Výrobce stíhaček i dcery Rosněfti. USA rozšířily protiruské sankce

ruská stíhačka Mig-31

ruská stíhačka Mig-31 Zdroj: Volne dilo: Doomych; Wikimedia

Spojené státy rozšířily seznam ruských firem vystavených sankcím za šíření jaderných a raketových technologií a za podporu agresivní ruské politiky vůči Ukrajině, uvedlo na svém webu ministerstvo obchodu USA. Rusko na rozšíření sankcí odpovědělo důrazným protestem a obvinilo Washington, že vědomě ničí základnu pro možnou normalizaci vztahů s Moskvou. Brusel dnes své protiruské sankce prodloužil o další půlrok.

Na sankční seznam zařadily Spojené státy nově několik ruských společností, které údajně dodávají jaderné a raketové technologie režimům v Severní Koreji, Íránu a Sýrii. Na seznamu se ocitl monopolní ruský zbrojní exportér Rosoboronexport nebo společnost MiG, která vyrábí známé stíhací letouny. Sankcím jsou vystaveny i některé vývozní organizace z jiných zemí, například z Číny, Súdánu, Turecka nebo Spojených arabských emirátů.

Dalších 29 společností, většinou dceřiné firmy Rosněfti

Ministerstvo obchodu USA dnes rozšířilo i sankční seznam, na němž figurují ruské firmy podporující agresivní kroky Moskvy vůči Ukrajině. Na seznam, vytvořený už loni v březnu, bylo nově zařazeno 29 společností. Jde převážně o dceřiné firmy státní ropné společnosti Rosněfť působící v oblasti těžby a zpracování nerostných surovin.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes nová sankční opatření Spojených států důrazně odsoudilo. Rozšíření postihu ruských firem se podle něj „jako bumerang“ obrátí proti Spojeným státům. „Jde o další etapu prosazování nepřátelské linie USA, jejíž podstatou je vědomé a důsledné ničení základny pro normalizaci rusko-amerických vztahů,“ uvedla ruská diplomacie. Ruská odpověď prý bude následovat, nebude ale nutně symetrická.

Brusel prodlužuje

Evropská unie prodloužila platnost sankcí do půli března příštího roku. Je jim vystaveno 37 firem a 150 jednotlivců z Ruska a Ukrajiny. Na prodloužení postihu Ruska za anexi Krymu a podporu donbaského povstání se dohodli velvyslanci osmadvacítky na zasedání v Bruselu. Firmy a osoby, zařazené na sankční seznam, nesmějí cestovat do zemí EU a jejich případný majetek v evropských bankách bude zablokován.

Na černém seznamu EU je řada ruských osobností z okolí prezidenta Vladimira Putina včetně členů ruské vlády, poslanců a bohatých podnikatelů. Na seznam, sestavený už loni, Moskva reagovala vlastním sankčním postihem, do něhož zařadila „nežádoucí“ evropské politiky. Ruský seznam má údajně 89 položek.

Jiný, závažnější balík protiruských sankcí prodloužila EU už letos v červnu do ledna 2016. Na rozdíl od dnes prodloužených sankčních opatření se netýká jednotlivců a firem, ale celých sektorů ruské ekonomiky. Zakazuje například export určitých technologií do Ruska a omezuje ruský přístup na finanční trhy.