socialisté. Panují tak obavy, že by Borisovovo vítězství mohlo vést k novým masovým akcím. „Obávám se, že neuvidíme protesty, ale barikády. Lidé se cítí zrazeni, panuje tu obrovská krize důvěry,“ řekl Reuters občanský aktivista Angel Slavčev.
