Brněnský trh s byty po loňském rapidním propadu v prodejích pomalu ožívá, od začátku roku jich lidé koupili přes dvě stě. Vychází to z dat analýzy realitní společnosti Trikaya. Přesto prodeje v porovnání s prvním čtvrtletím stále nerostou, denně se developerům podaří prodat jeden byt na celé Brno. „Oproti druhé polovině roku 2022 došlo během prvního letošního pololetí k nárůstu prodejů o zhruba třicet procent,“ říká výkonný ředitel společnosti Trikaya Dalibor Lamka. Zájemci o nové bydlení ale nemají v Brně z čeho vybírat, developeři za poslední kvartál pustili na trh pouze 39 bytů.
Koncem roku 2022 měli developeři v Brně k dispozici přes 1500 nových bytů, ve druhém letošním kvartálu klesl jejich počet na 1229 bytových jednotek. S mezikvartálním poklesem o čtrnáct procent tak jde o vůbec nejméně volných bytů za poslední rok. „V prvním letošním čtvrtletí se do nabídky uvolnilo pouhých 82 jednotek, za poslední kvartál už dokonce jen 39. Naproti tomu z trhu během tří měsíců zmizelo bezmála 250 bytů,“ uvádí Lamka.
Zájem mají kupci hlavně o byty s dispozicí 2+kk v cenově dostupnějších projektech, nejvíce se jich prodalo v Zábrdovicích a Králově Poli. V prvním čtvrtletí tohoto roku byla přitom v Brně největší poptávka po 1+kk. Ačkoli se nabídková cena bytů v moravské metropoli od druhého kvartálu roku 2022 drží kolem 125 tisíc korun za metr čtvereční, prodejní cena v posledním čtvrtletí klesla na 121 600 korun za metr čtvereční. „I v nadcházejícím období budou v silnější pozici na trhu kupující nežli prodávající,“ předpokládá Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. I přes uvolnění limitu DSTI Českou národní bankou ale podle něj zůstanou hypotéky variantou spíše pro vysokopříjmové domácnosti.
Co je ukazatel DSTI?Ukazatel DSTI vychází z anglického Debt Service to Income. Jedná se o procentní podíl celkové výše všech měsíčních splátek na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr. Právě podíl splátek na měsíčním příjmu dlužníka byl podle znalců trhu jednou z nejčastějších příčin, proč zájemci o hypotéku na půjčku nakonec nedosáhli. |
Zatímco v Praze se podle statistik developerů za posledních deset let prodalo kolem 57 tisíc nových bytů, což je zhruba 0,044 prodaného bytu na jednoho obyvatele, v Brně stejný přepočet vychází na 0,024 jednotky na obyvatele. To je o bezmála polovinu méně než v hlavním městě. Ceny novostaveb v Brně se od roku 2013 zvýšily o 192 procent, v Praze o 175 procent. Průměrná mzda v Česku přitom za stejné období vzrostla o šedesát procent.
Právě rostoucí poptávka, která navíc značně převyšuje nabídku nového bydlení, je jedním z faktorů pro zvyšování cen nemovitostí. Od roku 2016 až do pandemie na realitním trhu chyběly byty a Česko se v dostupnosti bydlení dostalo na poslední evropské příčky. Po optimističtějším roce 2021, kdy vrcholilo poskytování hypoték, ale stavební aktivity poznamenala ruská invaze na Ukrajinu a inflace. „Ve druhém pololetí roku 2022 sice přestaly ceny nových bytů dramaticky růst, s ohledem na zvyšující se ceny stavebních prací i materiálů však ani nebyl prostor pro výraznější pokles,“ vysvětluje Lamka.
I přes drahé hypotéky bude zájemců o koupi nového bytu v obou městech přibývat. „Rok 2023 přináší mírný optimismus. Inflace již neroste, ale ani výrazně neklesá, šok z vypuknutí války pomalu vyprchal a až na březnový propad způsobený pádem Silicon Valley Bank a Credit Suisse se světové trhy vyvíjejí vcelku pozitivně,“ hodnotí situaci Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya. Vzhledem k odkládání výstavby části realitních projektů ale budou v nejbližší době i nadále chybět byty jak v Brně, tak v Praze. „Je třeba se inspirovat i jinde po Evropě a hledat takové formy spolupráce privátního sektoru a měst, které budou mít skutečný vliv na dostupnost bydlení,“ doplňuje Lamka.
