Polskou národně konzervativní stranu Právo a spravedlnost v neděli čeká test, jak ji voliči hodnotí po čtyřech letech u moci. V parlamentních volbách je toto uskupení, jehož vláda čelí obvinění z ohrožování demokratických principů, jasným favoritem.
Voliče se v době ekonomického růstu snaží přesvědčit štědrou sociální politikou i důrazem na vlastenectví a tradiční křesťanské hodnoty. Nejsilnější opoziční uskupení, proevropská Občanská koalice, která varuje před směřováním Polska k autoritářskému režimu, za vládnoucí stranou výrazně zaostává.
„Usilujeme o vytvoření polské verze státu blahobytu,“ opakoval předseda Práva a spravedlnosti (PiS) Jaroslaw Kaczyński při setkáních s voliči v různých částech Polska. Jeho strana oslovuje lidi, kteří jsou rozčarovaní politickou a ekonomickou transformací po pádu komunismu a touží po silném státu. „Polská elita musí být jiná, nová,“ tvrdí Kaczyński, podle něhož je třeba skoncovat s výsadami, jichž si údajně užívají lidé s vazbami na postkomunisty. Nejmocnější polský politik zároveň ujišťuje, že současná vládní elita na rozdíl od minulosti „nepracuje pro nepřátele“ Polska, a varuje, že „ti, kteří pro ně pracují, jsou ocejchováni a budou nadále veřejně odsuzováni“.
PiS v posledních letech ovládlo klíčové politické instituce, včetně prezidentského úřadu, i důležité státní firmy. V souvislosti s justiční reformou kabinet čelí obviňování z porušování zásad právního státu; kritika zaznívá od domácí opozice, Rady Evropy i Evropské komise, která Polsko pohnala před unijní soud. Právo a spravedlnost sloučilo funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora a obsadilo svými spojenci ústavní soud i další justiční orgány s tím, že se snaží práci soudů zefektivnit a očistit je od lidí spojovaných s komunistickým režimem.
PiS kontroluje veřejnoprávní média a zejména Polská televize (TVP) se podle kritiků stala nástrojem propagandy vlády. Ta slibuje, že média v zemi vrátí pod polskou kontrolu, a šéf PiS hovoří o vzniku profesního sdružení novinářů, které by dohlíželo na jejich práci. Kritici se obávají, že PiS se snaží omezit svobodu slova. Polsko se v žebříčku mezinárodní organizace Reportéři bez hranic propadlo z 18. místa v roce 2015, kdy se PiS dostalo k moci, na letošní 59. pozici. Česku letos patří 40. příčka.
Kabinet premiéra Mateusze Morawieckého v příštím roce plánuje hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, nicméně ratingové instituce podle agentury Reuters pochybují, že se to Varšavě povede. Podle ministerstva financí největší středoevropská ekonomika letos poroste o více než čtyři procenta a příští rok zpomalí na 3,7 procenta. Vláda letos seniorům vyplatila třinácté důchody a tvrdí, že tomu tak bude i v příštích letech. Minimální mzda, která v roce 2015 činila 1750 zlotých (zhruba 10.500 korun), se má v roce 2023 vyšplhat na 4000 zlotých. Od letošního léta rodiče dostávají na každé dítě příspěvek 500 zlotých měsíčně.
PiS slibuje nejen finanční podporu rodin, ale brání i jejich tradiční pojetí. „Všechny experimenty prováděné na účet dětí - dva tátové, dvě mámy, to odmítáme,“ řekl Kaczyński. Hnutí za práva sexuálních menšin považuje za hrozbu pro identitu polského národa, v čemž je zajedno s katolickou církví, jejíž někteří představitelé se před volbami netají svojí podporou PiS. Církev si v polské společnosti vydobyla silnou pozici díky své roli za druhé světové války i za komunismu, ovšem v posledních měsících čelí skandálům kolem sexuálního zneužívání dětí duchovními.
„Musíme říct ´stop´, než zničí celé naše hospodářství, ekonomickou stabilitu a vezmou lidem pracovní místa,“ vyzývá Malgorzata Kidawová-Blońská, kandidátka na premiérku opoziční Občanské koalice (KO). „Nenechme se ukolébat propagandou PiS a nedovolme, aby nás tato strana v hospodářských, kulturních a civilizačních záležitostech přetáhla z Evropy na východ,“ varovala místopředsedkyně dolní komory parlamentu za Občanskou platformu, nejsilnější uskupení v KO. Koalice tuto umírněnou političku, jejíž předci zastávali vysoké státní funkce v meziválečném Polsku, vyslala do boje o křeslo předsedy vlády teprve před několika týdny místo neoblíbeného předsedy Občanské platformy Gregorze Schetyny.
Trojice exprezidentů Lech Walesa, Aleksander Kwaśniewski a Bronislaw Komorowski, kteří patří mezi oponenty současné vlády, před časem v otevřeném dopise upozorňovala, že tyto volby „rozhodnou, zda Polsko bude demokratickým právním státem, nebo zda bude dál směřovat k autoritářské diktatuře“.
Podle předvolebních průzkumů může PiS počítat s více než 40procentní podporou, KO plánuje volit okolo 25 procent lidí. Do Sejmu, dolní komory parlamentu, se pravděpodobně dostane i uskupení Levice a možná se to podaří bloku pravicových euroskeptických stran Konfederace a spojenectví lidovců s protisystémovým hnutím Kukiz ´15.
Poláci v neděli rozhodnou o obsazení 460 křesel v Sejmu i 100 míst v senátu.
