Demise premiéra Giuseppeho Conteho uvrhla Itálii do politické krize v nejméně vhodnou dobu. Země se stále potýká s poměrně vysokým počtem případů koronaviru a musí řešit ekonomické dopady pandemie. Panují tak obavy, že předčasné volby by politiky stály příliš mnoho energie, kterou je potřeba směrovat jinam. I proto se hovoří spíše o scénáři dohody dosud vládnoucích stran či o úřednickém kabinetu.
„Po rezignaci vlády bude vše pomalejší a složitější,“ varoval ministr zahraničí Luigi Di Maio. Prezident Sergio Mattarella ve středu zahájil konzultace s politickými špičkami o cestě z krize. Conte doufá, že opět získá pověření k sestavení vlády, podaří se mu zajistit si podporu parlamentní většiny a dosáhne tak potřebné stability země. To však nemusí být jednoduché.
Za politickou krizí je především nevraživost mezi Contem a někdejším lídrem Demokratické strany (PD) a bývalým premiérem Matteem Renzim. Conte řídil od roku 2018 už druhý kabinet jakožto nezávislý a narážel tak neustále na ambice stranických autorit. Nejprve vedl vládu složenou z Hnutí pěti hvězd (M5S) a protiimigrační Ligy tehdejšího ctižádostivého ministra vnitra Mattea Salviniho.
Tu po odchodu v létě roku 2019 nahradila Demokratická strana. Renzi v té době sice již nebyl předsedou sociálnědemokratické partaje, sehrál však zásadní úlohu ve zformování vlády. Je pravděpodobné, že měl tehdy větší osobní plány. Jisté je, že záhy po zrodu nové koalice z PD odešel a založil si vlastní stranu Italia Viva (IV).
Uskupení bylo součástí vlády, Renzi však Conteho v poslední době stále více kritizoval zejména v souvislosti s plány na italské hospodářské zotavení a využití 209 miliard eur z unijního fondu obnovy. Nakonec v půli ledna dvě ministryně z IV vládní tým opustily, čímž odstartovala horká fáze krize. Conte sice přežil hlasování o důvěře, bez většiny v Senátu by se mu ale dále vládlo velmi obtížně.
„Jasně to vypadá na to, že Renzi se chtěl Conteho zbavit a hledal záminku, jak to ospravedlnit. Příčinou této krize není politika, ale Renziho snaha vytvořit novou vládu, ve které bude mít větší politickou váhu,“ řekl Reuters Lorenzo Pregliasco z průzkumné agentury YouTrend.
Také Italové politikovi, jenž získal přezdívku Ničitel, současnou krizi zjevně zazlívají. Podle nedávného šetření agentury Ipsos míní téměř tři čtvrtiny tázaných, že pouze prosazuje své zájmy. Pouhých třináct procent respondentů uvedlo, že jedná v zájmu země.
Conte se může v současných jednáních nadále spolehnout na podporu M5S a PD. Mezi politiky z dosavadní vládní aliance se hovoří o jakési rekonstrukci kabinetu včetně Renziho partaje. Není vyloučené, že by mohla být přizvána i Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho. Je však možné, že Renzi bude Conteho snahu blokovat a prezident bude muset pověřit úkolem zformovat životaschopnou koalici někoho jiného. Hovoří se i o scénáři úřednické vlády, například s někdejším šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim v jejím čele.
Až krajní možností jsou předčasné volby. Renzi si je určitě nepřeje, jeho partaj se v průzkumech dlouhodobě drží kolem tří procent. Demokratická strana se pohybuje kolem dvaceti a Hnutí pěti hvězd okolo patnácti. Nové hlasování by teoreticky mohlo skončit vítězstvím Ligy, dobře by si zřejmě vedli i nacionalističtí Bratři Itálie.
Kartami by však i v tomto případě mohl zamíchat Conte. Jeho popularita je poměrně vysoká, a tak se spekuluje o tom, že by se mohl pokusit odstranit svůj hendikep založením vlastní strany.
Itálie zůstává jednou z koronavirem nejvíce zasažených evropských zemí. Celkově tam nákaze podlehlo už více 86 tisíc lidí, v současnosti umírá zhruba pět set lidí denně. Řím je velmi rozhněvám váznoucími dodávkami vakcín a uvedl, že problém bude s firmami Pfizer a AstraZeneca řešit právní cestou. Vláda doma čelí velkému tlaku ze strany představitelů cestovního ruchu, kteří žádají urychlení vakcinace a zavedení očkovacích průkazů. Podle nich je nutné zahájit restart turistiky nejpozději na konci jara. Podle statistik poklesl loni příliv turistů do země o dvě třetiny, města jako Benátky, Florencie či Řím zaznamenala ještě větší útlum. Lidé působící v sektoru si stěžují na to, že vláda pro ně nečiní dost, nedávno kvůli tomu v hlavním městě protestovali. Centrální banka varovala, že devastující dopad koronaviru na odvětví se významně projeví na HDP země. |
